Velikonoční tradice ve světě II.

V USA znamenají Velikonoce koulení nabarvených vajec, čokoládu, želé bonbony a samozřejmě velikonočního zajíčka. Kromě toho je to také významný křesťanský svátek, který slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jak se však Velikonoce slaví, jinde ve světě? Existuje celá řada způsobů, při kterých se objevují zvyky, jako je čokoládový bilby, dřevěné řehtačky, treska či ohně.

Světské velikonoční tradice    

Koulení velikonočních vajec se nekoná jen v USA. Odehrává se rovněž v Německu, Švédsku, Švýcarsku, Kanadě, Malajsii, Austrálii, Brazílii, Indii a na Filipínách, kde rodiče schovávají vejce a sladkosti obvykle venku, kde je děti pak hledají. Před Velikonocemi se často koná obecní (komunitní) koulení/hledání velikonočních vajec, kdy se sejde celý okrsek a provází ho dobrá zábava.   

Přehlídka velikonočních klobouků je tradice společná pro Austrálii, Velkou Británii a USA. Australské děti chodí kolem školy a po ulicích s klobouky ozdobenými zaječími oušky, motivy kuřátek, velikonočními vejci a čokoládou. Britské děti si často vyrábějí klobouky se širokou krempou zdobené jarními květinami, zatímco pro klobouky amerických dětí platí pravidlo „čím větší, tím lepší“.

Velikonoční zajíček (pozoruhodný rozdíl spočívá v tom, že ve Švédsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku je to zajíček, zatímco v Austrálii, USA, Kanadě králíček) nosí sladkosti malým dětem, takže není divu, že ve velikonočním košíku se často objevuje také čokoládový zajíček. Ve Francii to však není zajíc, kterému mají být děti vděčné, ale jsou to velikonoční zvony, které se vrátily z Říma a které rozesílají dětem čokoládu. Navíc jsou králíci v Austrálii považováni za škůdce, protože ohrožují tamní životní prostředí, proto zde probíhá silná kampaň za nahrazení velikonočního králíčka velikonočním bilbym. Bilby (bandikut králíkovitý) je ohrožené původní australské zvíře, které je velmi roztomilé a má rovněž dlouhé měkké uši. Lidé si sice stále dávají zajíčky/králíčky, najdete zde ale také spoustu velikonočních bilby.

Křesťanské velikonoční tradice  

Pro křesťany jsou Velikonoce nejdůležitějším a nejstarším svátkem, který souvisí s ještě starším židovským svátkem pesach popsaným ve Starém zákoně. Oba svátky se slaví v tu samou dobu, často (i když ne vždy) v tom samém týdnu. Pesach trvá celý týden a připomíná vyjití (exodus) Židů z Egypta. Pro křesťany zase Velikonoce připomínají vzkříšení Ježíše Krista po jeho ukřižování.

Křesťané v Indii slaví Velikonoce prostřednictvím speciálních bohoslužeb a modliteb. Ve většině rodin se konají zvláštní setkání členů rodiny a blízkých přátel. Oslavy jsou však především duchovní a nejsou příliš okázalé. Křesťanské rodiny v Indii někdy mívají menší krabici nebo hliněný hrnec, kam pravidelně odkládají peníze jako příspěvek na kostel. O Velikonocích pak rodiny často darují nashromážděnou částku místnímu kostelu, sirotčinci, anebo lidem v nouzi.   

V Rakousku se v souvislosti s Velikonocemi objevuje jeden originální prvek: mezi Zeleným čtvrtkem a ranní mší na Velikonoční neděli zde neuslyšíte kostelní zvony, protože podle legend „zvony odletí do Říma“. Místo toho se vydají do ulic ministranti s řehtačkami (Ratschenbuben), kteří dělají rámus, odříkávají modlitby a zpívají.

