Faerské ostrovy: pěší turistika a pozorování přírody severního Atlantiku

Faerské ostrovy se nepodobají žádnému jinému místu na Zemi: 18 odlehlých ostrovů se volně vznášejí v severním Atlantiku a čelí útokům moře a počasí, které patřící k nejproměnlivějším na světě. Na to však rázem zapomenete, jakmile spatříte jejich nedotčenou prehistorickou krásu. Souostroví je sice malé, ale příroda zde působí velkolepým způsobem a velmi intenzivně zde pocítíte přírodní živly.

Kuriózní tvář ostrovů připomíná dětskou fantazii a obsahuje víc než jen špetku z pohádkové Středozemě: naleznete zde hory opředené mýty, vesničky prodchnuté vikinským folklórem, „hobití“ domy s drnovou střechou a střapaté ovce, které počtem převyšují lidi v poměru minimálně 2:1.    

Faerské ostrovy jsou tvořeny jemnou sítí lesknoucích se fjordů, vrstevnatých vrcholků, vertikálních útesů a táhnoucích se zářivě zelených údolí, často zahalených přízračným mlžným příkrovem. Přitom však představují jedno z posledních významných míst divočiny, která je úžasně odlehlá, avšak zároveň vzdálená pouze 2,5 hod. letu z Velké Británie.  

Ostrov Kalsoy: maják

Ostrov Kalsoy vybíhá do severního Atlantiku jako prst, takže bývá nazýván „flétna“; jednak kvůli svému dlouhému štíhlému tvaru, a pak kvůli tunelům, které jej provrtávají a které ukrývají silnice, takže každá jízda autem představuje dobrodružství. Ostrov je skalnatý, vlhký a spatříte tu snad každý existující odstín zelené, takže patří k nejdramatičtějším a nejtajemnějším v souostroví.     

Neexistuje lepší způsob, jak plně docenit velkolepost přírody na ostrově, než při okružní túře k majáku Kallur, který působí jakoby ho i nejslabší závan mohl sfouknout z útesu. Výstup dlouhý 1,6 km, který Vám zabere asi 45 minut, vede mírně nahoru po zemi porostlé trsy trávy, kterou spásají ovce, a kde byste měli postupovat východním směrem až na 537 m vysoký vrcholek Borgarin. Ve dnech, kdy není mlha, budete odměněni výhledy, které jsou jako z jiného světa, a které zahrnují pět ostrovů a mohutné skalní věže Risin a Kellingin. Vystouplé vrcholky, které se táhnou od severu k jihu podél páteře ostrova, se z tohoto vyvýšeného místa podobají hřbetu draka.   

Túra může být obvykle spojena s návštěvou vesničky Mikladalur, která je malebnou změtí domů vymazaných dehtem a pokrytých drnovými střechami. Jedna z nejvýznamnějších legend Faerských ostrovů se zrodila práva tady a vypráví o krásné tulení ženě, které ukradl zamilovaný farmář její tulení kůži, zotročil ji a udělal z ní svoji ženu; jí se však později podařilo získat svoji zpět a vrátit se do moře.     

Ubytování v této oblasti najdete přes booking.com 

Ostrov Mykines: ráj papuchalků

Kdo by neměl rád ptáky papuchalky? Pokud je pro Vás setkání s těmito komicky roztomilými ptáky s bílou náprsenkou vrcholnou atrakcí Faerských ostrovů, pak bude nejlepším ostrovem Mykines. Také Faerské ostrovy mají svoji mírnější oblast mezi drsnými výšinami a skalnatým pobřežím bičovaným vlnami na svém nejzápadnějším ostrově, který má rozlohu pouze 10 km². I když na ostrově žije pouze 14 lidí, jeho úžasná odlehlost a izolovanost přitahuje tisíce stěhovavých mořských ptáků, kteří se sem slétají v letních měsících, aby zde nechali vylíhnout své mladé, zatímco doba mláďat papuchalků vrcholí v srpnu. Západní výběžek Lambi je místem, kde je můžete spatřit, musíte však stále dávat pozor, abyste nešlápli do jejich hnízd. Jejich trus způsobuje zářivou zelenou barvu útesů a i z dálky rozpoznáte tyto ptáky podle způsobu letu: kvůli svému „zoufalému“ mávání křídly (až 400x za minutu) to vypadá, jakoby fungovali na nesprávné baterie...

