Vodopády Iguazú

Pro hukot vody není téměř nic slyšet a to, co člověk neukryje pod pláštěnku, je do několika sekund dokonale promočené. Včetně fotoaparátů a dokladů. Jízda na motorovém člunu pod vodopády Iguazú se ale vyplatí. A návštěvník při pohledu na ohromné masy vody chápe místní lidi, kteří tvrdí, že tam někde za vodní stěnou je vchod do pekel.

Ďáblů hrtan, tak říkají místní lidé nejslavnější části vodopádu. Ohromným kaňonem ve tvaru U se každou sekundu valí tisíce litrů vody, a přes závoj vodní tříště není vidět. Člověk si na lávce, která vede až do bezprostřední blízkosti vodopádu, připadá bezcenný. 

Komplex vodopádů Iguazú leží na hranicích Brazílie a Argentiny. Pokud si budete chtít vodopády prohlédnout z obou stran, nezapomeňte si pas.

Z té brazilské strany je prý pohled z břehu hezčí. Asi proto, že tříkilometrový pás vodopádů můžete vidět v celé šíři. Na argentinské straně je ale zase zážitek interaktivnější - je zde více lávek a můstků, které vedou těsně nad hladinou až k patě vodopádu, přičemž od břehu stejnojmenné řeky se každou chvíli odráží motorový člun se skupinou turistů - člověk se zde k bouřícím masám vody dostane blíže.

Vodopády Iguazú jsou širší než Viktoriiny a vyšší než ty na Niagarské. V  období dešťů, kdy jsou vodopády nejmohutnější. Celý komplex tvoří asi tři stovky jednotlivých vodopádů. V období sucha klesá jejich množství na polovinu. I proto velmi záleží na tom, kdy se na výpravu do nitra pralesa vydáte.

Tím nejlepším obdobím pro návštěvu těchto vodopádů je konec března. Tehdy totiž končí období sucha a začíná období dešťů. Člověk už zastihne vodopády v téměř plné síle, ale zároveň se ještě dočká celkem příznivého počasí.

Bohužel jedinou chybou na kráse zde budou velké skupiny turistů. I proto je lepší přivstat si, a z nedalekého Foz do Iguacu se nechat taxíkem nebo autobusem, přivézt již brzy ráno. Tehdy budou vodopády patřit jen vám, a těm, kteří jsou ubytováni v unikátním hotelu, který je postaven přímo nad vodopády.

Hotel Das Cataratas

Rozlehlá budova hotelu Das Cataratas stojí na brazilské straně vodopádů již od roku 1939. Oficiálně však hotel otevřeli až v roce 1958. Tehdy ještě na území, které nebylo nijak chráněno. V současnosti je hotel součástí národního parku, který zde byl vyhlášen v 80. letech 20. století.

Rozlehlá stavba v  koloniálním stylu byla již od počátku cílem těch, kteří neměli hluboko do kapsy. Po nákladné rekonstrukci v roce 2009 je ale pobyt v tomto hotelu exkluzivní záležitostí. Obrovský bazén, sluneční terasa a luxusní pokoje ukryté v tropické zahradě.

Na požádání vám zde zajistí i výlet helikoptérou nad vodopády - pokud by Vám náhodou nestačil výhled na ně přímo z teras, které patří hotelu a na které mají hoteloví hosté přístup i v době, kdy je pro ostatní turisty národní park již uzavřen. Za unikátní zážitek si tady ale samozřejmě nechají také pořádně zaplatit.

Foz do Iguacu

Vodopády jsou nejsnáze dostupné z brazilského města Foz do Iguacu, kam se za vodopády nejčastěji létá z jiných velkých brazilských měst. Pro ty méně majetné se pak ještě nabízí cesta autobusem z  Rio de Janiero. Cesta ale trvá více než 24 hodin.

Samotný vstup do národního parku a tím pádem i k vodopádům je zpoplatněn jak na brazilské, tak i na argentinské straně. Zážitek, který bude následovat se určitě za vynaložené finance vyplatí.