Tatarstán: historická Kazaň

Na okraji klidné silnice v Kazani se zjeví skupina nebesky modrých věží a tečkovaných kopulí náhle a jakoby odnikud. „Chrám všech náboženství“ (Vselenskij chram) je krásný stejně tak jako matoucí: kopule v ortodoxním stylu se tu klene vedle tenkých gotických věžiček a islámské půlměsíce se zvedají vedle soch Buddhy. Přitom tahle architektonická zvláštnost dokonale vystihuje střet kultur, ke kterému v Kazani došlo.   

Kazaň je hlavním městem republiky Tatarstán, jednoho z 85 států ruské federace. V oblasti, kde se mísí islámské a křesťanské tradice, je samotné jméno Kazaně odvozeno ze starého bulharsko-tatarského slova pro hrnec na vaření „qazan“.

Turisté často posuzují destinaci podle významnosti její historie a jejích historických míst. V muzeích Kazaně určitě naleznete dostatek starých zbraní, klenotů a uměleckých děl. Tato nádhera připomíná minulost Kazaňského chanátu s jeho sledem panovníků v tehdejším Volžském Bulharsku. Nejzajímavější jsou však v Kazani moderní místa.  V posledních desetiletích zde vyrostlo úžasné nové městské panorama patřící k nejpozoruhodnějším v Rusku, kde Chrám všech náboženství stojí na okraji, Mešita Kul Šerif v centru a les zvonic a minaretů mezi nimi.    

Náboženská různorodost

Díky nenápadnému umístění Chrámu všech náboženství 10 km severozápadně od Kazaně na břehu Volhy je pohled na něj tím více uchvacující. Místní lidé jsou však skeptičtí, jestli velkolepý koncept jeho 16 věží, z nichž každá představuje jednu víru, dojde ke svému naplnění. Umělec Ildar Khanov, který chrám navrhl, se už nedožil dokončení svého díla. Ale přestože není dokončeno dodnes, leskne se v odstínech od jasně zelené až po žlutou, přičemž jeho kopule připomínají obří porce zmrzliny.     

Snad jediné místo v Kazani, které může tomuto chrámu svojí krásou konkurovat, je Mešita Kul Šerif. Budova ve tvaru blankytně modré kosmické lodi je mešitou a zároveň muzeem islámu a působí, jakoby právě vzlétala z kamenné dlažby.    

Dnešní budova byla dokončena roku 2005. Původní mešita na tomto místě byla zbořena už roku 1552 při obléhání města Ivanem Hrozným, což byla krvavý konflikt, který dostal Tatarstán pod jeho vládu.    

Obléhání, které dalo Kazani dnešní podobu

I po staletích významná bitva přežívá v místních legendách. Byly potřeba týdny a tisíce životů na získání nároků na Kazaň; většina města kompletně shořela a pouze Moskvě nakloněná šlechta přežila masakr, který následoval; kazaňští bojovníci za svobodu však pokračovali v boji ještě několik desetiletí.   

Tento historický moment dal podobu mnoha budovám v Kazani, jako je modrozlatá Katedrála Zvěstování, jež byla narychlo postavena mezi sutinami. Kazaňská šikmá věž také pochází z této éry: její nezvyklý sklon byl zaviněn spěšnou stavbou, aby byl splněn požadavek neteře sesazeného chána Soyembiky. Legenda říká, že místo aby si vzala prchlivého Ivana Hrozného, skočila prý z vrcholu stavby, ačkoli se nejspíš jedná o vymyšlenou pověst, která má povzbuzovat tatarskou národní pýchu (historici tvrdí, že si Soyembika vzala jiného chána a žila ještě dlouho poté).

O několik století později v sovětském období byly kazaňské náboženské stavby rozebrány a používány k jiným účelům.  Kostel Tří králů tak například sloužil jako univerzitní tělocvična. Není proto divu, že v posledních desetiletích byly potřeba náročné rekonstrukce, aby vrátily Kazani její někdejší lesk.    

Unikátní vůně Tatarstánu

Moderní Kazaň kypí nočním životem a nabízí spoustu míst, kde se dá dobře najíst a napít. A jedním z nejlepších způsobů, jak poznat zdejší střet východu a západu, je v restauracích ve městě.   

Čeburek je na másle opečené pečivo plněné jemně mletým masem a představuje jednou z místních specialit, která je natolik vydatná, že nasytí i velký počet hostů. Pečivo a tradiční potraviny, jako je pohanková kaše a knedlíčky v masovém vývaru, běžně najdete v jídelnách, jako je třeba Chak-Chak (Baumana 7).

Koňské maso tu dodnes zdobí talíře, avšak místo aby se nasolovalo před dlouhými cestami přes step, se dnes griluje na otevřeném ohni nebo krájí do kazaňského pilavu (jídla z kořeněné rýže). Pokud budete hledat něco více západního, narazíte zde na překvapivě autentické německé prostředí v podniku Beerhouse. Nejlepší však jsou kazaňská jídla typu „fusion“, kdy se jedná o evropská jídla upravená použitím aromatického ovoce a místního koření; příkladem je salát z italské mozzarelly s ovocem kaki. Působivá restaurace Pashmir nabízí to nejlepší z nich.   

V Kazani se zdá, že jak vzhled města, tak kuchyně nejvíce září tam, kde se setkávají různé kultury. A po dvaceti letech změn v Kremlu a při tisíciletém výročí Kazaně bude další rozvoj nepochybně následovat.    

Jak na to

Návštěva Kazaně je vhodná jako odbočka při cestě do Moskvy, kdy je potřeba jet přes noc vlakem (cesta trvá 11 hodin a 30 minut). Dvě noci v hlavním městě Tatarstánu Vám dají dostatek času na návštěvu muzeí, mešity a na ochutnání spousty místních jídel.  

Pokud pojedete po Transsibiřské magistrále, Kazaň představuje menší odbočku od hlavní trasy mezi Moskvou a Pekingem: po uralské trase Moskva–Kazaň–Jekatěrinburg, místo transsibiřské přes Nižnij Novgorod a Perm. Různé úseky Transsibiřské magistrály se rezervují zvlášť, takže se později můžete v Jekatěrinburgu znovu připojit k Transsibiřské.

Centrum Kazaně lze projít pěšky, avšak dá se tu využít také jednoduchý a levný systém tramvají a autobusů (číslo 2 jede k Chrámu všech náboženství). Na ulici Universitetskaja naleznete hojnost hotelů s butiky, saunami a lázněmi. A pokud chcete zažít domácí atmosféru a nevšední snídani, zavítejte do hotelu Hotel Bon Ami.