Italské ostrovy Ischia a Capri

Ostrov Ischia

Vulkanický výčnělek Ischia je nejrozvinutější a největší z ostrovů v Neapolském zálivu. Tvoří ho fascinující směsice lázeňských měst, zahrad, skrytých nekropolí a pozoruhodná scenérie s lesy, vinicemi a malebnými městečky. Ischia přiláká pouze zlomek výletníků, kteří v létě míří z Neapole na jednodenní výlet na Capri; možná by je přitom překvapilo, že zdejší pláže jsou ještě lepší.

Většina návštěvníků se vydává na severní pobřeží do městeček Ischia Porto („přístav“), Ischia Ponte („most“), Casamicciola Terme, Forio a Lacco Ameno. Z nich se Ischia Porto může chlubit nejlepšími bary, Casamicciola nejhorší dopravou a Ischia Ponte a Lacco Ameno největší atraktivitou.

Na klidnějším jižním pobřeží se nachází sídlo Sant’Angelo (bez aut), které nabízí kombinaci útulného přístavu s vyhřívajícími se kočkami a nedalekých hemžících se pláží. Mezi oběma pobřežími leží méně navštěvovaná krajina s hustými kaštanovníkové lesy, nad kterými se tyčí hora Monte Epomeo, nejvyšší vrchol Ischie.

Úzký pobřežní pás obklopuje hustě zalesněné a převážně závratně vysoké svahy vlastního ostrova. Není to však místo se otevřenými zelenými loukami vhodnými pro toulky, ačkoli se zde konají vynikající pěší výpravy za geologií ostrova. Ischia je pozoruhodná a její hlavní kruhová dálnice může být v době vrcholícího léta ucpána dopravou. To - spolu se zálibou místních mladých v předjíždění v zatáčkách a dopadem tolika aut na životní prostředí - je důvodem, proč může být pro Vás lepší cestovat zdejší vynikající sítí autobusů nebo použít taxi. Kvůli vzdálenosti mezi atrakcemi a nedostatku chodníků na rušných silnicích není chůze dobrým řešením.

Jídlo je jednou z velkých radostí na ostrově: přestože očividnou specialitou jsou dary moře, Ischia je rovněž známá svými králíky chovanými na farmách ve vnitrozemí. Další místní specialitou je rucolino, zelený likér s příchutí lékořice vyráběný z lístků rukoly.

Ostrov byl v 8. století významnou zastávkou na obchodní trase z Řecka do severní Itálie, od té doby však prošel nejednou pohromou. V roce 1301 to byl výbuch dnes už vyhaslé sopky Monte Arso, který přinutil místní lidi prchnout na pevninu, kde se zdrželi po další 4 roky. O pět staletí později v roce 1883 usmrtilo zemětřesení více jak 1700 osob a srovnalo se zemí vzkvétající lázeňské město Casamicciola; do dnešního dne proto jeho jméno znamená v hovorové řeči „totální zničení“.

Ostrov Capri

Capri, to je idylická kombinace pohádkové krásy a požitků, která okouzlila římské císaře, ruské revolucionáře i hollywoodské hvězdy. Ostrov tvoří dokonalý mikrokosmos středomořského kouzla s nazdobenými náměstíčky a elegantními kavárnami, římskými památkami a skalnatou pobřežní krajinou.

Ostrov byl obydlen už v pravěku, krátce obsazen Řeky, až si z něj císař Augustus udělal své soukromé sídlo a císař Tiberius se sem uchýlil ke konci života (v roce 27 n.l.). Moderní podoba ostrova a turistické centrum pocházejí z počátku 20. století.

Kromě toho je rovněž oblíbeným cílem jednodenních výletů a rekreujících se celebrit. Proto jsou také jeho dvě centra, město Capri a jeho protějšek v kopcích Anacapri, téměř výhradně zasvěcené turistice, s čímž souvisejí i vyšší ceny. Když se však vydáte mimo elegantní kavárny a designové butiky, zjistíte, že si Capri stále uchovává své kouzlo: honosné vily, políčka zarostlá vegetací, sluncem vybělená loupající se štuková výzdoba a břehy porostlé nádherně zbarvenými bugenvileami. Pod tím vším šplouchá tmavě modré moře na izolované zátoky a tajemné jeskyně.