Setkání s brunejským sultánem

Brunejský sultán pojímá oslavy svátku Hari Raya Aidilfitri konajícího se na konci ramadánu komplexně a pořádá jakýsi „den otevřených dveří“ ve svém oficiálním sídle v metropoli Bandar Seri Begawan. Po 3 dny po sobě je palác otevřen veřejnosti, která zde dostane pohoštění, pozdraví se osobně se sultánem či jeho ženou, a nakonec dostane dárek s sebou.  

Pokud budete v této oblasti hledat ubytování, zkuste se podívat na portály HotelsCombined.cz nebo Booking.com

Díky obrovským zásobám ropy a zemního plynu v této maličké zemi je brunejský sultán jedním z nejbohatších lidí na světě, který má navíc pověst extravagance a záliby v koních a v luxusních autech. Když se zdržuje doma v metropoli Bandar Seri Begawan (BSB), sultán Hassanal Bolkiah bydlí v Istana Nurul Iman („Paláci světla a víry“), paláci s 1788 pokoji, který je oficiálně největší rezidencí současné hlavy státu na světě a běžně není veřejnosti přístupný.

Zatímco po většinu roku se obyčejní lidé dostanou nejblíže k paláci tak, že jej zdálky zahlédnou z vodního taxi, po 3 dny v roce na Hari Raya Aidilfitri nechává sultán dveře otevřené. Pořádá se zde hostina, po které si mohou hosté-muži potřást rukou se sultánem, a ženy s jeho manželkou královnou Salehou. Každý je v sultánově paláci vítán a není potřeba mít pozvání: stačí přijít a postavit se do fronty čekajících.

Návštěva Bruneje

Obyvatelé Bruneje jsou obvykle mimořádně přátelští a vstřícní k návštěvníkům, pokud se však rozhodnete vydat do paláce, je potřeba pamatovat na několik věcí. Brunej je konzervativní země, kde má sultán absolutní moc a je svými poddanými vysoce vážený; kdybyste ho na veřejnosti urazili, byl by to těžký prohřešek. Když se maličký sultanát v roce 1984 kompletně osamostatnil, sultán oficiálně prohlásil, že podle „národní filosofie je Brunej malajská islámská monarchie“, v roce 2014 pak zahájila Brunej proces postupného zavádění islámského práva šaría. Během postního měsíce ramadánu (před svátkem Hari Raya) je v denních hodinách zakázáno jíst, pít nebo kouřit na veřejnosti, což platí i pro ne-muslimy, a otvírací hodiny na úřadech obvykle bývají kratší.

Vhodné oblečení  

Na návštěvu paláce si obyvatelé Bruneje oblékají své nejlepší oblečení, mnozí si tuto příležitost nechávají ušít oděv z luxusních látek zářivých barev: muži obvykle mají tradiční oděv baju melayu (košili bez límce, kalhoty, sarong a klobouk songkok) a ženy baju kurung (šaty dlouhé až na zem s barevně ladícím šátkem). Vhodné je skromné volné oblečení s dlouhými rukávy, boty s uzavřenou špičkou a dlouhé kalhoty pro muže, a šaty s délkou pod kolena pro ženy; kdybyste byli oblečeni příliš neformálně, nemuseli by Vás pustit dovnitř.

Příjezd do paláce   

První 3 dny svátku Hari Raya je palác Istana Nurul Iman otevřen ráno a odpoledne. Bezplatné autobusy dovážejí hosty z centra města vzdáleného 3 km do paláce, kde se natěšené davy scházejí už od 7 hod., když se zvedne ranní mlha z bornejské džungle ležící hned za pozemky paláce. Takto zblízka je však těžké si udělat představu o rozsahu a okázalosti paláce, který za vchodem pro veřejnost zabírá 200 000 m²…

Banket

I přes čekání, které trvá až hodinu jen abyste prošli bezpečnostní kontrolou, je atmosféra pozitivní a slavnostní a fronty čekajících ukázněné; ty pak postupují do velkých skladům podobných síní se samoobslužným bufetem. Co moderní jídlení hala postrádá na královské okázalosti, to vynahrazuje svojí kulinářskou nabídkou: je zde více jak šest typů kari, těstoviny a kuře na medu, které se podávají na jedné straně haly, zatímco v centru místnosti si stovky rodin pochutnávají u stolů s lesklými zlatými ubrusy a výzdobou k svátku Hari Raya.

Sedí se u společných stolů, atmosféra je nenucená, zatímco lidé chodí kolem, navštěvují výdejny nápojů a dávají si teh tarik (sladký čaj s mlékem, který se zpění přeléváním), kávu a čokoládový sladový nápoj z prášku (v Bruneji velmi oblíbený), a zdraví přátele – v zemi, která má pouze něco přes 400 000 obyvatel, je vždy šance, že potkáte někoho známého. Hlavní atrakcí banketu je však nepochybně stánek s deserty, na kterém jsou naskládány hromady sladkých ovocných dortů, pestrobarevných sušenek a ovocné saláty.

V paláci   

Od samoobslužného bufetu se hosté přesunou do centrálního atria pod vysokou zvlněnou střechou, kde čekají na audienci u sultána a královny. Židle jsou postaveny na obou stranách centrální uličky a zde jsou davy rozděleny: muži sedí nalevo a ženy napravo. Na obrazovkách hrají hudební klipy k příležitosti Hari Raya, což je jakýsi brunejský ekvivalent ohraných vánočních duetů Deana Martina (známých i z reklam), které mají zabavit při čekání.

Odtud se přechází do další mnohem okázalejší síně s lesknoucími se mramorovými podlahami, kulovými světly podobajícími se vánočním koulím upevněnými na trámech na nádherném klenutém stropě a s obrovským zlaceným obloukovým vchodem lesknoucím se ve světle. Tato okázalá hala mnohem více odpovídá představě interiéru paláce, a duch očekávání je patrný: každý pamatuje na to, že tu čeká na setkání s hlavou státu. Fronta sejde pár schodů a projde kolem otevřeného mramorového průchodu se sloupy a obklopeného bujně rostoucími rostlinami – odtud je možné zahlédnout některé ze zlatých kopulí paláce.

Setkání se sultánem

Čekající ženy dostanou instrukci, aby si daly kabelku na levé rameno (aby měly volnou pravou ruku na podání), když procházejí dřevěnými dveřmi na vysoký zelený koberec v tmavé místnosti bez oken zaplněné omamně vonícími květinami. Rychlé podání ruky a snad i pár slov od sultána či královny a v mžiku je vše za Vámi; dostanete s sebou domů ještě dárek (biskupský chlebíček v pěkné krabici pro dospělé a obálku s penězi pro děti), což je památka na Vaše setkání s královskou/sultánskou rodinou. A pokud Vám setkání se sultánem či královnou přišlo příliš letmé, pamatujte na to, že královský pár během oslav pozdraví asi 40 000 lidí…