Zlatá pagoda v Myanmaru

Uvidíte tisíce diamantů, rubínů a zlata, o mnoho více než ho obsahují zlaté rezervy v britských bankách. Pagoda Shwedagon je nejslavnější a nejposvátnější stavbou Myanmaru. Při její návštěvě ale musíte dodržovat určitá pravidla, jako například před vstupem na "nádvoří" si musíte vyzout obuv, a obrnit se proti desítkám prodavačů suvenýrů.

Pagodu naleznete v městě Rangún, nebo pokud chcete Yangon, což je pětimilionová metropole, která byla do roku 2005 hlavním městem Myanmaru. A i když by velikostí město zastínilo mnohé světové metropole, jeho vzhled jakoby zamrzl někdy v polovině minulého století. Naleznete zde jen minimum moderních vysokých staveb.

Zlatou pagodu Shwedagon  je i díky této absenci výškových budov vidět z veliké dálky. A když ji večer osvítí zapadající slunce, není pochyb o tom, která stavba je pro pěti milionovou metropoli Rangún tou hlavní dominantou.

Se stavbou pagody se začalo již v šestém století před naším letopočtem. Trvalo ale další stovky let, než dosáhla současnou, téměř stometrovou výšku. Několikrát ji také silně poškodilo zemětřesení - v 30. letech 20. století proto muselo dojít k její velké rekonstrukci.

Pokud se vydáte do Rangúnu k Zlaté pagodě, určitě nevynechejte ani návštěvu obrovského ležícího Buddhy. V současné podobě zde leží od roku 1966, na délku měří 65 metrů a vypadá opravdu kolosálně. Nehledejte ho ale v žádném chrámu, je ukrytý pod obyčejným plechovým přístřeškem, a lemuje ho množství obchůdků, kde si můžete nakoupit suvenýry.

Pagoda Shwedagon, která stojí na kopci Singuttara při Královském jezeře, je pro Barmánce místem, kde se scházeli a i dnes se scházejí ve chvílích, kdy chtějí společně vyjádřit radost, případně smutek nebo rozhořčení. 

Nejlepší je vyrazit k pagodě v podvečer, a počkat si na západ slunce, ve kterém je pagoda asi nejkrásnější z celého dne, a potom si pagodu prohlédnout v záři reflektorů a hlavně nasát atmosféru, která v bezprostředním okolí pagody podvečer bývá. Můžete se tak proplétat se mezi Barmánci /místními lidmi/, dát si nějaké drobné jídlo v některém ze stánků a poslouchat místní hudbu. Opravdu to stojí za to.

Na klasickou prohlídku pagody je samozřejmě lepší vyrazit během dne. Průvodci doporučují vymezit si na prohlídku Zlaté pagody minimálně dvě hodiny. Samotná stavba je sice vyplněna, není dutá a nedá se jít dovnitř, ale na nádvoří, na kterém stojí, jsou však desítky menších, ale neméně působivých chrámů.

Před vstupem na nádvoří si musí turisté zout boty. Vstoupit v botách na plošinu, na které pagoda stojí, se považuje za hrubý přečin. Pro mnohé je již zážitkem i samotný výstup na plošinu přes jedno ze čtyř krytých schodišť. Ty totiž lemují stánky s tematickými suvenýry, které se místní prodavači snaží člověku za každou cenu prodat.

Při pohledu na zářící povrch pagody se turisté často ptají, zda je pagoda opravdu zlatá. Odpověď je ano, je. Celou stavbu, která má cihlový základ, pokrývají plátky zlata, často v několika vrstvách. Prý na ně přispívalo obyvatelstvo celého Myanmaru a královna Shin Sawbu v 15. století dokonce přispěla množstvím zlata, které odpovídalo její hmotnosti. Na samém špici pagody sedí diamantové poupě, na kterém je zhruba 5 500 diamantů a rubínů ze zhruba polovina.

Množství zlata na pagodě stále roste jak k nejposvátnějšího budhistickému místu v Myanmaru míří nejen turisté, ale i stovky poutníků. A ti, pokud mohou, přinášejí další tenké plátky zlata.