Hrady Křivoklát, Bezděz, Zvíkov, Kokořín

Hrad Křivoklát

Královský hrad byl postaven ve 13. století jako podpůrná základna pro vládnoucí rod přemyslovců.

V CHKO Křivoklátsko se ukrývá hrad, který díky své vynikající poloze uprostřed lesů plných divoké zvěře byl oblíbeným místem mnoha českých králů. Stopy českých králů a jejich okázalého životního stylu jsou zde patrné na každém kroku. Sály hradu byly svědkem mnoha slavností a hostin, ale také závažných politických rozhovorů a osudných diplomatických jednání.   

Během prohlídky budete žasnout nad interiéry pozdně gotické kaple a Královského sálu, a také nad knihovnou s 52 000 svazky. Při návštěvě mučírny Vám bude přebíhat mráz po zádech, a poté budete moct obdivovat nádherný výhled z Velké věže. Kulturní události a tradiční trhy pořádané v hradu Vás seznámí se řemesly a výrobky obyvatel okolní Křivoklátska.

Nejcennější částí hradu s masivní válcovitou věží je velký Královský sál, který má nádhernou hvězdicovou klenbu. Je to druhý největší sál v ČR (po Vladislavském sále na Pražském hradě). Na nádvoří se každoročně v prvním srpnovém týdnu koná „řezbářské sympozium“ Křivořezání, kde můžete spatřit desítky mistrů řezbářů při práci, a také si prohlédnout stálou expozici jejich výrobků.

Hrad Bezděz

Bezděz bývá nazýván „králem hradů“ kvůli své původní raně gotické podobě, do které - na rozdíl od většiny jiných českých hradů - nikdy nebylo zasahováno. Proto také jistě patří mezi nejúchvatnější památky v ČR. Bezděz je spojen s mnoha pověstmi a legendami: jedna z nich říká, že zde mniši ukryli poklad. Historicky jisté však je, že tu byla vězněna Kunhuta se svým synem, budoucím českým králem Václavem II..

Navštivte proto Bezděz a seznamte se s jeho historií. Po prohlídce kaple ze 13. století se přesunete do královského a purkrabského paláce. Z věže Bezdězu prý za jasného počasí můžete spatřit čtvrtinu Čech. Nezapomenutelnou atmosféru hradu dokreslují průvody v kostýmech, středověké slavnosti a divadelní představení, která se zde často konají.

Hrad Zvíkov

Sídlo prvních českých králů stojící na strategické obchodní stezce u soutoku Vltavy a Otavy dosáhlo své největší slávy ve 14. století za vlády Karla IV., který zařídil jeho důkladnou rekonstrukci. Sám se zde rád zdržoval až do dokončení Karlštejna, a také zde byly uloženy české korunovační klenoty. Dávná historie hradu byla završena ve 20. století stavbou vodní nádrže Orlík severně odtud, která pohltila vysokou skálu i s podhradním městečkem.    

Mohutná obytná věž nezvyklé konstrukce tvoří centrum opevnění královského hradu. Její stěny postavené z černých hranatých kamenů a silné 3 m byly ještě vyztuženy hroty, po kterých střely z katapultů apod. zbraní sklouzávaly v ostrém úhlu dolů, aniž by způsobily vážnější škodu. Hrad proto nebyl nikdy obsazen, ani ve středověku ani během třicetileté války. Milovníci tajemna přitom tvrdí, že důvodem jsou tajné ochranné symboly vyryté do spodních 11 řad kamenů tvořících věž. Ty sice skutečně vypadají jako runové písmo, historici je však považují za značky kameníků, kteří pracovali na stavbě hradu. Ale kdo ví?                                                                                                                            

Hrad Kokořín

Po třicetileté válce zařadil rakouský císař Ferdinand opuštěné středověké sídlo mezi „prokleté hrady“, které bylo zakázáno opravovat. Hrad se stal útočištěm loupeživých rytířů a pěšáků, kteří ohrožovali široké okolí. Zříceninu „objevili“ mladí vlastenci až v romantickém období 19. století, kdy zde hledala inspiraci řada spisovatelů a malířů.  

Hrad nacházející se v malebné krajině s pískovcovými skalami, jezírky a zapomenutými vesničkami je vzdálen pouze 40 km od Prahy. Když ho na konci 19. století koupil obchodník z Prahy Václav Špaček, byla z něj už dlouho pouze opuštěná zřícenina. Tu nechal s velkými náklady zrekonstruovat pod dohledem čtyř předních historiků té doby, a pak zpřístupnit veřejnosti. Pod hradem nechal postavit rekreační zařízení, plavecký bazén a tenisové kurty, takže udělal z Kokořínska oblíbenou rekreační a turistickou destinaci.