Nejvýznamnější místa pro fanoušky rock´n´rollu 2/2

Italská restaurace Billy Joela, Syosset, New York

„Co si dáte, láhev červeného nebo bílého?“ Je velmi diskutabilní, která restaurace byla inspirací pro Scény z italské restaurace Billy Joela. Joel jednou řekl, že se jednalo o restauraci naproti Carnegie Hall, už neexistující. Mnozí s tím však nesouhlasí a myslí si, že scény jsou spíše spojeny s pizzerií Christiano's, která tuto souvislost stále připomíná. Najdete zde dokonce stěnu Billy Joela, kde se můžete vyfotografovat. Billy žil v dětství v nedalekém Hicksville, kde postavy z písně flirtují na proslulém zeleném trávníku.   

Prodejna gramofonových desek Jacka Whita, Nashville

Jack White z The White Stripes si otevřel Third Man Records ve městě, které je hudbou proslulé. Nebude sice nejspíš zrovna obsazovat svůj rejstřík, když zrovna půjdete kolem, je to však evidentně podnik věrný jeho estetickému cítění. Když zde vypustil 1000 ze svých 2012 sólových alb na baloncích naplněných heliem, prokazatelně se jich našlo pouze 5 kusů. Objevil se v televizní show The Colbert Report, kde pseudokonzervativně hovořící postava nahrávala s kapelou Black Belles.   

Boss' E Street, Belmar, New Jersey

Znáte nejslavnější ulici, o které nikdo neví? Mohla by to být Belmar's E, podle které se pojmenovala podpůrná kapela Bruce Springsteena. Jedná se o obytný blok u 10th Avenue, který Bruce učinil nesmrtelným v písni „10th Avenue Freezeout“. Můžete si podiskutovat o tom, co jste viděli, a poslechnout si jerseyský rock v Stone Pony v Asbury Parku, kde Springsteen hrál.  

Strom Marca Bolana, Londýn

Marc Bolan, frontman skupiny T Rex, zemřel, když jeho přítelkyně ztratila kontrolu nad svým vozem v září 1977 a narazila do platanu na Queens Ride v Barnes v jižním Londýně. Přitom praskla pneumatika a Bolan na místě přišel o život. Strom pak začal být označován jako „svatostánek Marca Bolana“ a jeho syn zde nechal postavit památník k 20. výročí.   

Uličky AC/DC, Melbourne a Madrid

V roce 2004 městská rada Melbourne na chvíli zanechala svých povinností a a jednohlasně rozhodla o změně jména nenápadné uličky Corporation Lane na ACDC Lane. Ta je té doby pojmenovaná po kapele AC/DC původem ze Sydney. Někdo časem přidal i chybějící blesk, který byl však zase odstraněn. Další ulice byla pojmenována po AC/DC v roce 2000 v Madridu (AC/DC Calle).

Ženevské jezero, Montreux, Švýcarsko

Vše začalo roku 1971, kdy skončilo vystoupení Franka Zappy v Montreux Casinu poté, co vtipálek vystřelil z pistole světlici, která způsobila požár. Roger Glover, hráč na basu z Deep Purple, tehdy poznamenal, že „poslal kouř na vodu“. Klasická a velmi známá píseň Deep Purple vypráví právě o této události.   

Kromě toho v Montreux také stojí socha Freddieho Mercuryho. Queen zde roku 1978 koupili studio a jedna z posledních Freddieho nahrávek se jmenovala A Winter's Tale a vyprávěla o tomto místě.      

Metalistické nástěnné malby u Černého moře, Kavarna, Bulharsko

Heavy metal nikdy nezemřel, jen se přestěhoval do východní Evropy. Kavarnu, menší město na pobřeží Černého moře v severovýchodním Bulharsku, vede starosta, který má jako vyzvánění Hells Bells a na stole sochu Dia. Poté, co roku 2003 získal tuto funkci, prosazuje Tsonko Tsonev obrazy hráčů metalu na šedých zdech sídlišť z komunistických dob a láká kapely na zdejší stále populárnější letní metalfest.

