Podzimní pranostiky a dávné zvyky
Pokud se líbí,
sdílejte přátelům!
Tak a máme zde podzim. Někteří z nás se na něj těšili, někteří ne. Dne 23.9.2014 nastala již podzimní rovnodennost, a tak zde již máme astronomický podzim. Dnes vám zde popíšemeco v minulosti k českému podzimu patřilo.
Jak je to s tím podzimem
Podzim si všichni představujeme po svém, ale určité společné rysy najdeme mezi námi všemi. Pod tímto pojmem má někdo nízké teploty, jiný hodně deště a další zubaté slunce. Kdy však podzim oficiálně přichází? To už ví jen málo kdo.
Astronomická podzim - nastává každý rok přibližně mezi 21. a 23. zářím. Tehdy dochází k podzimní rovnodennosti, a trvá až do 21. nebo 22. prosince, kdy je zimní slunovrat.
Klimatologický podzim - začíná 1. září a končí 30. listopadu.
Zvyky na podzim
Například počasí. Dnes se na něj díváme v televizi a většinou nikdy nevyjde, jak předpoví. Co ale dělali naší předci, když televize v té době nebyla?
Našim prarodičům se podařilo vcelku úspěšně pozorovat chování přírody. Sledovali zvířata, rostliny a podle dalších přírodních úkazů dokázali odhadnout nejvhodnější termíny pro ně nejdůležitější události. Setí a sklizeň. Dokázali ale dle přírody předpovědět mnohem víc. Věděli, zda bude zima studená, úroda veliká, nebo zda bude dostatek vláhy.
Kromě pranostik nám po předcích zůstaly i zajímavé tradice spojené s podzimní sklizní. Každý rok nezapomněli přírodě poděkovat za její štědrost, což dělali formou dožínek a vinobraní. I k různým svatým si vytvořili určité úkony, kterými vzdávali hold přírodě.
Dožínky
Historie dožínek sahá do daleké minulosti. Ještě v předkřesťanských dobách to byla oslava ukončení sklizně, která měla magickými silami dopomoci k lepšímu budoucímu roku.
Dobrá úroda se tehdy připisovala nadpřirozeným silám a ty si bylo nezbytné dostatečně uctít. Poslední klasy se nechali na poli, poslední snop měl být velký a těžký, z nejkrásnějších klasů se upletl věnec a zrno se přimíchána do jarního osiva.
Později se dožínky staly jen oslavou žně, kdy se po dokončení prací nosil dožínkový věnec hospodáři. Ten je potom pohostil a věnec vyvěsil na střechu.
Vinobraní
Tak jako dožínky, tak i vinobraní bylo, a je oslavou ukončení sklizně. Poslední vůz sběrači hroznů vyzdobili, a v slavnostním průvodu ho doprovodili až k hospodáři. Zde při víně a dobrém jídle oslavovali ukončení sezóny.
Postupně se ve vinařských oblastech, převážně v Malých Karpatech, rozšířilo společné vinobraní a dnes již oslavují všichni, co se zajímají o kvalitní víno a dobrou zábavu.
Předení
Bylo to setkání žen, které vyplňovalo čas během dlouhých podzimních a zimních nocí. Vlákna bylo třeba spříst, a samozřejmě se to spojilo se zábavou.
Ženy a dívky předly doma, nebo spolu u některé z hospodyně, a při práci si povídaly a zpívaly. Během období zábav se po předení bavili různými hrami, kterých se účastnili i mládenci.
Křesťanské svátky
I křesťanství (a tradice předkřesťanské společnosti) patří do naší kultury a historie a s ním se spojují dva podzimní svátky - Svátek všech svatých a Dušičky.
Během těchto obou dnů se peklo zvláštní pečivo, které připomínalo kosti, nebo duše zemřelých. Po tyto dny hospodáři plnili svítilny máslem místo oleje, čímž pomáhali zuboženým duším, které si máslem mohli potřít své rány.
Hladovým duším se zase sešlo jídlo spálené v ohni. Údajně, když na Dušičky pršelo, kapky představovali slzy nešťastníků, kteří si před smrtí nestihli očistit své duše.
Lidové tradice byly na našem území plné magie a zajímavých zvyklostí. Během těchto dnů se všichni pravidelně setkávali a věnovali se společenskému životu. Každoroční opakování tak přispělo k tomu, že ještě i dnes tato tradice známe.
