Národní parky v americkém Utahu

Národní a státní parky v americkém Utahu skrývají krajinné útvary, které patří k nejpozoruhodnějším na zemi a které představují symbol této části USA.

Státní park Antelope Island

Asi 11 ostrovů leží v mělkých prostorách Velké pánve v západním Utahu, ačkoli přesný počet se mění spolu s úrovní vodní hladiny. Největším z nich je v každém případě Ostrov antilop (Antelope Island) dlouhý 24 km, který představuje dostatečně velkou rezervaci pro stádo bizonů amerických. Ti představují symbol západní americké hranice a kdysi se volně toulali po pláních Severní Ameriky v milionech. S expanzí evropských osadníků směrem na západ se však jejich populace stále zmenšovala, až v roce 1890 dosáhla několika set.

Dnes na ostrově žije něco přes 600 bizonů a dostává se jim podstatně větší péče, což je patrné především při jejich shromažďování na konci října, kdy jsou přepočítáni a je proveden jejich částečný odlov. Ostrov je pojmenován po antilopách, ve skutečnosti se však jedná o zdejší rychlonohé vidlorohy americké.

Jak se sem dostat: ze Salt Lake City je to asi hodina cesty autem severním směrem po silnici I-15 a 332, a pak na západ po vyvýšené cestě na Ostrov antilop.  

Národní park Arches

Jen máloco v přírodě působí tak nereálně jako skalní oblouk či most, a v této části Utahu 322 km ležící jihovýchodně od Velkého slaného jezera (Great Salt Lake) jich napočítáte více jak dva tisíce. Pro vznik kamenných útvarů popírajících gravitaci však existuje dobré vědecké vysvětlení. Je to podobné jako u prasklin v chodníku, které se během času rozšiřují, až vytvoří řadu tenkých „stěn“. Pokud tyto „stěny“ erodují rychleji uprostřed než v horní části, hloubí se z obou stran, až se dva protilehlé důlky spojí v jednu velkou díru. Je přitom jasné, že na jeden úspěšně vzniklý oblouk muselo připadnout nespočet zhroucených.   

Nejextrémnější oblouk ze všech je Landscape Arch, který je dlouhý 88 m, avšak v jednom místě není silnější než 2 m. Řečeno jinými slovy, pás kamene o délce 8 autobusů nepřesahuje výšku člověka. Jinde se nacházejí dvojité oblouky, oblouk podobný velrybímu oku, vyčnívající kus skály s profilem ovce nebo trojice kamenných věží s obrovskými balvany na vrcholcích, které se nazývají Tři klepny.

Symbolem parku (který uvidíte i na značkách aut státu Utah) je však oblouk Delicate Arch. V 50. letech 20. století probíhala diskuze, zda dát skalnímu útvaru chemické ošetření, které zpomalí proces eroze, aby příští generace nebyly připraveny o tento úžasný útvar. Je ovšem skutečností, že podobné oblouky se drolily a rozpadaly po celá tisíciletí ještě před tím, než tu byli lidé, kteří by pro ně truchlili. Jediné, co tedy můžeme dělat, je těšit se z nich v okamžiku jejich slávy.   

Jak se sem dostat: ze Salt Lake City je to 4 hodiny jízdy autem po I-15, Highway 6 a Highway 191 do města Moab, které leží 10 minut cesty od vchodu do parku.    

Státní park Dead Horse Point

Park Dead Horse Point shlíží na řeku Colorado River z dvojnásobné výšky, než jakou má eiffelovka. Ohlazené útesy a svahy bez porostu rostlin jasně ukazují skalní vrstvy, díky kterým je tento region geologicky tak pestrý. Na Koloradské plošině je zvláštní především to, že zůstala stabilní, zatímco skály všude kolem se zkroutily či naklonily při kontinentálním pozvednutí před 60 miliony lety. Vrstvy ve skále zde zůstaly pozoruhodně horizontální a výsledkem jsou stolové hory (mesa), které patří k nejtypičtějším krajinným prvkům amerického jihozápadu.

Asi před sto lety tento výběžek pravděpodobně využívali rančeři jako místo pro shromažďování mustangů, volně se pasoucích potomků koní, které sem přivezli Španělé v 16. století. Jednoho dne tu zůstali tito koně zapomenutí, což mělo smutné následky, které jsou zřejmé z názvu parku Dead Horse Point („místo mrtvých koní“).

S parkem Dead Horse Point se pojí také scéna z filmu „Thelma a Louise“, která zde byla natočena na skalní římse pod hlavní vyhlídkovou plošinou nad řekou.

Jak se sem dostat: Moab je nejvhodnější základnou také pro návštěvu státního parku Dead Horse a severní části Canyonlands. Dead Horse Point je vzdálen 40 minut cesty autem z Moabu severozápadním směrem po Highway 191, a pak jižním směrem po státní silnici 313.    