Haight-Ashbury, San Francisco

Přestože je to záležitost týkající se především hippies, musíme se o ní také zmínit. „Léto lásky“ roku 1967 se soustřeďovalo kolem Upper Haight a Ashbury Street. Kapely jako Jefferson Airplane, Grateful Dead nebo zpěvačka Janis Joplin žili všichni v této oblasti, zatímco přibývající hippies z celé země sem přicházeli za vidinou hudby, drog a volné lásky. John Phillips (Mamas & Papas) vycítili příležitost a napsal hymnickou píseň „San Francisco (Be Sure to Wear Flowers In Your Hair) pro Scotta MacKenzieho, která se okamžitě stala hitem.

A dnes? Vynechte batikované oblečení a raději si projděte výprodeje ve známé prodejně hudebnin Amoeba Records, která byla vytvořena ze staré kuželny.

Ulice spojená s Oasis, Londýn

Jsme zavázáni na tomto místě se zmínit také britpopu 90. let, takže jsme vybrali Oasis. Ulice Berwick Street v londýnské čtvrti Soho lemovaná prodejnami gramodesek sloužila jako obraz na obal nejdůležitější desky britpopu, kterou je (What's the Story) Morning Glory z roku 1995.     

Stonehenge, Salisbury, Anglie

I kdyby se neobjevily kulisy Stonehenge v Milwaukee v druidském vystoupení skupiny Spinal Tap roku 1984, skutečný Stonehenge by se i tak musel objevit na seznamu míst spojených s rock´n´rollem. Spinal Tap se inspirovali nápadem Black Sabbath z jejich turné v roce 1983, kde použili rekvizity imitující Stonehenge, a kde trpaslík oblečený jako ďáblovo dítě, odpadl kvůli záchvatu strachu. Dřívější zpěvák Deep Purple Ian Gillan, který na albu zpíval, řekl později časopisu Mojo, že publikum se tehdy „buď válelo smíchy, nebo šklebilo hrůzou.“  Album, na kterém se nachází také píseň Stonehenge, bývá považováno za jedno z nejhorších alb, co se týče obalu.   

Skutečnost se však dá těžko zhodnotit bez vlastní návštěvy místa. Nasedněte na vlak v Salisbury a vydejte se na prohlídku Stonehenge, která zahrnuje také zastávku v saské pevnosti Old Sarum.

Budova Capitol Records, Hollywood

Budova Capitol Records vysoká 13 poschodí byla navržená a postavená roku 1956 tak, aby se podobala stohu vinylových gramofonových desek, takže dnes představuje symbol a pamětníka své doby. Na jejím vrcholku bliká slovo „Hollywood“ v morseovce. Před ní se nachází hvězda Johna Lennona na Hollywoodském chodníku slávy, a také nástěnná malba jazzmanů, jako byl Nat 'King' Cole.    

„Den, kdy zemřela hudba“, Mason City a Clear Lake, Iowa

Buddy Holly, The Big Bopper a Richie Valens měli své poslední vystoupení v Mason City v Surf Ballroom, která se za půl století příliš nezměnila od osudné noci v únoru 1959. Nachází se zde bezplatné muzeum s  artefakty, jako je telefonní budka, ze které Holly volal naposledy. Poté se můžete podívat na pomníky Hollyho nedaleko místa, kde spadlo jeho letadlo u Clear Lake. Jeden z důvodů, proč tato tragédie nikdy nezmizí z rockového povědomí, je také píseň Dona McLeana z filmu American Pie.

Denmark Street, Londýn

Denmark Street je domovem londýnské Tin Pan Alley a bývalým domovem Regent Sound (4 Denmark Street), kde nahráli své první nahrávky Rolling Stones, Jimi Hendrix a Donovan, později také malý Phil Collins. Bob Dylan se tu dívá na kytary ve videu k Don't Look Back. V roce 1970 zpívali Kinks o cynické stránce hudební branže v písni Denmark Street.  Sex Pistols žili v polovině 70. let na Denmark Street 6. Ulice je stále lemována obchody s kytarami, ručně psanými inzeráty kapel a nadějnými novými kapelami, které zde postávají a kouří cigarety na chodníku.     

Berlínská zeď  

Berlínská zeď představovala hlavní symbol pro strach z rozdělení. Lou Reed o ní vytvořil velmi depresivní album v roce 1973 a David Bowie ji použil jako tragickou bariéru v Heroes (1978), Sex Pistols po ní toužili v Holidays in the Sun a Roger Waters zde hrál The Wall (Zeď) od Pink Floyd poté, co byla zeď  roce 1989 stržena. Je to Stonehenge naší doby. Pokud se chcete dovědět více, vydejte se nejlépe s agenturou Fritz Music Tours.

