Klášter Svatého Kříže v Jeruzalémě

Staré město v Jeruzalémě znamená výlet zpátky v čase, v některých případech až o 2000 let. Po celá tisíciletí byl Jeruzalém kulturním střediskem a cenným strategickým místem uprostřed pouště, které se stalo křižovatkou světové historie. Na méně než 800 m² se ve Starém městě střetává historie a dochované pozůstatky jsou svědectvím o náboženském i mocenském boji.

Staré město

Jeruzalémské Staré město je zdmi ohrazená oblast uvnitř moderního města, kde se nachází mnoho klíčových náboženských lokalit. Patří k nim Chrámová hora, Západní zeď (Zeď nářků), Chrám Božího hrobu a Skalní dóm. Celá oblast je zhruba rozdělena na křesťanskou, židovskou, muslimskou a arménskou čtvrť a spadá pod Stát Izrael. Je křižovatkou, kde se protínají tři velká světová náboženství a patří k památkám chráněným UNESCO.

Klášter svatého Kříže

Klášter je pod pravomocí Jeruzalémské církve a leží hned pod Izraelským muzeem a knesetem (izraelským parlamentem). Byl postaven v 11. století a věří se, že k jeho původnímu vysvěcení došlo už za Konstantina Velikého. Kostel byl později věnován Mirianovi III. Z Kartli (dnešní Gruzie) poté, co jeho království přestoupilo na křesťanství, a později prodán Řekům, aby se získaly prostředky na četné dluhy. Dnes v něm žijí a pečují o něj mnichové z Jeruzalémského patriarchátu. Většina jeho stavby a pozemků podstoupila v průběhu staletí mnoho renovací a přestaveb, avšak části původního kláštera z křižáckých dob se zachovaly dodnes.

Legendy

V raně křižácké části kláštera se nachází kostel a jeskyně s malým okénkem vsazeným do země. To má být místo, kde původně rostl strom, z něhož pocházelo dřevo Kříže. Klášter má být také místem, kde byla pohřebena Adamova hlava (ačkoli totéž o sobě tvrdí minimálně dvě další místa) a že právě z ní strom Kříže vyrostl. Jiné artefakty ze 4. století jsou vzácné, avšak zde se nacházejí kousky cenných původních mozaik a knihovna vlastní sbírku gruzínských rukopisů nedozírné ceny.

Klášter dnes

I přes některé případy vandalismu, včetně poškození fresky gruzínského básníka Šoty Rustaveliho v roce 2004, klášter vítá a zve návštěvníky, aby se volně procházeli po areálu a objevovali jeho poklady, a je otevřený každý den kromě neděle. K vidění zde jsou příklady klášterního života, protože je dodnes domovem s aktivní náboženskou komunitou.