Vydejte se na ostrov Borneo mimo obvyklé turistické stezky

Přírodní divy ostrova Borneo jsou nepopiratelné a zahrnují dusnou džungli i oblaky zahalený vrcholek hory Kinabalu. Ostrov však dnes už není opuštěným rájem, kterým býval kdysi.  Kvůli zájezdům a levným letům z jihovýchodní Asie se pevně umístil na turistické mapě a samotu zde dnes najdete jen obtížně. Při troše snahy a smyslu pro dobrodružství je však stále možné objevovat tajné kouty ostrova.  

Kotlina Maliau

Je to kapsa divočiny a jedno z posledních zbylých míst nedotčené džungle na malajském Borneu. Kotlina Maliau zabírá 390 km² a byla objevena náhodou až roku 1947 britským pilotem, který si všiml jejího obrysu při přeletu nad ní. Kotlinu rámují skalní stěny a hustý prales, takže bývá oprávněně nazývána „Ztracený svět na Borneu“. Kupodivu se sem však první vědecká expedice dostala až roku 1987.    

Biodiverzita v kotlině Maliau je ohromující: nachází se zde asi 38% z druhů na ostrově, od gigantických stromů seraya až po kriticky ohrožená zvířata, jako jsou levharti obláčkoví a nosorožci sumaterští. Maliau je dnes chráněná coby přírodní rezervace a podle očekávání obtížně dosažitelná: je potřeba jet 2 hodiny terénem mimo cesty k nejbližší silnici, a pak dalších 5 hodin do nejbližšího města Kota Kinabalu; i když zlověstné silnice těžařů dřeva vedoucí kolem okraje kotliny naznačují, že její izolace může být brzy záležitostí minulosti…  

Několik základních táborů je udržováno kolem zalesněných okrajů kotliny, spojeno hrubými stezkami a vybaveno minimálním nutným zařízením (houpacími sítěmi, celtami, vařiči – a to je téměř vše).  Zdejší nepohodlí má však i svoji pozitivní stránku: kempování v džungli Vám umožní objevovat oblasti, které většina lidí nikdy nespatří, především pak úžasné vodopády v kotlině. V každém případě si však s sebou vezměte ponožky proti pijavicím – budete je potřebovat.     

Tanjung Puting

Rezervace orangutanů Sepilok a Semenggoh umožňují spatřit nejznámější zvíře Bornea každému, ale zahlédnout orangutany v divoké přírodě není zdaleka tak jednoduché. Jsou velmi plaší a vyhýbají se kontaktu s lidmi, takže nejlepší možností je zamířit na břeh řeky v Národním parku Tanjung Puting, který je možná nejlepším místem na světě ke spatření orangutanů v jejich přirozeném prostředí.   

Tanjing Puting leží v centrálním Kalimantanu na indonéské straně ostrova, pokrývá 415 000 ha a stal se první rezervací (centrem) orangutanů v Indonésii. Vrcholem každé návštěvy však bývá vylézt na palubu místního hausbótu klotok, plout na něm pár dní dolů po řece Sungai Sekonyer a pozorovat okolní přírodu.   

Tato tradiční plavidla slouží k ubytování, k říční přepravě i jako mobilní restaurace. Hosté spí na palubě krytí pouze moskytiérou, přičemž je ke spánku ukolébávají výkřiky obyvatel lesa - je to jako plout do stránek dobrodružného románu…

I když poplujete na klotoku, budete potřebovat štěstí a průvodce, abyste nalezli hnízdo divokých orangutanů. Zahlédnout zde však můžete také řadu dalších exotických druhů: gibony, zoborožce, jeleny sambar, veverky poletuchy a krokodýly. A také nejbizarnější obyvatele Bornea, opice kahau nosaté, které poznáte podle jejich velkého břicha a baňatého nosu.     

Vysočina Kelabit

Vysočina Kelabit leží ve východním Sarawaku a je ideálním místem pro pěší turistiku „na zahřátí“ předtím, než se vydáte na hlavní horu Bornea, kterou je Kinabalu. Odlehlou vrchovinu obývá kmen kelabit a přichází sem mnohem méně návštěvníků než do ostatních oblastí Bornea, takže je ideálním místem pro poklidnou pěší turistiku.   

