Vysokohorské túry v Nepálu
Když se lidé baví o vysokohorských túrách v Nepálu, vždy přijde na tutéž otázku: Jak vysoko jste se dostali? Jedná se přitom o více než jen o chlubení, protože v komplikované topografii Nepálu představuje nadmořská výška něco, na co je nutné denně myslet. Pěší stezky v Nepálu jdou výše, než jsou vrcholky nejvyšších hor v Evropě, a překonání himálajských průsmyků představuje něco jako důležitou zkoušku pro každého turistu, který je jen trochu ambiciózní.
Součástí úspěchu souvisejícího s túrami v Himalájích je, do jaké výšky se dostanete. Kvůli zeměpisné šířce zde začíná sněhová hranice ve větší výšce, než jakou mají vrcholky některých hor nacházejících se dále od rovníku (v Evropě). Tohle prostředí proto nesmíte brát na lehkou váhu, jak ukázaly také loňské tragické události na Annapurně, kdy zde zahynuly desítky turistů poté, co je zasáhla sněhová bouře. Při jakékoli vysokohorské himálajské túře je nutné se správně vybavit na zdejší podmínky, říct lidem, kam jdete a kdy se vrátíte, sledovat počasí, a okamžitě hledat úkryt, pokud se podmínky zhorší.
Tak vypadá průchod himálajskými průsmyky? Představte si ostré horské hřebeny, kdy většina průsmyků vyžaduje pomalý nepřetržitý výstup na jedné straně a pomalý nepřetržitý sestup na druhé. Výstup bude pro Vaše plíce i svaly zkouškou až nadoraz, a totéž zažijí při sestupu i Vaše kolena. Je zde také hojnost falešných hřebenů, takže si budete myslet, že jste se už dostali na vrchol, a pak budou Vaše naděje přerušeny dalším hřebenem tyčícím se před Vámi. Vlastní průsmyky však nemůžete minout – označují je šňůry s třepetajícími se modlitebními praporky, které tu po celé generace zanechávali předchozí turisté a horolezci se svými průvodci-Šerpy.
Ti, kdo nakonec úspěšně zdolají himálajské průsmyky, se budou moci přidat do exkluzivního klubu vysokohorských turistů a účastnit se jejich diskuzí, které se točí kolem barů v Kathmandu, ale také se dozvíte další věci. Jak jste se na vrcholu cítili? Měli jste nějaké příznaky akutní horské nemoci (AMS)? Brali jste nějaké léky? Ještě cennější pak bude uspokojení, že jste zdolali mocnou přírodní překážku a překonali při tom fyzické i psychologické zábrany. Už jen z toho důvodu zasluhují vysokohorské průsmyky v Nepálu zvláštní místo v síni turistické slávy.
Nejdramatičtější horské průsmyky v Nepálu
Pro místní lidi je procházení průsmyky spojujícími jednotlivá údolí každodenní nutností, obzvlášť v Solukhumbu, kde lidské osídlení sahá až k ledovcové stěně Khumbu na svazích Mount Everestu. Voda z roztátého ledovce vyryla členitou krajinu propojených údolí, které se jako zkamenělý blesk klikatí směrem na jih k pláním Terai. Abyste se dostali z údolí A do údolí B, jedinou možností (kromě té jít celé dny směrem dolů k nejbližšímu soutoku řek) je přejít horský hřeben. Pokud si troufáte na takový výstup, vyzkoušejte některý z námi vybraných náročných průsmyků Nepálu.
Cho La (5 420 m)
Zatímco legie turistů vyrážejí na sever z Dughly do základního tábora na Everestu, menší skupina nadšenců zahne na západ ke Gokyu a překročí mohutný průsmyk Cho La vmáčknutý mezi sněhem pokryté vrcholky Lobuche (6135 m) a Cholatse (6443 m). Při této pozoruhodné túře budete sestupovat a šplhat přes volné balvany předtím, než se dostanete na dokonalý neposkvrněný ledovec, který leží na vrcholku průsmyku. Vezměte si s sebou sluneční brýle a širokoúhlý objektiv, protože se Vám naskytnou úžasné výhledy dolů do údolí směrem k dokonale orámovanému vrcholku Ama Dablam (6856 m).
