Navštivte místa, kde se můžete setkat s mýtickými tvory
Při tomto výletě se můžete setkat s mořskými pannami a jednorožci, spatřit krvežíznivou oliheň a krále hadů, a možná zahlédnout i nelapitelného yettiho.
Draci, Slovinsko
Když byli poprvé pozorováni průsvitní tvorové podobní čolkům, kteří pobíhají v jeskyních ve Slovinsku, říkalo se o nich, že to jsou mláďata draků. Místní lidé si představovali, že se draci rodí v moři a mohou být zaneseni vlnami až do skalních jezer ve zdejším jeskynním systému. Dnes víme, že tito slepí obojživelníci jsou macaráti jeskynní, jejich pozoruhodné vlastnosti však stojí za vznik legend. Orientují se pomocí elektrických signálů, mohou vydržet až desetiletí bez jídla a jejich nečekaně dlouhý život je předmětem intenzivního výzkumu v naději na objasnění procesu stárnutí.
Mořské panny, Filipíny
Když Kryštof Kolumbus poprvé zahlédl kapustňáka, pronesl, že mořské panny nejsou tak krásné, jak si představoval. Na něj sice skotačící mořští tvorové příliš nezapůsobili, avšak dugongové a kapustňáci dostali vědecké jméno „sirenia“ podle Sirén, které lákaly mořeplavce do záhuby v starých řeckých bájích. Než se pobaveně zasmějete, jak si mohli námořníci splést neohrabaně vypadajícího dugonga indického (jehož nejbližším příbuzným je slon) s mořskou pannou, podívejte se, jak ladně ve vodě na Filipínách dělají přemety a proplouvají mořskou trávou.
Vlkodlak, Rumunsko
Suvenýry z rumunských Karpat často zdobí postava hraběte s ostrými špičáky, byl to však vlkodlak (vârcolac), který dříve nutil venkovany, aby po setmění zabezpečili své okenice. Pohled na šedého vlka vyvolá v mnoha lidech prapůvodní strach, takže není divu, že obávanou šelmu obklopovaly dávné pověry. A přestože moderní Rumuni nad vlkodlaky mávnou rukou, nepříjemná souvislost s vlky zůstává. Bylo potvrzeno jen pár útoků vlků na lidi, avšak mediální humbuk vystavuje tyto plaché šelmy ohrožení ze strany lovců toužících po trofeji.
Hromový pták, USA
Údery hromu na pláních amerického Středozápadu nemusí znamenat pouze předzvěst deště. Legendy amerických Indiánů vyprávějí o hromovém ptáku, jehož mávající a tlukoucí křídla vyvolávají bouří. Příbuzným hromového ptáka v přírodě je orel bělohlavý, který má svůj vlastní význam. Indiánské pověsti říkají, že orel byl stvořen z potomka usmrceného netvora, který se proměnil v ptáka. A fascinující pohled na vznášejícího se orla pak snadno způsobí, že uvěříte starým mýtům.
Kraken, Mexiko
Pověsti o krakenovi, kolosální olihni toužícím po lidském mase, se šíří od Norska přes celý mořeplavecký svět, a s každým dalším vyprávěním je netvor větší a drastičtější. Střední a Jižní Amerika mají nejbrutálnějšího krakena. Nespočet rybářů bylo zraněno ostrým zobákem tzv. rudého ďábla (diabolo rojo), tj. kalmara peruánského. Masožraví hlavonožci se pohybují rychlostí 25 km/h, tvoří velká hejna až o 1000 kusech a zrudnou, když jsou rozzuření. Mohou se roztáhnout až do délky 2 m, což sice není velikost ostrova, jak se tvrdí ve starých severských pověstech, ale určitě jsou dost velcí na to, aby potopily malý rybářský člun.
Yetti, Nepál
Můžete vše svádět na vyčerpání způsobující halucinace, avšak pověsti o yettim se zakládají na nespočtu zpráv o jeho zahlédnutí vysoko v průsmycích v Nepálu. Horolezec Reinhold Messner tvrdil, že se sám s tímto chlupatým tvorem setkal, a usoudil, že se nejspíš jedná o druh medvěda. Himalájské hnědé medvědy, kteří se často staví na zadní nohy, je jistě možné si splést s yettim, který se údajně potácí na dvou nohách mlhami Himaláje. To však neodradilo nespočet dalších „lovců yettiho“, aby měli připravené kamery, „co kdyby“.
Mořští jednorožci, Grónsko
Ve srovnání s jejich natřásajícími se suchozemskými protějšky mají mořští jednorožci velmi temný původ. Legendy Inuitů (Eskymáků) vyprávějí, že kytovec narval vznikl ze ženy, kterou její syn na harpuně katapultoval do moře. Bloudila pak po mořském dně, její dlouhé vlasy se spletly do jednoho rohu, a od té doby plave ve vlnách jako narval. Ve středověku prodávali obyvatelé Grónska kly narvalů (které mohou narůst až do délky 3 m) severským osadníkům jako rohy jednorožců. Nevíme však, jestli to měla být pocta jejich mýtickému původu nebo pouze způsob, jak snadno přijít k zisku.
Kappa, Japonsko
Tohle nemá nic společného s želvami Ninja milujícími pizzu - původní želví lidé v Japonsku se nazývají kappa. Tito tvorové provádějí lidem dětinské žerty nebo (pokud máte smůlu) Vám mohou přinést smůlu. Japonské legendy však zároveň říkají, že je lze snadno uplatit nudlemi soba či okurkou. Sochy tvorů kappa zdobí svatyně po celém Japonsku a znázorňují je jako trpaslíky s krunýři, což naznačuje, že byli tito mořští duchové inspirování karetami obecnými. Skuteční tvorové kappa pak mají obývat pobřeží japonských subtropických ostrovů, kde však jejich spatření spíš než nepříjemnosti přináší radost.
Bazilišek, Indie
Hadí král není jen postavou z pohádek nebo z knih o Harry Potterov. Vypravěči i vědci v minulosti (včetně filosofa Plinia Staršího, básníka Chaucera a Leonarda da Vinciho) mluvili o hrozivém hadu požírajícím lidi. Obluda známá po celá tisíciletí byla nejspíše při svém vzniku inspirována kobrou královskou, agresivním hadem, který je znám svým stylem útočení spojeným s vzepjetím se a znepokojivým hlučným sykotem. Vyhněte se však zaříkávačům hadů a vyhledejte ohroženou kobru královskou v jejím přirozeném prostředí v parných džunglích Indie při výletu za pozorováním přírody. Udržujte si však bezpečnou vzdálenost: nebude na místě zjišťovat, jestli dovedete (tak jako Harry Potter) komunikovat s hady.
Bunyip, Austrálie
Netvoři, duchové a mytologické bytosti jsou v rozšířené v tradicích australských domorodců (Aboriginů, Austrálců), do všeobecného povědomí se však dostal bunyip, děsivý netvor s ještě hrozivějším řevem, který má žít ve vnitrozemí v bažinách a jezerech vzniklých z mrtvých ramen řeky (tzv. billabong). Když kolonizátoři postupovali po souši od prvních sídel v Sydney, setkali se různými podobami bunyipa, všichni ho však popisovali jako tvora s řídkým vousem podobného tuleni, který se ukrývá ve vodě a občas láká lidi do záhuby.