Na cestě po USA v Kerouacových stopách

Spojené státy jsou velká země a kdykoli se je někdo snažil definovat, ať už to byl Charles Dickens, Mark Twain nebo herec Stephen Fry, vždy se vydal na cestu po nich. Totéž dělala také generace beatniků ve 40. letech 20. století, kteří utíkali z vyučování, aby mohli poslouchat jazz a debatovat o svém místě v Americe doby studené války. A pak se vydali na cestu, křížem krážem celou zemí při hledání nového amerického snu – nebo jen relaxace, hudby a žen.   

Bible beatniků, pokud existuje, se jmenuje Na cestě a jedná se o nejautobiografičtější román spisovatele Jack Kerouaca pojednávající o sérii jeho bezcílných „road tripů“ v letech 1947-1950. Kerouac zde vystupuje jako vypravěč knihy Sal Paradise. Další klíčoví beatnici k románu rovněž přispěli, včetně básníka Allena Ginsberga a romanopisce Williama S. Burroughse. Hrdinou je Dean Moriarty, což je postava, která vznikla podle osoby Neala Cassadyho původem z Kolorada.

Je však dnes možné cestovat stejným způsobem a ve stejném duchu? Kerouac se o to pokusil už v 60. letech a neuspěl, přičemž zjistil, že se mezitím objevily mezistátní dálnice, které objíždějí mnohá města, kterými se ještě před desetiletím projíždělo. Pokud nás však beatnici mohou něco naučit o cestování, je to skutečnost, že každá cesta představuje nové příležitosti. Zde uvádíme čtyři klíčová města, která Kerouac znal a která stále podněcují „brouka“, který ho před více jak 60 lety pudil na cestu napříč zemí.

New York City

New York je město, které nikdy nespí – a bdělo tím více v době po II. světové válce. Právě v New Yorku se „Beat Generation“ zrodila, kdy studenti opouštěli univerzity a experimentovali s drogami, hudbou, sexem a literaturou při hledání alternativy k přebujelému materialistickému životnímu stylu, který viděli rozrůstat se kolem.  Je to zároveň místo, kde Kerouacův román začíná i končí.

V knize Na cestě to bylo místo plné jazzových klubů, cest městskou dráhou A a dlouhých nocí strávených ve špinavých hospodách. V jazzových podnicích v Harlemu se také objevilo rychlé tempo hudebního stylu bebop, který vznikl z tradičního jazzu, a nový styl se brzy stal typickou hudbou beatniků.

V harlemském klubu Lenox Lounge z roku 1939 hrál Billie Holiday a brooklynský podnik Barbès při hudebních vystoupeních podával míchané koktejly a bourbon. Hlavní zastávkou spojenou beatniky je však sklepní podnik Village Vanguard v Greenwich Village. Kerouac zde v 60. letech přednášel jazzovou poezii, nedlouho poté, co naříkal nad tím, že „zde jazz sám sebe zabíjí“ kvůli vysokým cenám.   

Když nespal, vydával se Kerouac s Ginsbergem do White Horse Tavern z 19. století, což je nechvalně proslulé místo poslední pitky básníka Dylana Thomase v roce 1953. Hospoda je od té doby navštěvována místními lidmi, studenty literatury i zvědavými turisty.   

Melancholický konec románu Na cestě nastal poté, co se čerstvě ženatý Sal Paradise rozhodl usadit v New Yorku. Sal seděl „na starém rozbitém molu“ na řece Hudson a pozoroval západ slunce. Udělejte totéž, co Sal, pozorujte, jak slunce zapadá na „dlouhém, dlouhém nebi nad New Jersey“ a „nad celou tou syrovou zemí, která se vlní v jedné neuvěřitelné obrovské vyboulenině až k Západnímu pobřeží, nad všemi cestami a všemi lidmi, kteří zde o ní sní.“

Ubytování v této oblasti najdete přes portál hotelscombined.cz nebo booking.com

Chicago

Chicago „zářilo rudě“, když do něj Sal a Dean vjeli v románu Na cestě.  Kerouac ho popisuje, jako „částečně východní a částečně západní město“, a právě díky své poloze na polovině cesty (mezi americkým Východem a Západem) se na konci 19. století stalo železniční křižovatkou, což si udrželo ještě dalších 100 let.   

Oba protagonisté dělí svůj čas mezi historické okrsky Loop a Uptown. V knize Na cestě byly pro Loop typické „skřípající vozíky, kameloti, promenádující se holky, pach smaženého jídla a piva ve vzduchu a blikající neony“. Zatímco si okrsek Theater District dodnes uchoval své neony, Loop je dnes místem chicagského finančního okrsku, ale také muzeí galerií a Millennium Parku, kde se v létě konají bezplatné koncerty.   

