Dovolená na Martiniku

Martinik je kapkou francouzského šarmu v Karibském moři. Lázeňské městečka s pobřežními kolonádami evokují spíše Francouzskou riviéru, vše ostatní má ale tropickou chuť i vůni. Ostrov Martinik je koktejlem karibské živelnosti a francouzské elegance. Provětrejte místní butiky a večer to zapijte výborným místním rumem.

Martinik je součástí takzvaných Francouzských Antil, skupinky ostrovů, které mají svým zřízením a kulturou blíže k Evropě než ke Karibiku. Na druhé straně ale nikde v Evropě nenajdete takové krásné pláže jako zde.

Ty na Martiniku jsou většinou široké, s bílým pískem a chráněné hradbou korálů, tedy s klidnou hladinou moře.V okolí letoviska Trois Ilets turista narazí na desítky a desítky malých a opuštěných pláží, v ostatních letoviscích jde obvykle o jeden dlouhý písečný pás, který lemuje elegantní promenáda.

Montagne Pele - zkázonosná dominanta ostrova
Martinik je vulkanického původu, o čemž není pochyb od chvíle, kdy ho z paluby lodi nebo z letadla poprvé uvidíte. Ohromný masiv sopky Montagne Pele se tyčí do výšky zhruba 1 300 metrů. Od roku 1932 sopka naštěstí spí, a tak jedinou aktivitou na svazích jsou skupiny turistů, které stoupají ke kráteru.

Martinik není, co se týče velikosti žádný obr. Na délku má sice sedmdesát kilometrů, ale na šířku jen deset. Proto (nejen) místní agentury doporučují pronajmout si auto a prozkoumat jej na vlastní pěst. Ve prospěch tohoto nápadu mluví nejen výborný stav zdejších cest (které Martiniku musí závidět každý, kdo prochází po našich silnicích), ale i výhodná cena pronájmu a hlavně kouzlo městeček na pobřeží, do kterých můžete vyrazit.

Autem kolem ostrova
Patří mezi ně i hlavní město ostrova Fort de France, v doslovném překladu Francie pevnost. Mimochodem skutečnou pevnost zde můžete opravdu navštívit. Tady už je ale vhodné vyměnit označení "městečko" za "město". Ve Fort de France totiž žije zhruba 90 tisíc obyvatel, což je čtvrtina všech obyvatel ostrova.

Statut hlavního města dostalo Fort až v roce 1902, po zkáze městečka Saint Pierre, a do této doby se logicky datuje i obrovský rozvoj a výstavba nových elegantních "francouzských" čtvrtí.

Letovisko Tartan mělo ještě před pár lety blíže k rybářské vesničce než k turistickému letovisku. V posledních letech ale prošlo proměnou, na jejímž konci je podoba příjemného lázeňského města s romantickou pobřežní kolonádou, s elegantními hotely a s příjemně ospalou atmosférou. Oživit ji můžete třeba ve zdejší výrobně rumu, ke které patří i obchod s "tematickými" suvenýry.

Letovisko Trois Ilets, Tři ostrůvky, nabízí větší luxus, ale atmosféru také lázeňskou. Není ale taková komorní - spíše by se dala nazvat "karlovarský festivalová". Noční život je zde bohatší, barů, bister a restaurací více. Trois Ilets si na Martiniku s jiným letoviskem nespletete - červené střechy i fasády v kontrastu se zdejšími bílými plážemi září. Setkat se můžete i s názvem "Červené město".

Jozefínina koupel
Část turistů končí výlet po ostrově na východním pobřeží, v městečku Francois. Pobřeží je tu dost členité s množstvím osamělých pláží vhodných pro piknik a odpočinek. Člověk zde má výhled i na ostrovy Oscar a Thierry. Právě mezi nimi leží laguna nazývaná Jozefínina koupel.

Říká se, že se zde v průzračné vodě v minulosti opravdu pravidelně koupala Josefína, budoucí manželka Napoleona Bonaparta. Právě Martinik byl jejím rodištěm a říká se, že její oči měly přesně stejnou barvu jako voda kolem ostrova.

Něco z historie:

Zkáza městečka Saint Pierre
Saint Pierre bývalo hlavním městem ostrova Martinik, ale 8. května 1902 ho v osm ráno smetl ze zemského povrchu výbuch sopky Montagne Pele a následný žhavý oblak, ve kterém teplota dosahovala až tisíc stupňů. Sopka přitom o sobě dávala vědět již 25. dubna a 27. dubna začal zápach síry ve velkém plašit koně. Od začátku května došlo k několika silným výbuchům. Všichni ale nebezpečí podceňovali. Výbuch si nakonec vyžádal 25 až 30 tisíc mrtvých - přežili ho jen dva lidé v městečku. Jedním z nich byl vězeň v podzemní kobce.