Tip na podzimní víkend – Pieniny

Zdali pak znáte už Slovenský nejsevernější národní park. Zaposlouchali jste se někdy do legend o létajícím Cypriánovi, či vystoupili na nejkrásnější štít Pienin, Tři Koruny?

Zkuste si nechat zavlát vítr do vlasů na Větrném vrchu nad Vyšné Ružbachy nebo se nechte převést na dřevěných vorech po Dunajci. Určitě toto vše stojí za to.

Uvidíte zde i překrásné výhledy na Tatry a celé Pieniny. Toto vše a ještě mnohem více nabízí pro milovníky turistiky region Severní Spiše a Pienin.

Pieniny

V jednom z nejsevernějších koutů Slovenska se rozprostírá malebné pohoří zvané Pieniny. Pohoří se nachází na hranici s Polskem, kterou tvoří řeka Dunajec. V této oblasti se nachází území opředené pověstmi o létajícím mnichovi Cypriánovi.

Zamagurie (oblast do níž patří Pieniny) je nejsevernější část Spiše. Navenek drsný a nehostinný kraj oplývá jedinečnou lidovou architekturou, historickými památkami i přírodními krásami.

Věděli jste, že Pieniny obdivuje mnoho geologů pro komplikovanou, ale velmi zajímavou stavbu, botanici a zoologové pro výskyt jedinečných a vzácných druhů živočichů, rostlin a jejich stanovišť.

Obyčejní turisté obdivují tento kus země pro překrásné soužití člověka s přírodou, které vytvořilo malebnost a kouzlo zdejší krajiny. Ne náhodou právě toto území je kolébkou mezinárodní ochrany přírody v Evropě.

Strmá soutěska Pienin omývá řeka Dunajec, která svým dravým proudem vyhloubila překrásný kaňon.

Pieninský národní park

Na území Pienin byl 17.8.1932 vyhlášen první Mezinárodní přírodní park v Evropě, a tvořil ho Pieniński Park Narodowy a Slovenská přírodní rezervace v Pieninách.

Pieninský národní park (PIENAP) se rozkládá na 2 125 ha území, a nachází se na území dvou států – Slovenska a Polska. Složité geologické podloží a různá odolnost vůči zvětrávání vytvořily základ pro pestrý a esteticky přitažlivý reliéf celého území. 

Území Pienin se člení na tři části:

Spišské Pieniny se nacházejí v západní části Pienin a rozprostírají se mezi řekou Bialka a Niedzica.  Tyto Pieniny najdete jen v Polsku, na slovenskou stranu nepřecházejí.

Centrální Pieniny se nacházejí po obou stranách řeky Dunajec od Corštýna až po město Ščavnica. Centrální Pieniny zahrnují nejznámější turistické cíle této oblasti:

Masiv Tří korun rozdělila řeka Dunajec průlomovou dolinou na dvě části. Z levé polské strany jsou jejich součástí známé Tři koruny (982 m n m), kde se nachází kruhová rozhledna s neopakovatelným výhledem na celé území. Na pravé slovenské straně je tvoří hřeben Klášterní hory, Holice a skalami.

Pieninky jsou považovány za nejmalebnější část centrálních Pienin. Toto území se rozprostírá mezi údolím Pieninského potoka po průlom Lesnického potoka. Nejznámějším místem je zde Sokolica, ale nejvyšší kótou je Čertežik(774 m n m).

Malé Pieniny tvoří široký rozložitý hřeben státní hranice nad obcí Lesnica, který se táhne na západě od průlomu Lesnického potoka a řeky Dunajec, až po sedlo Rozdíl nad obcí Litmanová na východě. Jejich součástí je nejvyšší vrchol Pienin Vysoké skalky (1050 m n m).

V celé oblasti Pienin najdete 222 kilometrů značených turistických stezek. Stezky jsou lehké nebo středně náročné.

Zkuste v Pieninách i splav na vorech. Budete sice mokří, ale za ten zážitek to stojí. 

Červený Kláštor  Vám nabízí jedinečnou atrakci v Evropě - splav Dunajce na dřevěných vorech v nádherné přírodní scenérii Pieninského národního parku. Je to neopakovatelný zážitek spojený s živým výkladem vorařů oděných v tradičních oděvech.

V minulosti splavovali po Dunajci vzácné dřevo z oblasti Pienin až k Baltskému moři, kde ho prodali, a zpět na Slovensko se vraceli celé týdny pěšky.

Ze slovenské strany, je možné nastoupit na vor z různých stanic a absolvovat splav různé délky. Zpět do Červeného Kláštera se dá jít pěšky, a na kole po turistickém chodníku podél Dunajce nebo autobusem po silnici z Lesnice do Červeného Kláštera.

Trocha historie o Červeném klášteře a Fráteru Cypriánovi

Osidlování Zamaguria probíhalo již od 13. století. Vystřídaly se zde mnohé národy od Rusů, přes Němce, Poláky až po Slováky. I z náboženského hlediska to zde bylo velmi různorodé.

Významnou historickou památkou je Červený klášter, ve kterém se v dnešní době nachází muzejní expozice. Historii tohoto kláštera začali Kartuziáni ve 14. století. Ti patřili k nejpřísnějším řádům v římsko-katolické církve.   

Další obyvatelé, Kamaldulové, klášter postupně zrenovovali a přestavěli do barokního stylu. V tomto období zde začal působit i legendární Fráter Cyprián. Byl to mnich, který vynikal v  lékařství a přírodních vědách. Byl to neskutečně všestranný muž, který se zabýval také botanikou, farmacií, alchymií, ale i mechanikou a kosmologií. 

Cyprián - léčil odvary z bylin, tinktury, čaje, uměl výborně napravovat zlomeniny a pouštět žilou. Jeho zásluhou se klášterní lékárna stala známou v širokém okolí, i za hranicemi.

Celoživotním dílem Cypriána je Herbář z roku 1766, vzácné dílo, jehož originál se nachází v muzeu v Bratislavě, a v Červeném klášteře je jen kopie.