Dovolená na ostrově Čedžu (Jeju)

V minulosti se jimi valila láva, dnes jsou to davy turistů. Lávové jeskyně a chodby na jihokorejském ostrově Čedžu jsou novým turistickým tahákem. Od listopadu 2011 totiž Čedžu patří mezi sedm přírodních divů světa - a ze zapomenutého ostrova, kam jezdili jen Korejci a Japonci, je hned světová atrakce.

Ulice stejnojmenného hlavního města byly 11. listopadu 2011 plné a všichni místní obyvatelé napjatě sledovali přenos vyhlášení nových sedmi přírodních divů světa. Když se mezi nimi objevil i jejich domov, propukly oslavy. Místní úřady odhadují, že počet turistů od té doby vzrostl o 75 procent - což jsou stovky milionů do kapes a pokladen místních obyvatel.

Někteří cestovatelé tvrdí, že jim Čedžu velice silně připomíná Havajské ostrovy. A vlastně není divu - stejně jako Havaj je i Čedžu vulkanického původu, stejně jako na Havaji se na některých místech od hladiny moře ostře zvedají svahy porostlé bujnou zelení. A také jsou zde desítky nádherných pláží, kde je možné strávit tradiční plážovou dovolenou.

Jednou z nejkrásnějších je pláž Čungmun na jižním pobřeží. Podle průvodce ale neuděláte chybu ani výběrem jakékoli pláže na jihu a jihozápadě ostrova. Písek je obvykle žlutý a velmi jemný, množství turistů je přiměřené a většina jich je z Japonska nebo přímo z Jižní Koreje. Ceny jsou příznivé. A pokud vám budou místní ženy nabízet čerstvě uvařené nebo upečené mušle, vůbec neváhejte, pochutnáte si. Čerstvější mořské plody totiž nikde jinde neobjevíte.

Hlavně díky plážím a velmi slušnému turistickému servisu je Čedžu nejoblíbenější destinací pro líbánky jihokorejských párů. Ale ani pláže, ani hotely mu místo na seznamu přírodních divů světa nevynesli. To, co dělá ostrov Čedžu takovým unikátním, je právě vulkanickou činností přetvořen reliéf.

Dominantou ostrova je sopka Hallasan, která je zároveň se svými 1 950 metry nad mořem i nejvyšším bodem celé Jižní Koreje. Poslední velký výbuch proběhl prý v roce 1007 a jeho pozůstatkem jsou dodnes místa, která pokrývá ztuhlá láva.

Cestou na vrchol Hallasanu člověk projde třemi vegetačními pásmy, ve výšce 800 metrů nad mořem překročí pomyslnou hranici národního parku, který zde začíná, a pořádně se zapotí. Odměnou mu je ale pohled na ohromný kráter, který je pokrytý zelení, a s jezírkem uprostřed. V okolí hlavního vulkánu je také dalších 360 malých postranních kráterů - do mnohých se dá dokonce vstoupit.

Kromě cesty na vrchol sopky Hallasan a průzkumu stejnojmenného národního parku jsou oblíbeným místem výletů i některé z mnoha zdejších vodopádů. Jedním z nejnavštěvovanějších je Čondžion. Cesta k němu připomíná spíše účast v průvodu než příjemnou procházku krásnou přírodou - tolik je všude turistů převážně z Japonska - cíl pěšího výletu se ale vyplatí navštívit. A ti, kteří se rozhodnou půjčit si auto a vydat se na průzkum nitra ostrova, by neměli vynechat některé z vesniček, jejichž vstupy chrání tajemní muzic z lávového kamene.

Ostrov Čedžu v kostce
Ostrov Čedžu (nebo také Jeju) je největším jihokorejským ostrovem. Leží asi 130 kilometrů od jižního pobřeží Jižní Koreje a má zhruba půl milionu stálých obyvatel. Centrem ostrova Čedžu je stejnojmenné hlavní město. Od roku 2007 je na Seznamu světového dědictví UNESCO, v listopadu 2011 ho zařadili mezi sedm přírodních divů světa. V obou případech pro unikátní přírodu přetvořenou vulkanickou činností.

Mlčící strážci ostrova - Tolharubangové
Jsou poznávacím znamením ostrova Čedžu - do lávových kamenů tesaný muzic Tolharubangové. Není přesně známo, kdy vznikly a kdo je začal tvořit. Dnes jsou jich ale na Čedžu stovky. Chrání vstupy do vesnic, jednotlivé domky, chrámy, svatyně a turisté si je zmenšeniny samozřejmě rádi kupují jako suvenýr typický právě pro Čedžu.