Navštivte i římské Koloseum

Velká gladiátorská aréna v Římě je nejzajímavější (a nejslavnější) ze starověkých památek města. Koloseum pro sedících 50 000 diváků bylo slavnostně otevřeno v roce 80 n.l. a původně bylo známé jako flaviovský amfiteátr. Bylo obloženo travertinem a zakrývala ho obrovská plátěná střecha, kterou drželo ve vzduchu 240 stožárů. Uvnitř nad arénou se zvedaly stupňovité terasy pro diváky, to vše postaveno nad podzemním komplexem (hypogeum), kde byla držena zvířata v klecích a připravovány scény. K hrám patřily souboje gladiátorů spolu navzájem nebo s divokými zvířaty.   

Císař Vespasián (69–79 n.l.) původně zadal stavbu amfiteátru roku 72 n.l. na pozemcích Neronova rozsáhlého komplexu Domus Aurea. Nedožil se však dokončení a stavbu dokončil až jeho syn a následník Titus (79–81) rok po Vespasiánově smrti. Na počest otevření amfiteátru uspořádal Titus hry trvající 100 dní a nocí, během kterých bylo zabito asi 5000 zvířat. Císař Traján (98–117 n.l.) ho ještě předčil v podobě 117 dní trvajícího maratónu vražedných orgií, jichž se zúčastnilo 9 000 gladiátorů a 10 000 zvířat.   

Aréna byla původně pojmenována podle Vespasiánova rodu Flaviů, a přestože byla nejobávanější arénou Říma, nebyla největší: Circus Maximus mohl pojat až 250 000 lidí. Název Koloseum se objevil až ve středověku a neodkazoval na velikost amfiteátru, ale na kolosální sochu císaře Nerona (Colosso di Nerone), která stále nedaleko něj.   

Vnější zdi jsou tvořeny třemi úrovněmi oblouků orámovanými ozdobnými sloupy zakončenými iónskými (dole), dórským a korintskými hlavicemi (nahoře). Původně byl povrch pokryt travertinem a v nikách ve II. a III. patře stály mramorové sochy. Horní úroveň, s okny a štíhlými korintskými sloupy, držely stožáry, které podpíraly plátěnou střechu nad arénou, která chránila diváky před sluncem i deštěm. Celkem 80 vstupních oblouků (vomitoria) umožňovaly divákům vstup dovnitř a usazení se během pár minut.   

Vnitřek Kolosea byl rozdělen na tři části: na arénu, hlediště (cavea) a tzv. podium. Aréna měla dřevěnou podlahu pokrytou pískem, aby bojovníci neuklouzli a aby písek vsákl krev. Padací dveře vedly do podzemních komor (hypogeum) a chodeb pod arénou, zvířata v klecích a kulisy pro různé bitvy se vytahovaly nahoru komplikovaným systémem kladek. Prostor pro diváky (cavea) byl rozdělen do tří pater: pro vysoké a starší úředníky bylo nejnižší patro, pro bohaté občany prostřední patro a pro obyčejné lidi (plebs) nejvyšší patro. Ženy s výjimkou panen vestálek byly odkázány do nejlevějších částí nahoře. Tzv. podium, široká terasa před patry se sedadly, bylo vyhrazeno pro císaře, senátory a VIP osoby.

V době po pádu Římské říše v 5. století bylo Koloseum opuštěno. Ve středověku se stalo pevností obsazenou dvěma válečnickými rody ve městě, Frangipani a Annibaldi. Později bylo rabováno kvůli cennému travertinu a mramoru, který byl strháván z jeho stěn a použit při stavbě velkých paláců, jako je Palazzo Venezia, Palazzo Barberini a Palazzo Cancelleria.

Také znečištění ovzduší a vibrace způsobené dopravou a metrem si novodobě vybraly svoji daň. Koloseum v nedávné době procházelo nákladným čištěním a opravami, jejichž dokončení bylo plánováno na rok 2016.   

Horní patro a podzemí (hypogeum) jsou otevřeny veřejnosti pouze při komentovaných prohlídkách. Pro návštěvu je potřeba mít rezervaci předem, cena běžného vstupného je 9 EUR

Rezervace letenek: 

Letenky do Říma si můžete rezervovat na two-wings.cz