Většina ostrova je dobře schůdná a pěší túry zde představují radost: ostré útesy ční nad útočícími vlnami oceánu a Vy můžete obdivovat čedičové skalní sloupy u pobřeží. Hluční terejové se na konci ledna shromažďují na sousedním ostrůvku Mykineshólmur a zdržují se zde až do října.

Cestování na ostrov Mykines a z něj však vyžaduje trpělivost světce. Ostrov nese plný nápor severoatlantických bouří, takže je často odříznut po celé dny, a cesty vrtulníkem i lodí mohou být vmžiku zrušeny.  

Ostrov Svínoy

Tato odlehlá severovýchodní výspa je vystavena vichřicím a vzdouvání severního Atlantiku a můžete se sem dostat trajektem či vrtulníkem, když to počasí dovolí. Má pouze 52 obyvatel, takže ovce svým počtem vysoce převyšují lidi na tomto klidném ostrůvku, kde polní květiny zdobí pastviny, jež náhle končí útesem prudce spadajícím do vln.   

Když budete procházet po vyvýšených planinách na severovýchodním pobřeží v tichém rozjímání, brzy zapadnete do poklidného rytmu života na ostrovech. Zájemci o pozorování ptactva zde budou ve svém živlu v létě, kdy je potřeba se stále dívat pod nohy, abyste nešlápli na ochmýřená mláďata racků nebo na vejce kajek mořských hnízdících v mechu rašeliniště. Často můžete spatřit, jak Vám nad hlavou krouží racci rissa, alkouni, alky, ústřičníci a velké chaluhy.

Jedinou atrakcí a památkou ve vesnici je kostel, který pochází z roku 1878 a je místem uložení náhrobního kamene vůdce Vikingů Svínoyar-Bjarniho, který je zmiňován v sáze Færeyinga. Na ostrově Svínoy jsou tradice staré celá staletí uchovány pozoruhodně nedotčené, a toto údolí, které kdysi sloužilo k těžbě rašeliny, je dodnes poseto chatami, kde se na kůlech suší skopové a velrybí maso.     

Eysturoy: výběžek Faerských ostrovů

Druhý největší Faerský ostrov je hornatý a pozoruhodný, rozštěpený fjordy na východě a ohraničený úžinou na západě. Zelené louky a kopce se vlní až ke kuželovitým horám tvořeným vrstvami, z nichž ty nejvyšší bývají v zimě pokryté zmrzlým sněhem.   

Pěší turisté sem přicházejí kvůli jedné z prvotřídních stezek, kterou tvoří krátký (2 km) a strmý výstup na Slættaratindur (880 m), nejvyšší vrchol souostroví.  Vyšplhejte po travnatých mohylami posetých svazích z parkoviště na nejvyšším místě silnice, která šplhá k Eiði, a na vrchol se dostanete asi za hodinu. Vrchol je skličující a tajemný v stříbřitém světle zataženého dne a nádherný, když je zalitý slunečními paprsky, a nabízí strhující výhledy o šíři 360° na zvlněné ostrovy a lesknoucí se fjordy. Když je bezmračno, můžete dohlédnout až na Island, který je vzdálený 563 km.

Slættaratindur znamená „plochý vrcholek“, což je fakt, kterého si všimli také místní, kteří tvrdí, že „hora je dostatečně plochá, aby se na ní dalo tančit v kruhu“; to je folklórní kruhový tanec doprovázející staré výpravné báje, které se dochovaly až do dnešních dnů.

