CestujZadara.cz

Vydejte se poznat méně známá místa italských Benátek

Přímo v elegantním stínu paláců kolem Velkého kanálu a nejvýznamnějších památek se ukrývají nejoblíbenější podniky navštěvované místními obyvateli. Z hlavních turistických tras však můžete pouze zahlédnout, jak Benátčané procházejí oblouky a mizí v labyrintu vedlejších uliček (calli), anebo zaslechnout jejich kroky na mostech pro pěší postavených z istrijského kamene.

Vydejte se v jejich stopách a budete si možná připadat jako Alenka, která následovala bílého králíka do říše divů. Abyste poznali Benátky takové, jaké je znají Benátčané, však nemusíte vypít žádný kouzelný nápoj – i když každé skutečné dobrodružství v Benátkách začíná a končí sklenkou pěnivého vína prosecco. V tomto článku se dozvíte, kam se v Benátkách vydat dopoledne, v poledne a večer.

Dopoledne: Rialto

Když průvodci mluví o Rialtu, obvykle tím myslí most Rialto, úžasnou renesanční stavbu Antonia da Ponteho klenoucí se přes Velký kanál. Ale když o Rialtu mluví Benátčané, obvykle myslí tržiště Rialto. Zdejší historické trhy se konají od samého založení Benátek cca roku 809 n.l., kdy bylo město pouhou odlehlou výspou Byzance bez paláců, pouze s rybolovem a velkými ambicemi.

Současný rybí trh (Pescaria) nese podobu z 19. století, avšak původní rybí trh zde probíhal celých 600 let, než soustavné tlučení poškodilo dlažební kameny. Pod zdejšími kamennými chrliči v podobě ryb nacházejícími se na špičatých střechách najdete pravidla udržitelného rybolovu doslova vytesaná do kamene, zatímco otevřené nabízení měkkých krabů moeche a chobotniček moscardini stále zaznívá od místních vorařů už od 5 ráno od úterý až do neděle.

Během dopoledne jsou rybáři, kteří vstávají před 3 hod. ráno, připravení si dát polední jídlo spolu se sklenkou prosecca. Můžete se k nim přidat nedaleko rybího trhu (Pescaria) a stánků s plodinami ve skrytých hospodách bacari, které slouží prodejcům z Rialta nepřetržitě už 500 let. Když dorazíte ještě před polednem do podniků All'Arco (Calle dell'Arco, San Polo 436), Pronto Pesce Pronto (Pescaria, San Polo 319) nebo Dai Zemei, dostanete se jako první ke zcela čerstvému občerstvení cicheti, což je benátská verze tapas: jsou to lahodné, trhem inspirované kousky místních darů moře, konzervovaného masa a sýrů spolu s kreativními saláty.

V době mezi trhy a jídly se vydejte na nákupy do ateliérů umělců v okolí bacari. Vlnky na laguně jsou perfektně zachyceny na kabelkách z mramorovaného papíru od Cartè, dopisní papír potištěný gondolami se vyrábí na starožitném lisu v tiskárně Veneziastampa, zatímco Cartevenezia nabízí ručně vyráběné lampiony s vyraženým lvem Sv. Marka, patrona Benátek.

Odpoledne: Zattere

V okrsku Dorsoduro jsou břehy Velkého kanálu lemovány muzei umění, od Tiepolových úžasných barokních stropů v paláci Ca' Rezzonico až po Maurizio Cattelanův zadek koně, který skáče skrz cihlovou zeď v avantgardním muzeu Punta della Dogana. Avšak nahlédněte také na druhou stranu kanálu, která je známá jako Zattere, a spatříte zde lidi procházející se při západu slunce a opalující se místní, kteří se neobtěžují podniknout 15 minutovou plavbu člunem na písečnou pláž Lido.