Ulice Ziggy Stardust, Londýn

Fanoušci Davida Bowieho se scházejí v příjemné londýnské ulici Hedden Street jako ve své vrcholné destinaci. Je to místo, kde na slavné fotografii stojí Bowie coby Ziggy nohou opřený o hromadu balíků na mokrém chodníku pod svítícím nápisem „K. West“.  

Smrtelná postel Keitha Moona a Mamy Cass, Londýn

Mama Cass i Keith Moon zemřeli oba v bytě č. 12 patřícím zpěváku Harry Nilssonovi a nacházejícím se na Curzon Place 9 (dnes Curzon Square 1) v módní čtvrti Mayfair v Londýně. Oba ve stejné posteli, i když s rozpětím 4 let! Nilsson, který dosáhl 1. místa na žebříčku Billboardu se svojí písní Without You a velkého úspěchu také s cover verzí Everybody's Talkin (od Midnight Cowboy), cítil hned od začátku, že v bytě není něco v pořádku. Přestože ho pro něj navrhla přítelkyně Ringa Starra, na jednom ze zrcadel byla stále vidět katova oprátka. „V ten den mě něco zasáhlo.“

Poté, co zde v roce 1978 zemřel Keith Moon, koupil byt Moonův spoluhráč Pete Townshend, aby se do něj zneklidněný Nilsson už nemusel vracet.    

Physical Graffiti, New York City

Na obalu dvojalba Physical Graffiti (1976) Led Zeppelin se objevila zkrácená fotografie dvou nájemních domů na Marks Place 96-98 v East Village. Aby dosáhl správných rozměrů a obrázek pasoval, designér Peter Corriston vystřihl čtvrté patro (deska byla později nominována na Grammy za nejlepší obal). Přitáhla také pozornost Micka Jaggera a Keitha Richardse, kteří seděli na vstupním schodišti kvůli natáčení videa k Waiting on a Friend (1981) z alba Tattoo You, jehož obal rovněž vytvořil Corriston. Kopii alba najdete pověšenou v St Marks Baru na rohu 1st Avenue. Ve vhodně pojmenovaném podniku Physical Graffitea (na 98 St Marks Pl) si pak můžete dát pivo nebo něco nealkoholického.

Den, kdy zemřel „rudý Elvis“, Berlín

Málokdo si dnes už pamatuje na Deana Reeda, „rudého Elvise“. Avšak vzhledem k tomu, že se miliony lidí po celé roky dostávaly k rockové hudbě jen díky němu, byste si na něj mohli vzpomenout. Dean se narodil v Coloradu, později opustil USA a vydal se podle svého levicového přesvědčení do Jižní Ameriky a pak do východní Evropy. V českých filmech hrál kovboje, zpíval písně o Vietcongu, vzal si postupně dvě východní Němky, vystupoval proti CIA v kousavých písních jako You, anebo pro zmatené sovětské publikum nahrál bizarní cover verzi Give Peace a Chance. Jeho tělo bylo nalezeno v roce 1986 za záhadných okolností nedaleko jeho domova u jezera Zeutener (v bývalé NDR). Jeho příběh je jako z filmu, což stačilo k tomu, aby Tom Hanks zakoupil práva na jednu z Deanových biografií.      

Bluesové nebe Willieho Dixona, Chicago

Původní prostor studia Chess Studios, kde v letech 1957-1967 nahrával Muddy Waters, Bo Diddley, Chuck Berry a později také Rolling Stones, je dnes neziskovou organizací pojmenovanou po bluesmanovi, z jehož vlastních písní zde bylo mnoho vydaných. V létě se zde konají bezplatné bluesové koncerty vždy ve čtvrtek v 18 hod.. Místo se nachází asi 1,6 km jižně od čtvrti Loop v centru města.

Woodstock Museum, Bethel, New York

Pamatujete si Jimi Hendrixe, jak hrál svoji nesmrtelnou verzi americké hymny Star Spangled Banner, anebo Joe Cockera tančícího na festivalu Woodstock v roce 1969? Ve skutečnosti se akce nekonala ve Woodstocku, ale v Bethelu. Událost, kterou se její pamětníci chlubí dodnes, si můžete připomenout v muzeu v Bethelu vzdáleném jen pár hodin cesty severně od New York City.