Jedná se o úžasný ostrov, kde můžete na pár dní uniknout civilizaci. Dobrou základnou pro pěší turisty je Gjógv, shluk pestrých domů s drnovými střechami schoulených u paty impozantních útesů a hor, s hlubokou rozsedlinou tvořící přírodní přístaviště. Nejvyšší skalní věž na Faerských ostrovech, 188 m vysoký Búgvin, spatříte při túře přes kopce do Ambadaluru.

Ubytování v této oblasti najdete přes portál hotelscombined.cz nebo booking.com 

Búgvin je sice nejvyšší, ale stejně tak působivé jsou mýtické kamenné sloupy u pobřeží, tzv. obr Risin a čarodějnice Kellingin. Legenda říká, že kdysi obři z Islandu závistivě hleděli na Faerské ostrovy a vyslali Risina a Kellingin, aby je ukradl. Když však čarodějnice vystoupila na útesy, aby je naložila obrovi na záda, vyšlo slunce a proměnilo je oba v kámen. Nejlepším místem pro jejich pozorování je 343 m dlouhý výběžek Eiðiskollur.    

Streymoy: vikinské dědictví a město Vestmanna

Jméno největšího z Faerských ostrovů podléhajícího běsnění vln je odvozeno od slova streymur, které příhodně znamená „silný proud na Faerských ostrovech“. Je to ostrov zářivých mořských úžin, do hloubky padajících útesů a krajiny bez stromů zahalené do sytě zeleného pláště, takže představuje úžasný terén pro pěší výlety. Jedna z nejlepších tras vede z hlavního města Tórshavnu až do Kirkjubøuru. Nenáročná 7 km dlouhá dvouhodinová trasa se vine po stezce mezi mohylami, přes pastviny spásané ovcemi až na travnaté kopce. V bezmračných dnech nejsou výhledy ze skalnatých ostrůvků Hestur („kůň“) a Koltur („kolt“) nic jiného než fantastické.   

Kirkjubøur leží u paty skalnaté hory tvořené vrstvami. Když budete dýchat slaný vzduch severního Atlantiku a hledět na strašidelné a impozantní ruiny gotické katedrály Sv. Magnuse bez střechy, můžete téměř vidět den, kdy Vikingové poprvé přistáli se svými dlouhými loděmi na zdejších březích. Historie je pečlivě uchovávána v Roykstovanu, statku z 11. století a dřívější rezidenci biskupa pokrytém drnovou střechou, který má dnes na starosti 17. generace farmářů jménem Jóannes Patursson. Nejstarší část je otevřena návštěvníkům a přenese Vás vmžiku do doby středověku; stěny jsou vyzdobeny zděděnými velrybářskými kopími (harpunami) a bustami, např. norského krále Sverriho.

Avšak pro ornitology je hlavním důvodem pobytu na ostrově Streymoy podniknutí plavby v úžině k ptačím útesům a jeskyním Vestmanna. Léto je hlavním časem pro pozorování a nelze než se cítit maličcí v lodi houpající se po útesy, které se tyčí 600 m nad úžasně modrým mořem. Papuchalkové, alky, alkouni a racci rissa v tisících pak budou nepřetržitě přitahovat Vaše oči k útesům a k nebi.   

Jak na to  

Atlantic Airways provozují dvakrát týdně lety (každé pondělí a čtvrtek) mezi londýnským letištěm Stansted a ostrovem Vágar v době od června do konce srpna. Cena zpáteční letenky je od 230 GBP. Kromě toho aerolinie provozují také lety vrtulníky, což je rychlý a přitom cenově dostupný způsob dopravy mezi ostrovy. Podrobnosti o aktivitách a aktuálních událostech naleznete na stránkách Visit Faroe Islands. Náklady jsou zhruba na stejné úrovni jako při cestování do zbytku Skandinávie. Vezměte si s sebou vrstvy teplého oblečení, nepromokavé oděvy a pevné boty – budete je potřebovat....:-)