Na slunečném úseku se nacházejí Magazzini del Sale, historické solné sklady nedávno přebudované architektem Renzo Pianem a významným benátským expresionalistickým malířem Emiliem Vedovou na veřejnou galerii, která hostí místní talenty spolu se zahraničními umělci, jako je Anselm Keifer a Louise Bourgeois. Když půjdete na západ kolem Břehu nevyléčitelných (Fondamenta degli Incurabili), budete míjet studenty umění bavící se před někdejším hospicem pro lidi nemocné syfilidou, který se později stal benátskou Uměleckou akademií (Accademia delle Belle Arti), která byla nedávno zasvěcena básníku Josifu Brodskému. Na březích kanálů tento americký držitel Nobelovy ceny narozený v Rusku napsal Vodoznaky, svoji vášnivou ódu na Benátky.

Od Zattere zabočte k Chiesa di San Sebastian, malému farnímu kostelu, který je pokrytý od podlahy ke stropu mistrovskými díly, které během tří desetiletí namaloval Paolo Veronese. Legenda říká, že zde tento renesanční mistr nalezl útočiště poté, co utekl roku 1555 z rodné Verony kvůli obžalobě z vraždy a vyzdobil kostel z vděčnosti. Přes most odtud se nachází Calle Lunga San Barnaba, úzká ulička lemovaná cenově dostupnými pizzeriemi a osteriemi, které se specializují na pokrmy z masa, což je v městě na laguně rarita.

Večer: Ghetto

Jak Benátčané dobře vědí, i nejvyšší příliv musí nakonec opadnout, a stejně tak je to i s denním přílivem turistů v době hlavní sezóny v Benátkách. Běžnou radou pro lidi, kteří nemilují davy, je naplánovat si návštěvu Benátek kdykoli s výjimkou června, kdy se zde zahajuje Bienále umění (koná se vždy v lichých letech), každoročního Benátského filmového festivalu (září) a pak dvou týdnů bakchanálií v maskách, které se nazývá benátský karneval (únor). Ale ani to není správně: abyste poznali pravé Benátky, jak je znají místní obyvatelé, je zapotřebí zde zůstat přes noc.

Jen necelá třetina návštěvníků Benátek se zde zdrží i po setmění, čímž se připraví o romantickou večeři na břehu kanálu nebo v rodinném pensionu ukrytém za pěší třídou Strada Nova v okrsku Cannaregio. Tento malebný okrsek je místem, kde se tyčí nejkrásnější gotický cihlový kostel v Benátkách Chiesa della Madonna dell'Orto vyzdobený Tintorettovými pracemi, ale také zde leží benátské historické Ghetto.

Původní vesnice Ghetto v Benátkách byla domovem židovské komunity od 16. do do 18. století, kdy uprchlíci před inkvizicí z celé Evropy rozšiřovali tuto čtvrť i mimo její hranice určené ostrůvkem. Vydavatelé v Ghettu šířili odvážnou humanistickou filosofii, která zažehla italskou renesanci, a doktoři zde vystudovaní pomohli městu vytvořit koncept karantény, který ho ušetřil od nejhoršího dopadu bubonického moru. Významné příspěvky benátské židovské komunity jsou dnes shrnuty v Museo Ebraico, prvním židovském muzeu v Itálii.

Mosty vedoucí do Ghetta, které byly kdysi v noci oficiálně zavřené, jsou dnes přístupné lidem na večerní procházce, kteří se mohou projít po zdejších knihkupectvích, uměleckých galeriích a obchodech se starožitnostmi, a to přinejmenším do doby, než objeví občerstvení cicheti v barech lemujících Fondamenta degli Ormesini, břeh naproti Ghettu. Připít si spolu s místními můžete mezi akustickými hudebními sety v podniku Al Timon (Fondamenta degli Ormesini, Cannaregio), avšak přijďte včas na svá rezervovaná místa v nedaleké restauraci Dalla Marisa (Fondamenta San Giobbe 652b): dary moře nalovené v laguně a maso místního původu se zásadně každý den kupují čerstvé a když dojde, nikdo už nebude sedět. Spolu s živým davem pravidelných návštěvníků, který tvoří kapitáni vlečných člunů, oslavovaní architekti a veslařští šampioni, pozvedněte sklenku na „la bea vita“, krásný život v Benátkách.

Pokud budete hledat v této oblasti ubytování: hotelcombined.cz nebo booking.com