Fjordy
Fjordy jsou nádherný přírodní úkaz, který vyráží dech svou tajemností. Mezi vysoce stojícími zelenomodrými stěnami, kde si člověk připadá úplně malý a bezmocný, je snadné pochopit, jak vznikaly legendy o severských bozích. O mocných bozích, kteří zde vrhali své hrozivé stíny během kalných mlhavých dní, a vypadaly, jako kdyby vyrostly přímo před vámi.
Pokud se zaposloucháme do tajemných vod Fjordů, jako bychom slyšeli plující vory dávných vikingských výprav. To vše v nás podněcuje fantazii a vrací do dob dávno minulých, kdy lidská civilizace neměla vliv na přírodu.
Fjordy jsou vlastně gigantické hlubinné doliny obvykle vyhloubené ledovci. V norském jazyce znamená fjord pouze rameno moře. Geologové ale používají tento název k označení úzkých zářezů, které vyhloubil ledovec na souši ještě v době ledové. Když si tyto ledovce razily cestu pevninou, vyrýval přitom hluboká údolí ve tvaru U. Na kolmých útesech je vidět poškrábání a stopy ledu. Fjordy jsou mělčí na místech, kde vstupují do moře.
Ledovec nebyl ale jediný stvořitel fjordů. Svou roli hrály i pohyby zemské kůry, činnost moře a řek. Zajímavostí je, že voda z přítoků se do hlavního fjordu dostává vodopády. Do moře se fjordy otevírají obvykle úzkým průlivem a před mořem jsou chráněny ostrovy, takže vytvářejí bezpečné útočiště.
Fjordy se nacházejí hlavně v místech, kde se vyskytoval kontinentální ledovec, v blízkosti moře a v oblastech s charakteristickými velkými výškovými rozdíly. Patří k nim Kanada, Dánsko, Irsko, Grónsko, Faerské ostrovy, Arktida, Antarktida, Nový Zéland, ale mezi nejznámější, patří fjordy ve Skandinávii a to především norské fjordy.
Nejhlubší fjord je Skeltonova zátoka na pobřeží Antarktidy, která dosahuje hloubky až 1 933 metrů. Dodnes je zcela nejasné, jak může takto hluboký fjord třením obrušovat Skelton ledovec. V nejhlubším místě fjordu by již měla led nadnášet voda a ten by měl ztratit značnou část své brusné síly. Odpověď je stále ukrytá v hlubinách mořského dna.
Sice k nejdelším fjordům patří Nordvest Fjord v Grónsku, ale nejnavštěvovanější pro svou krásu a dostupnost jsou právě skandinávské fjordy. Sognafjord patří k těm nejpůsobivějším a nejkrásnějším a právě proto ho právem označují za krále. Je zároveň i největším z norských fjordů a ve světě zastupuje druhé místo v délce s 203 kilometry, jakož i ve své hloubce. Ta dosahuje až 1 212 metrů a k obloze se tyčí do výšky 610 metrů. Jeho šířka sice málokdy přesáhne pět kilometrů, ale i tak jde o impozantní přírodní úkaz.
Má několik ramen a svou cestu si razí pustou, nelehkou scenérií přímo k nejvyšším norským horám. Pevné sevření mezi strmými stěnami propouští do chladné propasti jen málo slunečního svitu, což dodává vodě temno šedý charakter a stíny dostávají tmavě modré až zelené zbarvení. Říká se, že vody jsou tu tak hluboké a chladné, jako je chladná duše severského národa.
Sognefjord je jeden z mála fjordů, které nebyly vyhloubené ledovcem. Leží příliš hluboko pod hladinou na to, aby tam mohl mít ledovec dostatek síly. Jeho strmé stěny znemožňují vybudování nějakých cest a spojení s okolními vesnicemi. To vše neustále přitahuje zájemce do této nehostinné, ale zato nádherné oblasti Sognefjordu.