Lednicko-valtický areál, Lednice a Janův hrad
Na světě není mnoho míst, která by obdržela tolik péče, jako je oblast kolem nádherných zámků Lednice a Valtice. Unikátní park vznikal během staletí a je plný vzácných druhů stromů, romantických menších staveb, rybníků a příjemných zákoutí. Lednicko-valtický areál, který je na seznamu památek UNESCO, bývá dodnes označován také jako Zahrada Evropy.
Obrovské parcely země na obou stranách dnešní hranice mezi ČR a Rakouskem nechávaly kultivovat generace Lichtenštejnů po dobu celé své vlády trvající 600 let. Patřili k nejmocnějším rodům v Evropě a zde vytvořili elegantní francouzskou zahradu a krásný anglický park. Kromě toho nechali v oblasti postavit také menší budovy v romantickém stylu, které slouží jako příklad luxusního života bohaté aristokracie v té době.
Dokonalá kombinace architektury, přírody a vynikajícího vína
Zámek Lednice získal svoji okázalou novogotickou podobu díky úpravě v polovině 19. století. V té době sloužil jako místo letních setkání evropské šlechty.
Zámek Valtice byl pozoruhodná rezidence rakouských a moravských pánů z Lichtenštejna a je znám svojí krásou i dlouhou vinařskou tradicí.
Vinnou révu sem přinesla římská legie císaře Marka Aurelia, který považoval oblast Pálavy vhodnou pro pěstování vína. Proto zde můžete prožít jedinečný kulturní zážitek, ale také si dát sklenku vynikajícího moravského vína na zdejším Saloně vín.
Vzhůru na minaret
Parkový komplex obklopující oba zámky patří k nejkrásnějším v Evropě. Můžete zde obdivovat uměle upravenou krajinu s mnoha rybníky porostlými lekníny, zelenými lesy, loukami plnými květin a vzácnými druhy stromů. Pro potěchu a překvapení hostů sem vídeňští architekti umístili řadu malých romantických budov, které místu propůjčují jedinečný charakter. Můžete zde proto vystoupit na vrchol minaretu vysokého 60 m, který nabízí nezapomenutelný výhled na celý komplex, udělat si příjemný piknik u památky Rendezvous (tzv. Dianina chrámu), anebo se vydat lodí ke zřícenině Janova hradu. A pokud rádi jezdíte na kole, vydejte se na nenáročný výlet přes zámecký park.
Kam dál se vydat
Nedaleko Lednicko-valtického areálu se nachází kdysi královské město Mikulov, kterému dominuje zámek stojící na skále, a které je neoddělitelně spojeno s moravským vínem.
Zámek Lednice
Navštivte zámek Lednice a prohlédněte si nádherné reprezentativní sály, soukromé pokoje knížecí rodiny, pokoje dětí, a také umělou krápníkovou jeskyni Grottu. Zámek Lednice je klenotem Lednicko-valtického areálu a zároveň jeden z nejkrásnějších komplexů v anglickém novogotickém stylu v celé Evropě. Několik prohlídkových okruhů prochází interiérem zámku, od reprezentativních sálů, přes knížecí apartmány, až po dětské pokoje a Muzeum loutek.
Francouzská zahrada se skleníkem s palmami, pozůstatky zednářské zahrady a zámecký areál, který volně navazuje na otevřenou krajinu, rozhodně stojí za návštěvu. V parku se dále nachází několik ostrůvků, římský akvadukt, minaret, Maurská vodárna a molo, které slouží pro vyhlídkové plavby na lodích.
Minaret
Uprostřed pohádkového Lednicko-valtického areálu naleznete kuriozitu: vyhlídkovou věž postavenou v maurském stylu a známou jako minaret. Lednický minaret je jednou z nejvyšších staveb tohoto typu v ne-islámských zemích. Postaven byl podle návrhu architekta J. Hardmutha na počátku 19. století a patří k mnoha romantickým budovám, které naleznete v Lednicko-valtickém areálu. Vysoká štíhlá věž dosahuje výšky 60 m, má tři vyhlídková patra a v letních měsících slouží jako netradiční rozhledna; nahoru se dostanete po 302 schodech. K minaretu se sice snadno dostanete pěšky přes areál zámku, můžete k němu však také doplout: lodě vyplouvají z mola přímo pod lednickým zámkem.
Janův hrad Podivín – zřícenina hradu, který byla vždy zříceninou
Představte si, že jste šlechtic v 19. století, který chce mít vlastní zříceninu hradu, bohužel se však v okolí žádná nenachází. Pak Vám nezbude, než si najat architekta a nechat si ji postavit. Zní to sice ztřeštěně, ale stalo se to. Kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna tolik chtěl mít vlastní zříceninu hradu, že zaplatil architektovi Josefu Hardmuthovi, aby se jel podívat na skutečné rozpadající se hrady, a pak mohl navrhnout dokonalou iluzi. Janohrad, známý též jako Janův hrad, byl pojmenován po Janovi, mladším bratru Aloise I. Josefa, který ho pak po smrti majitele zdědil. Sídlo sloužilo jako lovecký hrádek, kde se při lovech scházela šlechta. V Rytířském sále v I. patře se odehrávaly okázalé hostiny, při kterých se konzumovala pečená ulovená zvěř, a víno teklo proudem. Ve věžích se pak ukrývaly soukromé pokoje.
Lovecký zámek má podobu zříceniny starého hradu. Představte si bujaré oslavy po úspěšném lovu, kde se pánové chlubili svými úlovky, a dámy tančily v krásných šatech. I když Janův hrad na první pohled vypadá jako romantická zřícenina, ve skutečnosti je to plně funkční lovecký zámek.
Atmosféru hradu, který byl na počátku 19. století místem konání opulentních hostin po lovech, doplňuje romantický anglický park v nedaleké Lednici. Nachází se zde prostory pro ustájení koní, přípravu pokrmů ze zvěřiny i zábavu pro šlechtu. Kromě loveckého využití byl Janův hrad také bydlištěm knížecího hajného. Budova má čtyři rohové věže, které byly na třech stranách spojeny pouze obvodovými stěnami. Dnes se můžete projít po chodnících mezi věžemi a přenést se zpět do dob, kdy se na zdejším dvoře shromažďovali aristokraté předtím, než vyrazili na lov. Atmosféru zašlých časů dokreslují také tři původní točitá dubová schodiště, která jsou stará už téměř 200 let.