Vesuv - další Pompejská katastrofa?

Příležitostně aktivní sopky nám neustále dělají vrásky na čelech. Vždyť tomu není ani tak dávno, co nás postupně ohrožovaly ty islandské a jen za pomoci chrlení hustého popílku dokázali odstavit leteckou dopravu ve více zemích ve světě a ochromit tak několik součástí našeho života.

Takový popílek ale může být jen tou nejmenší komplikací, kterou nám dokážou způsobit. Nepoměrně větší hrozbou může být opětovná zvýšená aktivita italské sopky Vesuv, která by dokázala za sebou nechat ještě větší spoušť jak pro stovkami let.

Na počátku slávy Pompejí, to bylo unikátní luxusní místo, kde si své odpočinkové sídlo volili více boháči z těch dob. Pompeje vynikaly proto ve více směrech. Jejich pýcha byla ale dvakrát potrestána. První varování přišlo v roce 62, kdy město postihlo silné zemětřesení, které zničilo několik budov. Kdoví, zda i tato událost neměla přímé důsledky pro mnohem větší neštěstí, které přišlo o 17 let později. Sopka Vesuv se začala chovat pro místní lidi v té době zvláštně. Ale s takovými reakcemi nebyli ještě tehdy obeznámeni, a nedokázali si něco takového ani představit.

Když ze sopky začaly unikat velké obláčky kouře, ti rozumnější obyvatelé se vydali na rychlý útěk. Bohužel, byl to jen malý zlomek z nich. V momentě, kdy se den změnil kvůli hustému dýmu na noc, bylo již na jakékoliv rozhodnutí pozdě. Ti, kteří chtěli přenocovat na pláži, byly zadušení hustým sirnatým kouřem, který se dostal i do chráněných obydlí ostatních lidí. No, a velká část z 20 000 obyvatel našla svou smrt v tunách lávy, která se hrnula na městské hradby, které pro ni neznamenaly žádnou překážku.

Už sice prošly stovky let, ale tato katastrofa rezonuje mezi lidmi stále. Na zpustošené okolí dopadlo několik metrů sopečného prachu a město zůstalo jakoby zakonzervované. Příroda se ale začala pomalu vzpamatovávat, a v jejím okolí se znovu rozlehl stavební ruch. Vesuv tak pod svými křídly ukrývá desítky menších a větších měst, které jsou bohužel stále v přímém ohrožení. Čtyři vědci G. Mastrolorenzo, P. Petrone, L. Pappalardo a MF Sheridan vypracovali v roce 2005 studii, která měla zhodnotit možné rizika návratu této katastrofy. V nich se zkoumalo mj. i to, zda stále propagována 15 kilometrová hranice je skutečně tou, která spadá do území největšího ohrožení. Jejich výsledek byl šokující.

Tato čtveřice se totiž domnívá, že smrtelný pálivý prach by se ve svých mracích měl dostat dokonce až za 20 kilometrovou hranici, a v přímém ohrožení je i Neapol. Katastrofa by měla tak nepoměrně větší následky, protože v současnosti v tomto spektru žijí skoro tři miliony obyvatel, které by nedokázali s blížící se hrozbou bojovat. Ohlašuje se neustále, i když se vám možná zdá, že současná aktivita sopky je téměř nulová, opak je pravdou. Od zmíněného hrozivého zážitku už okolí Vesuvu zažilo stovky menších explozi, které je ale naštěstí více neohrozili. Za spokojeností obyvatel můžeme hledat i novodobý výzkum, který probíhá přímo uvnitř sopky. Na základě konzistence a několika dalších faktorů vědci určují, zda je blížící se exploze ohrožující, a zda se náhodou neblíží další Pompeje.

Avšak právě na tento detail upozorňuje nejen zmiňovaná čtveřice vědců. Podle nich by se mělo jít ještě do větší hloubky Vesuvu, což by zajistilo podrobnější a důvěryhodnější výzkum, který by dal v případě katastrofy více času na vhodnou reakci. Také upozorňují na soubor opatření, které jsou vypracovány v případě opětovné obrovské exploze. Nejsou totiž spokojeni s tím, kolik obyvatel tyto plány zahrnují. Odvolávají se nejen na zmíněné posunutí smrtelné hranice, ale i na ohrožení obyvatel, kteří žijí v širším okolí, a popel i když už ne v takové síle se může dostat i k nim.

Také se obávají z velké turistické obliby této destinace. Koordinace cizinců je o něco složitější, a také zvyšuje počet evakuovaných lidí. V úvahu je třeba brát i jistý stereotyp. Lidé jsou už zvyklí na menší otřesy, a v jejich myslích to nepředstavuje až tak velké nebezpečí. První příznaky extrémně horší situace mohou proto ignorovat, protože si mohou myslet, že to bude jen další z částí jejich životní rutiny. A právě to může zkomplikovat pozdější záchranné práce.