Hlavním centrem je zde vesnička Bario. Odtud se stezky vinou přes kopce k sídlům v oblasti, kde většina lidí dodnes žije v tradičních společných „dlouhých domech“, živí se pěstováním ovoce, zeleniny a zdejší speciální odrůdy rýže. Národ kelabit je znám svojí pohostinností, takže by mělo být možné si zařídit návštěvu „dlouhého domu“ prostřednictvím některého z center ve vesnici, jako je dům Ngimat Ayu nebo chata De Plateau.

Pokud byste měli zájem o delší túru, v Bariu nabízí své služby několik průvodců: počítejte s cenou kolem 150 RM (malajský ringgit) na den, ještě více, pokud budete potřebovat i nosiče. Většina ze stezek v této oblasti je mimořádně odlehlá a často zahalená nízkým oblakem, proto se rozhodně nedoporučuje vydávat se na túry osamoceně.   

Souostroví Sangalaki

Borneo má také mnoho menších krásných ostrovů, včetně letovisek Mořského parku Tunku Abdul Rahman a korálových útesů Mořského parku Tun Sakaran a Pulau Sipadan. Pokud byste se chtěli podívat na opravdu opuštěný ostrov, bude potřeba se vypravit se lodí na souostroví Sangalaki, což je řada izolovaných ostrůvků, kde si budete připadat, jako byste se dostali zpátky v čase do minulosti Bornea.

Většina lodí plujících z města Berau na hlavním ostrově připlouvá do Pulau Derawan, kde naleznete většinu možností ubytování a vybavení (i když ani zde nejezdí auta a elektřina se vypíná přes den, od svítání do soumraku). Na další ostrovy, jako je Maratua a Kakaban, se dostanete pouze najatou místní lodí, anebo pokud se Vám podaří zastihnout některý z mála „trajektů“ plavících se mezi ostrovy. Ubytování má především podobu bydlení v rodinách, i když zde neleznete také nápadný hotel na ostrově Nabucco Island.

Kromě klidného životního stylu je hlavním důvodem k návštěvě zdejší podvodní scenérie: želvy karety pravé a obrovské, trpasličí mořští koníci, žraloci kladivouni a manty jsou tu pravidelnými hosty. Bohužel však rybolov za použití dynamitu zničil některé úseky útesů; současné snahy o ochranu přírody však tuto praxi omezily a chrání přirozená místa zdejší populace želv, kde kladou vejce a kde se líhnou jejich mláďata. Maratua a Kakaban nabízejí další kuriozitu v lagunách, a to medúzy, které ztratili svoji žahavost.   

Několik místních poskytovatelů nabízí denní výlety s potápěním a ubytování. Nejvíce doporučovaná potápěčská škola je Derawan Dive School.    

Národní park Gunung Mulu

Vysoko v kopcích severního Sarawaku se nachází Gunung Mulu s nejrozsáhlejším jeskynním systémem na Borneu. Tisíce dutin a jeskyní zde byly vytvořeny působením přirozené eroze v podkladovém vápenci, a to včetně úžasné Komory Sarawak, největší jeskyně, která kdy byla objevena.   

Čtyři z hlavních jeskyní jsou otevřeny veřejnosti, pravidla parku však určují, že si k jejich návštěvě musíte obstarat služby oficiálního průvodce. Komory a stalaktitové galerie Jelení jeskyně a Langovy jeskyně bývají obvykle navštěvovány současně, stejně tak jako Větrná jeskyně a Jeskyně Clearwater, kde návštěva zahrnuje rovněž nezapomenutelnou plavbu loďkou po podzemní řece.

Je možné zde zkoumat celkem asi 10 dalších jeskyní s různou hloubkou a obtížností. Výprava do Komory Sarawak je nejnáročnější a zahrnuje 3 hodinovou túru jen ke vchodu do jeskyně. Stojí však za námahu: průvodci tvrdí, že jeskynní sál je tak velký, že by se do něj vešlo 10 letadel Boeing 747 postavených za sebe.