Bílé město Arequipa

Město Arequipa v Peru. Bílé město, které leží v nadmořské výšce asi 2300 metrů. Jeho okolí dominují majestátní sopky - Misti, Chachani a Pichu Pichu.

Sopka Misti vám bude „trůnit“ na vzdáleném horizontu za vašim hotelovým oknem. Úžasný pohled, který budete mít každé ráno po rozhrnutí závěsů vám vždy vyrazí dech. Strhujícím zážitkem bude i pozorování východu slunce nad zasněženou čepicí sopky ze střechy hotelu.   Přívlastek "bílé město" dostala Arequipa hlavně pro materiál, ze kterého jsou postaveny mnohé budovy, což je, z bílého sopečného tufu. Je to vlastně usazená hornina vulkanického původu. Snadno se opracovává a proto jsou mnohé budovy v Arequipě krásné a plné různých zvířecích či květinových motivů. Ale jakmile přijde zemětřesení, snadno se tyto budovy bortí.  A že je tato oblast často náchylná na zemětřesení. Naposledy v roce 2001 silné zemětřesení postihlo tento region a věž katedrály na náměstí se zhroutila. Obnovená byla v roce 2004.

Arequipa nabízí nespočet zážitků a památek. Město jako i jeho okolí je moc krásné. Vezmeme vás  za brány zděného Společenství - Santa Catalina de Siena, do kláštera, kde se můžete vrátit v čase zpět o 400 let. Klášter má neuvěřitelných 20.000 m2 a pokrývá vlastně celý městský blok. V minulosti zde žilo skoro 450 jeptišek, které byly odloučeny od zbytku města vysokými zdmi.

Od roku 1970 část kláštera zpřístupnili veřejnosti, čímž si vlastně vydělávají na chod a údržbu.Několik zbývajících jeptišek se uchýlilo do severního rohu kláštera, a zbytek se stal jednou z hlavních turistických atrakcí Arequipy. Je to oáza nádherných barev, kterým dominuje hlavně bílá, oranžová a modrá. Máte pocit, že se díváte na úžasné záběry pro kalendář. V areálu je ticho, turisté se roztrousí a vy na takové rozloze nemusíte i půlhodinku setkat ani živou duši. Nádherné zákoutí a barvy vám jistě vykouzlí úsměv na tváři, a vy si ani neuvědomíte, že se najednou usmíváte.

Jednoduše vám bude božsky příjemně. Budete se procházet mezi klenutými kolonádami obklopujícími nádvoří, obdivovat budete i fontány,  kvetoucí stromy a květiny. Nezapomeňte nahlédnout i do malých pokojů s terasami, nebo do společných prostor jeptišek a několika kuchyní.

Jako zakladatelku kláštera označujeme bohatou vdovu Marii de Guzman. Tradice dávné doby přikazovaly, že každá druhá dcera rodiny musela vstoupit do služby církve a klášter akceptoval jen vyšší třídu rodin. Hlavně kvůli vysokému a bohatému "věnu". Takže jeptiška vlastně dostávala bohaté věno pro vstup do kláštera. Nejbohatší jeptišky si přinášely oblečení, jemný anglický porcelán, hedvábné závěsy či koberce. A vlastní zaměstnance. Samozřejmě mohly vstoupit i chudší sestry, ale rozdíl uvidíte v pokojích. Od reformy v roce 1871 již bylo možné vstoupit do kláštera bez věna. Ale i tak trvalo až do roku 1970, než bylo tajemství jeptišek odkryté i pro veřejnost. A klášter stále vypadá, jako kdyby se tu zastavil čas.

Klášter je jedním z nejdůležitějších náboženských budov koloniálního období, opředený historii a různými legendami či pověstmi. Stejně i historkami ze života "bohatých jeptišek". Jednoznačně je ale jeho návštěva něčím, co nebudete mít šanci vidět nikde jinde. Máte unikátní možnost se ztratit v klikatých zákoutích barevných uliček, a ponořit se do ticha, daleko od hluku města, a na chvíli být jen sám se sebou.