Národní park Canyonlands

Největší z národních parků v Utahu je zároveň tím nejméně navštěvovaným. Severní a nejpřístupnější část parku mezi dvěma řekami se nazývá Ostrov v oblacích (Island in the Sky) a jedná se o stolovou horu (mesa) dlouhou téměř 20 km, která se větví do desítek tenkých výběžků. Na špičce jednoho z nich se nachází skalní útvar Upheaval Dome, kde skály ve středu kruhového volného prostoru jsou možným důkazem o dopadu meteoritu před 60 miliony lety. Na jednom z vrcholků útesu na východní straně rámuje oblouk Mesa Arch výhled na údolí a skalní formace až k zákoutím řeky Colorado River.

Z vyhlídky Grand View Point na konci Ostrova na obloze je možné dohlédnout na vzdálenost 14,5 km, jak orel vzlétá v oblasti The Needles v jižní části parku, což je 200 km a 3 hodiny cesty autem. Místo impozantních stolových hor je zde krajina spíše jeskynní se zástupy kamenných věží hoodoo, sloupů zerodované skály s velkým balvanem na vrcholku.   

Jak zde, tak v Horseshoe Canyon, byly nalezeny pozůstatky po kulturách, které zde žily ještě před španělskými a anglickými osadníky; je to např. kamenná sýpka indiánů Anasaziů nebo okrové skalní kresby znázorňující dávné lidi a zvířata, která lovili. Postavy v životní velikosti ve Velké galerii v kaňonu Horseshoe jsou staré až 4000 let.   

Jak se sem dostat: oblast Ostrov v oblacích (Island in the Sky) parku Canyonlands je vzdálen asi hodinu cesty autem z Moabu, většinou po stejné trase jako k parku Dead Horse Point. Oblast The Needles je vzdálena asi 1,5 hodiny jízdy z Moabu. Do západní oblasti Bludiště (Maze) se nedoporučuje vjíždět s vozidlem, smí tam pouze velmi zkušení řidiči s terénním vozidlem 4x4. Horseshoe Canyon pak můžete navštívit v doprovodu správců parku při pěších túrách, které se konají o víkendech na jaře a na podzim.    

Národní park Bryce Canyon

Podle pověstí indiánů Paiute z Utahu zde kdysi dávno žili Lidé legend, kteří byli zvířaty všeho druhu s mocí vzít na sebe lidskou podobu. Byli však pyšní a zemi špatně používali, proto je za trest kojotí bůh, známý u původních obyvatel jako šejdíř (trickster), proměnil v kámen. Dodnes jich zde stojí tisíce v Národním parku Bryce Canyon jako skalní formace hoodoo podobné totemům.

Přestože je Bryce Canyon jedním z nejmenších národních parků v USA s délkou pouze 32 km, vysoká koncentrace barevných kamenných hoodoo zde při západu slunce vytváří fascinující efekt, ke kterému dochází, když se tvar stále opakuje všude, kam jen oko dohlédne. Park není ani tak kaňon jako spíše východní okraj velké plošiny, která rychlostí asi jeden metr za sto let vyhlodává sérii přírodních amfiteátrů ve vrstvách vápence, prachovce a dalších sedimentárních hornin, které dávají hoodoo jejich článkovaný vzhled.   

Mormonský průkopník narozený ve Skotsku, Ebenezer Bryce (který dal parku Bryce Canyon své jméno v 70. letech 19. století), ho nazval „neprokletějším místem, kde se vám může ztratit kráva“. Pouze zdejší „prérijní psi“ (hlodavci cynomis) jsou neteční k tomuto bludišti sloupů hoodoo a vytvářejí si své vlastní podzemí labyrinty.  

Jak se sem dostat: malé sídlo v parku, Bryce Canyon City (se 138 obyvateli), je vzdáleno 4,5 hodiny jízdy autem z Moabu po Highway 191, I-70 a Highway 89.    

Národní park Zion

I se zavřenýma očima vzbuzuje Národní park Zion bázeň samotnými názvy svých hor a údolí: Dvůr patriarchů (Court of the Patriarchs), Dóm svatostánku (Tabernacle Dome), Varhany, Kazatelna či Velký bílý trůn. Hora Moroni pak nese jméno po andělu, který se podle víry mormonů zjevil zakladateli jejich církve ve 20. letech 19. století, přitahovala však také vyznavače původního náboženství, kteří zde měli Chrám Sinawava (kojotího boha).    

Zion je na poloviční cestě při sestupu v geologickém čase, který je zde znám jako Velké schodiště (Grand Staircase). Bryce Canyon, 64 km severovýchodně odtud, představují nejvyšší schod, protože jeho skály mají méně než 60 milionů let. Velký kaňon táhnoucí se 96,5 km jižně odtud až do Arizony se ve své základně zařezává do nejstarší vrstvy (Vishnu Schist) vzniklé před 2 miliardami let. Mnohé části parku Zion jsou mimo dosah lidí, avšak procházejí se v nich ovce tlustorohé a pumy americké. Občas je možné zahlédnout také vysoce ohrožené kondory kalifornské, jak se vznášejí nad vrcholky - jen ti znají skutečný rozsah parku Zion.

Jak se sem dostat: je to hodina a půl jízdy autem, většinou na jih po Highway 89, z Bryce Canyon City k východnímu vstupu do Národního parku Zion.