Starověké město Pompeje

Starověké město Pompeje se nachází nedaleko moderního města Neapole v Kampánii na jihu Itálie.

Na konci 1. stol. n. l. bylo letoviskem pro starověké Římany se spoustou tržišť, krámků, hotelů, bordelů, vil i dalších staveb a zařízení, které si dnes spojujeme spíše s moderním životem.

Město se obdivuhodně uchovalo díky tomu, že bylo v roce 79. n. l. zasypáno silnou vrstvou sopečného popela a kamene při masivního výbuchu hory Vesuvu. Díky tomu jsme se mohli dozvědět mnohem více o životě v tomto starověkém městě.

Amfiteátr

Lidé ve starověkém Římě byly nadšení do všech druhů zábavy, a proto stavěli malé i velké arény a divadla sloužící k nespočtu různých událostí.

Protože byly Pompeje oblíbeným místem odpočinku, v tomto se nelišily; ve skutečnosti byly sídlem prvního stálého kamenného divadla v celé Římské říši.

Divadlo bylo postaveno po roce 70 n. l. a zřejmě soukromě financováno, takže byl tento amfiteátr s 20 tisíci míst možná první svého druhu.

Se svým elipsovitým tvarem a terasovitým uspořádáním hlediště se stalo vzorem, podle kterého se staví podobné stavby dodnes.

Dnešní návštěvníci se po této kamenné stavbě mohou volně pohybovat, dokonce vyšplhat na starobylé terasy a posadit se na stejných místech, jako diváci před tisíciletími.

Grande Teatro

Druhým největším dějištěm událostí v Pompejích je Grande Teatro, Velké divadlo. Je nezastřešené a bez stěn, vešlo se do něj asi pět tisíc diváků a hostilo představení, jako jsou komedie a tragédie.

Architektonický design vyrovnává nedokonalosti podkladu a pozadí tohoto divadla často posloužilo jako prostředí pro představení.

Sedadla v Grande Teatro byla rozdělena do tří sekcí pro diváky podle třídy a společenského postavení. Na boku divadla se nachází malá kolonádová terasa, kde se zřejmě diváci shromažďovali během přestávek.

Odeon

Malé divadlo v Pompejích, tzv. Odeon, se zachovalo mimořádně dobře.

Jednou z nejpůsobivějších skutečností je, že jeho zhruba tisíc míst bylo v minulosti stále obsazeno, takže diváci mohli nepřetržitě sledovat hry, hudební představení, pantomimu (což byl jediný typ představení, kam mohly i ženy); v horkých dnech bylo divadlo zastřešené.

Odeon byl zřízen v klasickém řeckém stylu a rovněž navržen tak, aby zapadl do přirozeného stoupání podkladu.

Moderní představení

Ruiny amfiteátru v Pompejích tiše spaly zapomenuté po více jak dvě tisíciletí, než se dočkaly dalšího představení. V říjnu 1971 hudební skupina Pink Floyd naložila své vybavení, zapojila generátory a zahrála v ruinách tři písně ze svého alba „Live at Pompeii“.

I když se toho neúčastnil dav a sedadla zůstala prázdná, písně byly natočeny na audio i video a postupně sdíleny tisíci fanoušků po celém světě.