Lesbos – ostrov básnířky Sapfó

Krásný ostrov Lesbos s mnoha vodními toky, bohatou flórou a faunou, slavnými olivovými háji, mírným středozemním klimatem, kouzelnými tradičními vesnicemi a pozoruhodnými příklady industriální architektury (lisovny oliv, továrny na mýdla, koželužny) pocházející z doby průmyslového rozvoje na ostrově v 19. století zapůsobí na každého návštěvníka.  

Lesbos je známý také díky svému unikátnímu fosilizovanému lesu v oblasti Sigri-Eressos-Antissa, který byl roku 1985 prohlášen za chráněnou přírodní památku. Jedná se o lesní ekosystém, který fosilizoval před 15-20 miliony let kvůli intenzivní vulkanické aktivitě v oblasti, která byla porostlá jehličnatými lesy, především obrovskými sekvoji a primitivními druhy borovic. Je to jedna z nejvzácnějších přírodních památek na světě (jediným podobným ekosystémem jsou jehličnaté lesy v Severní Americe), kterou navštěvují tisíce turistů. Odstraňování a přesunování fosilizovaného materiálu je zakázáno zákonem. Les zahrnuje šest parků pro návštěvníky.

Lesbos je třetí největší ostrov Řecka, po Krétě a Euboiě, s rozlohou 1 630 km² a pobřežím o délce 370 km; má 90 000 obyvatel. Leží jen pár kilometrů od jihozápadního pobřeží Turecka téměř u vstupu do zálivu Adramytios severně od řeckého ostrova Chios. Je součástí Lesboské prefektury, která zahrnuje také ostrovy Lémnos a Agios Efstratios. Ostrov je znám svými dvěma produkty, kterými je alkohol ouzo a olivový olej.

V prehistorických dobách byl ostrov nazýván Lassia kvůli své bujné lesní vegetaci; také se jmenoval Imerti (tj. „lahodný“), Pelasgie, Eolida a Makarie. Jméno „Lesbos“ je odvozeno od mytického hrdiny Lesbose, který sem s Lapithesem přišel z Thesálie a vzal si Mythimnu, dceru osadníka Makarase. V prehistorických dobách se jednalo významné kulturní centrum severovýchodní části Egejského moře, které vzkvétalo ekonomicky, obchodně a kulturně v tzv. archaické době (7.- 6. stol. př. n. l.).

Ostrov byl domovem slavné starověké básnířky Sapfó a básníka Alkaiose.

Během Řecké války o samostatnost v roce 1821 bylo mnoho obyvatel ostrova bojovníky a členy Filiki Etairia. Lesbos byl osvobozen v roce 1912 prostřednictvím Lausannské smlouvy. Mnoho vystěhovalců z pobřeží Malé Asie se usadilo na ostrově po tzv. maloasijské katastrofě roku 1922, která souvisela se smlouvou o výměně obyvatel mezi Řeckem a Tureckem.

Příspěvek ostrova Lesbos světovému umění a literatuře je nedocenitelný. Narodily se zde osobnosti, jako Arion, Terpandos, Theophrastos, Pittakos Mitilineos, Theophilos, Il. Venezis, Str. Myrivilis, Arg. Eftaliotis (Kleanthis Michailidis), G. Iakovidis nebo výtvarník Str. Elefteriadis; také držitel Nobelovy ceny, básník Odysseas Elytis, byl původem s Lesbosu.  

Mytiléna je hlavním městem Lesbosu a Lesboské prefektury (s přibližně 30 000 obyvateli) a je jedním z nejstarobylejších měst v Řecku. Kromě toho je administrativním centrem sídla Lesboské prefektury, Egejského ministerstva námořnictva, Severoegejského kraje a Egejské univerzity. Ostrov zahrnuje sedm kopců a tradiční domy tu harmonicky ladí s neoklasicistickými sídly, byzantskými chrámy, okrsky přistěhovalců a starověkými památkami.

Mytiléna má po moři spojení s řeckým přístavem v Pireu (jižně od Athén) a letecky s athénským letištěm Eleftheriose Venizelose.