Renjo La (5 345 m)
Oproti relativnímu pohodlí v Gokyu, kde můžete zahánět chlad nepálským čajem z termosky, vyvolává klikatá stezka šplhající prudce ze západního břehu Dudh Pokhari do Renjo La zvláštní zlé tušení. Je však potřeba obrnit své nervy a budete odměněni pohledy na Everest, které zahanbí všechny, kdo zůstali na přelidněné vyhlídce v Kala Pattar u stezky k základnímu záboru na Everest. Jako přípravu na příkrý sestup do vzdáleného údolí Thame se zatím soustřeďte na finální mírnou procházku zpět do Namche Bazaar a na vychlazené pivo, které na Vás bude čekat v nejvýše umístěné irské hospodě na světě.
Kongma La (5 535 m)
Přejití průsmyku Kongma La, jenž je nejvyšším z tzv. Tři sedel, která spojují vysoko položená údolí v Solukhumbu, není ani tak túra, jako riskantní souboj s volnými poletujícími kameny. Ale výhledy stojí za to. Jak budete šplhat od břehů Imja Khola, hrubě značená stezka bude poskytovat výhledy na zubatý hřeben ledem pokrytých vrcholků včetně dvou světových osmitisícovek, Lhotse (8516 m) a Makalu (8481 m).
Chvíli postůjte v tiché meditaci u klidných tichých jezer hned pod průsmykem, a pak se pusťte do téměř vertikálního sestupu přes volnou suť dolů k ledovci Khumbu.
Základní tábor Makalu a Sherpani Col (6 145 m)
Při namáhavém přechodu z údolí Arun do údolí Khumbu se dostanete daleko od otravných davů. Jen pár turistů si troufne na stezku vedoucí ze základního tábora Makalu do Sherpani Col ležícího v závratné výšce 6145 m. Tato túra je pouhou součástí rozsáhlé 1700 km dlouhé Velké himálajské stezky (Great Himalayan Trail), která se táhne po celé délce Nepálu. Není to stezka pro bázlivé a slabé, protože některé etapy trasy zahrnují opravdové horolezectví se sekerami a mačkami a děsivě působící sestupy za připevněných lanech. Avšak jen málokde jinde získáte výhledy jako při cestě z Sherpani Col do West Col přes panenská sněhová pole na ledovci Barun.
Thorung La (5 416 m)
Na vrcholu sezóny prochází nejznámějším nepálským průsmykem až stovky turistů denně. Avšak i za klidného počasí má Thorung La daleko k mírné trase. Z Manangu šplhající stezka přes průsmyk překračuje téměř 2000 m nadm. výšky, což je výstup, který musí být rozložen na tři a více dní, abyste zmenšili riziko vzniku AMS. Odměnou za všechno tohle úsilí Vám pak budou bezprecedentní vyhlídky na Velký bariérový hřeben (Great Barrier Ridge) a na hřeben Annapurny s vlajkami vyzdobeným čhörtenem (tibetskou stúpou). Nakonec stanete před maličkou čajovnou, kde dostanete velmi drahý, ale zároveň velmi vítaný šálek čaje.
Zvládání nadmořské výšky
Nadmořská výška je něco, co nesmíte v Himalájích brát na lehkou váhu. Akutní horská nemoc (AMS) představuje riziko na jakékoli túře ve výšce nad 2800 m, a pravděpodobnost, že se u Vás objeví životu nebezpečné příznaky, se zvyšuje spolu s rychlostí, jako vystupujete nahoru. Vždy absolvujte nejprve doporučenou několikadenní aklimatizaci a řiďte se důležitým pravidlem při vysokohorské turistice: omezte svůj denní výstup na max. 300 m nadm. výšky, snažte se spát o něco níže, než je nejvyšší bod, kterého jste ten den dosáhli, a pokud začnete cítit příznaky AMS, ihned sestupte níže. Kritickým faktorem je také počasí: podmínky se zde mohou změnit náhle a v případě zhoršení počasí je podstatné vyhledat úkryt. Když přečkáte silný déšť či sněžení v místní čajovně, je to vždy bezpečnější možnost než se snažit pokračovat k další plánované zastávce.
Nemusíte se nutně vydat co nejvýše
Není nutné projít ty nejvyšší horské průsmyky. Úžasné vysokohorské túry v Nepálu vedou klikatícími se údolími ve Střední pahorkatině a procházejí fascinující tapisérií kmenových společenství. Navíc většina „kulturních stezek“ vedou mimo hlavní turistické stezky, takže zde uvidíte méně turistů s vybavením, zato více skutečného Nepálu.