Pohanské velikonoční tradice   

Mnoho věcí souvisejících s Velikonoci však není židovského ani křesťanského původu. Je to například tradice velikonočních ohňů nebo pálení velikonočních kol (známá z mnoha zemí Evropy), která má svůj původ v germánském a keltském uctívání slunce. Dokonce i nejrozšířenější barevná velikonoční vejce mají původ v jiné pohanské víře, kde bylo vejce považováno za symbol plodnosti (např. v Egyptě).  Dnes jsou vejce téměř univerzálním symbolem Velikonoc v mnoha zemích světa, např. Německu, Rakousku, Indii či Švýcarsku. Na konci Půstu lidé začnou barvit vejce uvařená natvrdo, zdobit různé velikonoční kytice a májky malými dřevěnými figurkami a vyfouklými namalovanými vejci, a také pečou, nebo si kupují, speciální velikonoční pečivo, často plné rozinek.   

Velikonoční jídlo   

Kdekoli se slaví Velikonoce, k nejoblíbenějším potravinám patří čokoláda. To platí pro USA, Brazílii, Německo, Austrálii, Velkou Británii, Rakousko, Švýcarsko, Švédsko, Španělsko, Francii, Kanadu, Indii a dokonce i Malajsii.  

V Malajsii všeobecně nebývají Velikonoce velkým svátkem, protože je to země s muslimskou většinou. Děti zde však také dostávají různé čokoládové dobroty.

Ve Španělsku lidé během Velikonoc mívají krásné čokoládové skulptury, které mohou mít podobu pohádkového zámku nebo pirátské lodi; nejrozšířenější jsou v Katalánsku v severovýchodním Španělsku.

Ale Velikonoce se netýkají pouze sladkostí. V Brazílii mnoho lidí dodržuje tradici nejíst na Velký pátek maso, a to i ti, kdo jinak nejsou příliš zbožní. Velmi oblíbená jsou místo toho jídla z tresky, především solené a konzervované v portugalském stylu (i když jejich ceny jdou do závratných výšin, takže jsou pro průměrnou brazilskou rodinu velmi drahé).   

V silně katolickém Mexiku jsou oslavy s čokoládou a velikonočními zajíčkem doménou především vyšší třídy. Místo toho většina země dodržuje Svatý týden, který se skládá ze Zeleného čtvrtka, Velkého pátku, Bílé soboty a Velikonoční neděle (tj. Dne vzkříšení). To znamená, že většina rodin dodržuje půst od masa o pátcích mezi Popeleční středou a Velkým pátkem.   

Další katolickou zemí je Španělsko, které je rovněž prodchnuté mnoha velikonočními tradicemi v oblasti jídla, a to včetně té, která opravdu bolí. Na severovýchodě země lidé pečou speciální pečivo, do kterého se zapeče celé vejce (i se skořápkou), a to se pak rozbíjí o hlavy ostatních.

Velikonoční pečivo různého druhu je nicméně oblíbené po celém světě. Ve Velké Británii a v Austrálii to jsou mazance (jidáše) se sušeným ovocem a kořením a s křížem na povrchu, které symbolizují ukřižování a jedí se na Velký pátek. V Irsku a ve Velké Británii je dalším oblíbeným velikonočním pečivem koláč Simnel, který je znám už od dob středověku. Jedná se o ovocný koláč s 11 marcipánovými kuličkami nahoře: ty představují 12 apoštolů (bez Jidáše).

Unikátní velikonoční zvyky   

Kde ve světě jsou Velikonoce důvodem k fyzické agresi? V Brazílii, kde existuje tradice „bití Jidáše“, což byl apoštol, který Ježíše zradil. Lidé si vyrobí ze slámy figurínu, která přestavuje Jidáše, pověsí ji venku na ulici a pak ji zničí. Jidáš měl mnohokrát podobu některého z politiků, kteří se dostali do skandálu… V Brazílii se však koná také spousta veselých oslav. Bílá sobota zde bývá nazývána „Sábado de Aleluia“ a v mnoha malých městech probíhá menší verze karnevalu, který je oslavou konce Půstu.   

