Malý Vatikán na jihu slovenské země

Na jihu země, v malém slovenském městě Štúrovo, se nenacházejí pouze dnes již opuštěné hraniční přechody na trase Slovensko - Maďarsko. Kdo se ocitne na slovenské straně břehu Dunaje, řeky, která je přirozenou hranicí mezi dvěma středoevropskými státy, naskytne se mu ne tak docela očekávaný pohled. Zato však bez debaty nádherný a pokud se tam člověk nachází večer, tak tím dvojnásob.

Na druhé straně se totiž rozprostírá Ostřihom, malé maďarské město, které je jakoby výstavní skříní někdejší velké slávy monarchie, které bylo v minulosti i Slovenskou součástí. Už z protější strany řeky na první pohled upoutá zjevná dominanta. Bazilika sv. Štěpána, je to monumentální stavba z 19.století, která se zde nachází, a je největším křesťanským chrámem v zemi. Tomu odpovídá nejen velikostí, ale i kulturní a umělecká hodnota.

Podívat se do jejího nitra je pro turistu přímo povinnost, ti zvědavější obětují své síly a vyjdou několik set schodů, dokud se nedostanou na samotný vrchol velké kopule, odkud je nádherný výhled nejen na město Ostřihom, ale i protilehlé Štúrovo a celé panorama Dunajského ohybu. Právě při pohledu z kopule jižním směrem snad každý pozorovatel pochopí, proč je Ostřihom tak trochu malým Vatikánem. Architekti město plánovali postavit v podobném stylu, jako je sídlo katolické církve uprostřed Říma. Bohužel realizace plánů zůstala jen u hlavní části, tedy velké bazilice.

Za zmínku a zájem především pro milovníky klasické hudby zajisté stojí i fakt, že při příležitosti vysvěcení Baziliky sv. Štěpána složil Ferenc Liszt, jeden z nejznámějších skladatelů a klavírních virtuózů 19. století, svou nejslavnější skladbu a osobně ji i dirigoval. Připomíná to nejen tabule před vchodem, ale i klavír, který je vystaven v horní části kostela, na kterém známý skladatel během pobytu v Ostřihomi hrál.

Když se přesuneme z někdejšího královského sídelního a bývalého hlavního města uherské monarchie na jih, dostaneme se do Vacova, města podobné velikosti jako Ostřihom, ale jeho doménou je něco zcela jiného. Zatímco Ostřihom láká vzpomínkou na bohatou historii země a svou dominantou, Vác je takovým malým centrem umění v regionu. Naleznete zde muzeum, či spíše galerie karikatur. Nečekejte ale jen portréty s přehnaně velkými hlavami a úsměvnými výrazy.

Karikaturizované je zde doslova vše - nejen lidé, ale i město a situace z veřejného života. Další expozice má název "Erotika", a už podle názvu se zaměří zejména na ženské tělo. V muzeu nechybí ani zajímavá místnost, ve které jsou vystaveny modely cukrovinek, a to ne ledajakých,  takové dorty by byla velká škoda sníst a opravdu stojí za to se na ně podívat. Zajímavostí také je, že zatímco v drtivé většině galerii (obecně) je zakázáno uvnitř fotit, v této dortové místnosti nemají návštěvníci s fotografováním žádný problém.

Bezkonkurenční chuťovkou nejen pro milovníky výtvarného umění je ale expozice známého maďarského autora jménem Gyula Hincz. Ne nadarmo je tento pán přezdívaný "maďarský Picasso", a průvodce v muzeu vás určitě nezapomene upozornit, že podle některých kritiků slavného Picassa dokonce překonává.

A pokud budete mít po intimní chvilce s uměním ještě trochu času, rozhodně navštivte i Lek-Vár-Lak v městečku Nagybörzsöny . Nejde o nic jiného, než o výrobnu tradičních maďarských povidel. Nabídka v současnosti zahrnuje téměř 90 druhů a neustále přibývají další. Kdo by například chtěl ochutnat povidla s příchutí čokolády a zamiloval se do nich, tak si může hned několik  sklenic koupit.