Hudebně je Chicago známé především svým blues, avšak Sal a Dean sem přišli, „aby navštívili noční podniky a poslechli si bop“. Noc trávili tím, že následovali hudebníky do bezejmenných hospod a barů a pili pivo až do rána. Abyste poznali něco z ducha těch nocí, vydejte se do podniku Green Mill. Sem do Uptownu se chodilo na drinky a poslouchat jazz více jak sto let a patřil k oblíbeným klubům Al Capona. Padací dveře za barem vedou do tunelů, kde se ukrýval na černo vyráběný alkohol. Dnes zde hraje jazz každou noc, a poté můžete „vyklopýtat ven do velkého řevu Chicaga... A spát až do příští noci plné divokého bopu.“

Denver

Hrdinové románu Na cestě jsou poháněni kouzlem amerického Západu a především Denveru, rodného města Neala Cassadyho a centra beatniků ve 40. a v 50. letech. Postavy se sejdou ve Windsor Hotelu na Larimer Street, který byl postaven během Zlaté horečky a kdysi představoval nejluxusnější ubytování v Denveru. Avšak v době, kdy se zde scházeli beatnici, to byla už jen levná noclehárna s děrami po kulkách ve stěnách. Hotel byl zbořen v roce 1959.

Larimer Street, který v románu Na cestě představoval centrum neřesti, se dnes nachází v dolní části centra (Lower Downtown/LoDo), módním okrsku s restauracemi, lofty, apartmány a mikropivovary vytvořenými ze sto let starých skladišť. Pivovar The Great Divide Brewing Co je prvotřídním příkladem nového Denveru, který vaří vynikající sezónní a celoroční druhy piva a prodává je ve výčepové místnosti.   

Avšak také originální podniky beatniků ve městě přežily dodnes. Kerouac navštěvoval maličký bezčasový podnik El Chapultepec, který je skromnou jazzovou legendou s červenou šachovnicovou podlahou a s pódiem, na kterém vystoupil Frank Sinatra a Ella Fitzgerald. Místní jazzové kapely zde dnes vystupují každou noc. Hospoda Don’s Club Tavern, vyzbrojená velkým starým neonovým nápisem a otlučenými vinylovými sedačkami, představuje další relikt z doby beatniků, tradiční bar otevřený v roce 1947 a údajně další místo, kam Kerouac chodíval pít.  

Předtím, než opustíte město, abyste se vydali na poslední úsek cesty, stojí za to se podívat na tabule z 50. let roztroušené po Colfax Ave. Když Dean Moriarty konečně opouštěl Denver, bylo to „východním směrem po Colfax Ave a ven na kansaské pláně“.

Ubytování v této oblasti najdete přes portál hotelscombined.cz nebo booking.com

San Francisco

Žádné jiné město v USA se tolik nedrží své minulosti ani nepohlíží na nic podobajícího se národnímu řetězci s takovým podezřením, jako San Francisco. Je to město individualistů, rebelů a romantiků, kde se na zábrany hledí skrz prsty. Tento duch se objevil v téže době, kdy se zde usadili beatnici, spolu s básníky a umělci, které o několik desetiletí později následovali hippies a aktivisté za práva gayů.

Sal přijel do San Francisca na svoji druhou návštěvu po divoké jízdě křížem krážem Spojenými státy spolu s Deanem, který ječel: „Dál už jet nemůžeme, protože dál už není země!“

Aktivita beatniků ve městě se soustředila kolem North Beach, italského okrsku severně od Čínského města (Chinatown). Na oblast shlíží secesní věž Coit Tower z kopce Telegraph Hill; vyjeďte nahoru výtahem a budete mít panoramatický výhled na celý záliv a na „11 hemžících se kopců, které ho obklopují“.

Beat Museum stojí jen kousek cesty odtud jižním směrem. V tomto svatostánku všeho souvisejícího s Beat Generation můžete spatřit starý filmový záznam o hlavních spisovatelích, umělcích a hudebnících této éry, projít si ho a pak si koupit Kerouacovu panenku s kývací hlavou do auta. Nedaleká Jack Kerouac Alley vede ke knihkupectví City Lights Bookstore, které v roce 1953 otevřel básník a publicista Lawrence Ferlinghetti, který byl mj. obviněn z šíření obscenity za publikování buřičského Kvílení od Allena Ginsberga.

Vyjděte do patra do sekce beatniků, pokud si chcete knihu koupit, anebo pokud chcete kopii původní svitkové verze románu Na cestě. Pár kroků odtud se nachází Vesuvio Cafe, což je další pozůstatek z éry beatniků vybavený lampami od Tiffanyho a starými fotografiemi. Kerouac se jednou vyhnul setkání se spisovatelem Henry Millerem a opil se tu.  

Než opustil město, splnil Sal svůj slib a vyšplhal na „horu“; ta se tyčí severně od města a je to Mt Tamalpais. Když je krásný den, z jejího vrcholu je vidět na Tichý oceán, zpět na město a na východ směrem k „velké syrové vyboulenině a mase amerického kontinentu“. Podobné okamžiky jako Sal Paradise můžete zažít na 80 km pěších a cyklistických stezek ve zdejším parku. Možná, že nahoře „na samém konci Ameriky“ pak zjistíte (tak jako Sal), že „není kam se vrátit“…

Rezervovat letenky do těchto oblastí si můžete na two-wings.cz