Velikonoce ve Švédsku kupodivu připomínají spíše Halloween v USA. Děti se převléknou za čarodějnice s košťaty, kotlíky, dlouhými sukněmi, šátky na hlavě a se dvěma velkými červenými koly a s nakreslenými pihami na tvářích. Žádají sladkosti a občas chodí dům od domů a koledují.  

Na Filipínách se o Velikonocích malé holčičky převlékají za anděly a probíhá průvod, který začíná velmi brzy ráno, ještě před rozedněním. Muži tvoří jeden průvod, v jehož čele je nesena podobizna vzkříšeného Ježíše, zatímco ženy tvoří druhý v čele s Pannou Marií v černém smutečním závoji. Když se tyto dvě skupiny v kostele nakonec setkají, symbolizuje to Kristovo setkání s Matkou a její utěšování po jeho vzkříšení. Tehdy malí andělé sundají Marii smuteční závoj (lambong) a procesí se změní v radostný průvod plný světla. Tento zvyk se nazývá velikonoční „salubong" (tj. setkání Ježíše s Matkou).

Velikonoce, když se oteplí  

Na severní polokouli přicházejí Velikonoce v době, kdy počasí přechází z chladného zimního do teplých jarních dní. Proto se konají venku velikonoční hry, jako je koulení velikonočních vajec, navíc v některých zemích, jako je např. Francie, se rodiny scházejí k tradiční hostině s jarním jehnětem nebo beránkem z těsta (gâteau de pâques).

Také v Německu je jehně běžnou součástí Velikonoc, děti však tento zvyk příliš nevítají a raději by viděly jehňata běhat živá po trávě. Co však mají společné, je pořádání ohňů po celé zemi, kde se setkávají rodiny, přátelé, mladí lidé i členové klubů, aby jedli, pili a veselili se. Velikonoční oheň tak často bývá první venkovní akci v roce.   

Velikonoce, když se ochladí   

Na jižní polokouli znamenají Velikonoce přechod z nejteplejšího období roku do chladnějších měsíců. Velikonoce bývají především dobou, kdy se rodiny v Austrálii vydávají na výlety, aby si užily posledních teplých dnů. Navíc probíhají první školní prázdniny od Vánoc, takže rodiny často společně celý týden kempují na plážích.

Hry s velikonočními vejci  

Zde uvádíme tři jednoduché velikonoční hry z celého světa, které můžete hrát s dětmi. Možná se stanou součástí i Vašich velikonočních zvyků:

Zwänzgerle (Švýcarsko): pokuste se rozbít nabarvené vařené velikonoční vejce pomocí hozené mince. Hoďte mincí z „přiměřené" vzdálenosti, a pokud minete a vejce zůstane nedotčené, dítě si může minci nechat. Pokud se Vám to podaří, mince i vejce jsou Vaše. Jedná se o starý švýcarský zvyk, který měl dětem přinést nějaké kapesné.   

Rozbíjení velikonoční vajec (Německo, Rakousko, Řecko): Vy i Vaše dítě budete každý držet v ruce jedno natvrdo uvařené obarvené vejce a stát proti sobě. Klepejte špičkami vajec o sebe, dokud jedno z nich nepraskne. Vítězem je ten s nepoškozenou skořápkou.   

Koulení velikonočních vajec (USA): hra je ideální pro více hráčů, každý z nich potřebuje natvrdo uvařené nabarvené vejce a dlouhou hůlku (může to být také pálka, golfová hůl apod.). Vejce položte do řady na zem a každý hráč se postaví za své vejce. Až řeknete „teď!", hráči začnou kutálet svá vejce směrem k cílové čáře. První, kdo jí dosáhne, je vítěz. Tato hra je hlavní částí každoročního velikonočního programu pořádaného venku na trávníku u Bílého domu.