Waitomo, Nový Zéland
Asi 16 km jihozápadně od města Otorohanga (8 km západně od státní silnice SH3) leží Waitomo, vesnička s méně než 50 obyvateli, zato s mimořádnou pověstí díky úžasným jeskyním a nádherným krasovým prvkům. Říčky mizí v trychtýřovitých závrtech („waitomo“ ostatně znamená v jazyce Maorů „voda vtékající do šachty“) a spatříte zde ostré skalní výčnělky, vroubkované skály, výmoly a přírodní mosty vzniklé při zřícení stropu jeskyně.
Pod zemí vymodelovala prosakující voda skálu do podoby nezvyklých a strašidelných tvarů. Součástí stále pokračujícího procesu vzniku jeskyní je interakce dešťové vody s oxidem uhličitým ze vzduchu, přičemž vzniká slabá kyselina. Čím více oxidu uhličitého je vstřebáno, tím je kyselina silnější, více rozpouští vápenec a zvětšuje praskliny, čímž postupně vytváří jeskyně a dutiny, které zde můžete spatřit. Každoročně se takto rozpustí 70 m³ vápence (což je zhruba velikost dvouposchoďového autobusu). Mnohé jeskyně jsou navíc domovem fantastických světlušek.
Většina jeskyní se nachází v oblasti kolem vesnice Waitomo (nebo se odtud do nich jde); při samostatné návštěvě za jakéhokoli počasí se vydejte na západ na stezky a chodníky v Mangapohue Natural Bridge a Piripiri Caves.
Stručná historie
Místní náčelník Tane Tinorau ukázal v roce 1887 podzemní chodby ve Waitomo anglickému průzkumníkovi a mapovači Fredu Macovi. Společně se pak vydávali dále, postavili si vor z lněných stonků a pluli po podzemní řece, přičemž jejich jediným zdrojem světla byly svíce. Během roku sem pak začal podnikavý Tane vodil turisty. Vláda převzala komplex v roce 1906, zatímco v 1989 byly jeskyně vráceny svým původním maorským majitelům, kteří získávají podíl ze všech příjmů vzniklých při správě lokality.