Via Dinarica – pěší stezka napříč Balkánem

Via Dinarica je pěší „superstezka“ o délce 1930 km, která spojuje země západního Balkánu představující vzkvétající centrum v oblasti dobrodružné turistiky a outdoorových aktivit. Od severu k jihu vede hlavní tepna sítě známá jako Bílá stezka, která překračuje Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Albánii, Kosovo a Makedonii a spojuje vrcholy Dinárských Alp (Dinárských hor) a pohoří Šar. Pěší trase, kterou můžete absolvovat buď na vlastní pěst nebo s průvodcem, můžete věnovat více jak 3 měsíce, 3 dny nebo jen 3 hodin, přičemž se jedná o koridor spojující kultury v oblasti, která stále bývá často přehlížená.

Úsilí o přivedení cestovatelů na Balkán a změnu nesprávné vnímání oblasti započalo v roce 2010, kdy první projekt stezky Via Dinarica spojil národní parky v Bosně Hercegovině a Černé Hoře. V roce 2013 byla zmapovaná stezka ze Slovinska do Kosova, k čemuž v roce 2015 přibyla Makedonie. Stezka propojila kratší pěší stezky v zemích bývalé Jugoslávie, dřívější vojenské cesty, staré obchodní trasy i přechody pastevců. Dnes je vyznačená téměř celá trasa stezky, pouze některé úseky v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Albánii a Makedonii na označení ještě čekají.

Od roku 2014 začaly spolupracovat cestovní kanceláře zaměřující se na dobrodružnou turistiku a outdoor ze zemí v oblasti, aby společně stanovou profesionální standardy a podpořili stezku prostřednictvím organizace Via Dinarica Alliance. K ní patří VMD v Chorvatsku, Green Visions v Bosně a Hercegovině, Black Mountain v Černé Hoře a Outdoor Albania v Albánii.

Zde uvádíme přehled jejich tras, které tvoří kulturní koridor, a překládáme návrhy pro pěší turisty cestující na vlastní pěst.

Kromě toho je zde stezka Peaks of the Balkans, která představuje okružní trasu vedoucí horami na jihu Černé Hory, severu Albánie a východu Kosova.

Ze Slovinska do Chorvatska

Úsek trasy Via Dinarica začíná ve slovinské metropoli Lublani. Od krasových Postojnských jeskyní, které jsou známé svými stalagmitovými a stalaktitovými formacemi, mohou pěší turisté vystoupit na vrchol hory Veliki Snežnik, což je nejvyšší ne-alpský vrchol Slovinsku (1796 m), odkud je možné spatřit Julské Alpy vlnící se k západu a na jihu Dinárské Alpy, kterými budete procházet později.  

Za hranicí v Chorvatsku Vás stezka provede třemi národními parky, které leží podél Jadranu a jeho severních ostrovů. Hlavní atrakcí je 145 km dlouhé pohoří Velebit, které je duchovním centrem chorvatského horolezectví. Úsek trasy končí na dalmatském pobřeží v Národním parku Paklenica, které je špičkovým centrem lezení.  

Z Chorvatska do Bosny a Hercegoviny

Ze Splitu, druhého největšího města Chorvatska a největšího na Jadranu, míří pěší turisté k základně pohoří Biokovo, které přiléhá k pobřeží střední Dalmácie. Odtud můžete vystoupit na Sveti Jure, nejvyšší vrchol v pohoří (1762 m), za což Vás odmění fantastickými výhledy od malé kaple nahoře na Makarskou riviéru a pár chorvatských ostrovů (kterých je celkem 1185).  

Jakmile přejdete hranice do Bosny, trasa bude pokračovat do Přírodního parku Blidinje s horou Čvrsnica. Pěší turisté mohou přenocovat v horské chatě na vrcholu Veliki Vilinac, a pak se vydat k přírodnímu kamennému oblouku Hajdučka vrata. Ve vesnici Umoljani na hoře Bjelašnica jižně od bosenské metropole Sarajeva můžete ochutnat proslulý domácí burek (pečivo z listového těsta plněné masem), a pak se vydat na návštěvu vesnice Lukomir, nejvýše položené tradiční pastýřské vesnice v Bosně.

Z Bosny a Hercegoviny do Černé Hory

Projekt stezky Via Dinarica započal v roce 2010, kdy pilotní stezka spojila Národní park Sutjeska, který je nejstarší v Bosně a Hercegovině, s Národním parkem Durmitor (UNESCO) v Černé Hoře. Od té doby je to klasický úsek stezky a skvělé místo jako začátek pro túry v regionu. K jeho hlavním atrakcím patří nejvyšší bosenský vrchol Bosanski Maglić (2386 m) a rafting na řece Tara, která se řítí nejhlubším kaňonem Evropy (1300 m). Řeka protéká převážně Černou Horou, ale také tvoří část hranice mezi oběma zeměmi.

Na černohorské straně vede od okraje kaňonu Tary náročná stezka o délce 19 km, na které budete obklopeni tyčícími se nejvyššími vrcholy v zemi, včetně hory Bobotov kuk (2523 m) při cestě k horské chatě Skrka Hut. Konečnou destinací je město Žabljak, což je zdejší verze francouzského letoviska Chamonix ležící uprostřed Národního parku Durmitor.

Z Albánie k hranicím Kosova

Pěší turistika v Albánských Alpách, jak místní lidé nazývají hory v severním výběžku země, patří k největším překvapením v této části Balkánu. Správně se nazývají Prokleté hory (Prokletije) a skýtají skvělou kombinaci dobrodružství a autentického prostředí. Skalnaté vrcholky, dobře značené stezky a přenocování ve venkovských penzionech nebo pasteveckých sídlech dávají pěším turistům jedinečnou příležitost žít skutečně v přírodě, a přitom každý večer mít základnu s čerstvými místními specialitami a s kontaktem s místními lidmi.  

Z albánského města Shkodra se pěší turisté přesouvají do horské vesnice Theth. Při sedmihodinové túře vedoucí mezi vrcholky překračujícími 2700 m se dostanete do Národního parku Údolí Valbony (Valbonë). Během cesty k hranicím Kosova můžete přenocovat u místních lidí nebo v pastevecké vesnici Dobërdol.

Od hranice Kosova do Makedonie

Jeden z nejnáročnějších úseků trasy Via Dinarica vede pohořím Šar. Dlouhé pochody a vysokou nadmořskou výšku přitom kompenzují ledovcová jezera a krajina patřící k nejkrásnějším a nejodlehlejším v celém regionu. Hřebeny vrcholů, z nich více jak 20 překračuje výšku 2500 m, od severu překračují hranici mezi Kosovem a Makedonií, a pak mezi Makedonií a Albánií.

Trasa začíná horou Ljuboten v severozápadním koutě země a nabízí příležitosti ochutnat vynikající balkánskou gastronomii: např. po výstupu na vrchol hory Plat budete odměněni jídlem připraveným místními v makedonském Národním parku Mavrovo. A když zdoláte horu Velký Korab, nejvyšší vrchol Makedonie (2764 m), setkáte se s domácím chlebem a sýry, pečenou zeleninou a vínem ve vesnici Galičnik. Cesta končí v makedonské metropoli Skopje.