Průvodce tibetskými buddhistickými kláštery
Jedna z nejpřekvapivějších věcí, se kterými se v Himalájích setkáte, je skutečnost, jak mohla tato pustá jednotvárná krajina dát vzniknout tak úžasným zářivým barvám. Od Káthmándú přes Dharamsalu a Lhasu až po Ladakh střeží tibetské buddhistické kláštery (gompy) pokladnice náboženského umění, které je vyvedené ve fantastické, téměř psychedelické paletě barev a pigmentů.
Za nabílenými zdmi každého z tibetských klášterů čeká skrytý svět pozlacených soch a nástěnných maleb v barvách duhového spektra. Tato pestrá umělecká díla nemohla být inspirována monotónní šedí a okrem okolní himálajské krajiny; tibetské buddhistické umění ve své nejčistší podobě je uměním obrovské imaginace.
Návštěvníci, kteří se ponoří hlouběji do tohoto tajemného světa, se setkají s celým zástupem božstev, bájných bytostí a symbolů. Vše, od rozmístění budov až po přesné umístění jednotlivých postav na nástěnných malbách, je určeno prastarými duchovními, geometrickými a numerologickými principy. Existuje i pravidlo, jak musí poutníci obcházet kolem buddhistických památek; je to vždy po směru hodinových ručiček, tak jako se otáčejí buddhistická modlitební kola.
Kolo života
Naštěstí však samotné gompy poskytují praktickou nápovědu ke klíčovým principům tibetského buddhismu, a to v podobě Bhavačakry, tj. Kola života, které je znázorněno u vchodu téměř do každého z klášterů a modliteben. Na tomto obraze či grafu drží démonicky vyhlížející postava Pomíjivosti obří kolo, na jehož rámu jsou znázorněný principy karmy (zákona příčiny a následku), kde jsou bytosti vyzvedávány vzhůru směrem k osvícení, anebo v důsledku svých činů klesají dolů do nižších oblastí.
Uvnitř kola se nachází šest oblastí, kde bohové, polobohové, lidé, zvířata, hladoví duchové a zatracení tráví svůj život v utrpení kvůli „třem jedům“ znázorněným ve středu kola: je to nevědomost, připoutání a odpor, jež představují prase, had a pták. To je opravdu hodně symboliky na jeden obraz!
Buddha nebo bódhisattva?
Interiéry tibetských buddhistických klášterů jsou plné soch a pestrých nástěnných maleb buddhistických božstev, ve kterých je možné číst jako v učebnici tibetského duchovního života, pokud rozumíte komplexnímu symbolismu každé z postav, z tvarů a z gest. Svůj účel mají rovněž kaple buddhistických klášterů známé jako lha khang, což doslova znamená „sídlo boha“.
Jak asi tušíte, často je zde znázorňován Buddha, ale otázkou zůstává: který Buddha? Může to být Sakyamuni (Siddhartha Gautama), historický Buddha, který se narodil v Lumbini v Nepálu v 5. století př. n. l. a dosáhl osvícení v Bodhgaye v Indii. Může to ale také být Maitreya, budoucí Buddha, který se jednoho dne narodí na zemi, aby vedl lidstvo k osvícení. Také to může být jeden z pěti dhyani buddhů, kteří představují pět dokonalých kvalit Buddhy. A může to být rovněž Buddha-Léčitel, který je hlavní silou v tibetské bylinné medicíně.
Dále se může jednat o některého ze zástupu lamů (učitelů) a bódhisattvů (osvícených bytostí), kteří přispěli k šíření buddhismu v Himalájích. Někteří z nich (jako je Manjušri – strážce moudrosti) jsou mytičtí a symboličtí, zatímco jiní jsou historickými postavami. Padmasambhava (Guru Rinpoche), kterého ihned poznáte podle vyvalených očí a trojzubce s nabodnutými lidskými hlavami, byl indický buddhistický mnich, který procházel Himalájemi v 7. století a přinesl buddhismus do Tibetu, zatímco mnoha pažemi vybavená postava Avalókitéšvary (Chenrezig), který je symbolem buddhistického soucitu, je na zemi zastoupena dalajlámou.
Bohové nebo monstra?
Každý klášter tibetského buddhismu je strážen strašlivými ochrannými božstvy, tzv. dharmapaly: jsou to démonické entity obklopené ohněm, s divýma očima, ostrými drápy, dlouhými tesáky, girlandami z lidských lebek a s mnoha rukama držícíma zbraně a mocné symbolické předměty. Jsou to však prospěšné bytosti, které chrání dharmu (buddhistické učení) před silami nevědomosti, připoutání a odporu. Pro případ, že by byly pochybnosti, jsou tyto osvícené bytosti znárodněný (tak jako Buddha a bódhisattvové) se třetím okem symbolizujícím vyšší vědomí.
Dharmapalové jsou oblíbeným motivem pro složité masky nošené při obřadních buddhistických tancích čham a zahrnují takové postavy jako je Mahakala (Nagpa Chenpo, tantricko-buddhistická verze hinduistického boha Šivy) a jeho manželka Šri Devi (Palden Lamo, ochránkyně Lhasy, dalajlamů a pančenlámů). Pokud v době, kdy gompu navštívíte, nebudou žádné tance s maskami probíhat, požádejte, aby Vám ukázali místnost, kde tyto nákladné masky skladují v době mezi představeními. Můžete si prohlédnout mj. mytického sněžného lva, strážce Himalájí, nebo kostlivou tvář Čitipatiho, pána pohřebišť.
Poznejte svůj čhörten
První čhörten, tibetsko-buddhistická verzi stúpy, byl postaven, aby uchovával Buddhovy ostatky, avšak v průběhu staletí byly vytvořeny tisíce dalších poutníky a oddanými věřícími, kteří hledali buddhistické duchovní cíle. Ve vysokohorských pustinách Tibetu, Mustangu a Ladakhu se táhnou řady čhörtenů krajinou po celé kilometry coby hraniční kameny oblastí, kde se praktikuje tibetský buddhismus.
I když čhörteny odrážejí tvary v okolní krajině, jejich tvar je zároveň fyzickou reprezentací pěti dokonalých proporcí Buddhova těla a také pět živlů v buddhistické filosofii. Čtvercová základna stúpy představuje zemi a podsvětí, baňatá prostřední část představuje vodu, věžička představuje oheň, stylizovaný deštník nahoře vítr a stylizovaný klenot, slunce a měsíc na samém vrcholku představují vesmírnou prázdnotu. V tomto tvaru je navíc ukryto třináct úrovní symbolizujících cestu k osvícení.
Velké gompy a úžasné stúpy
I když gompy a čhörteny najdete v Himalájích na různých místech, mnohé z těch nejzajímavějších se nacházejí mimo Tibet, kam vyznavači tibetského buddhismu unikli před čistkami Čínské kulturní revoluce. Zde uvádíme deset těch nejpozoruhodnějších, které souvisejí s tibetským buddhismem.
Palác v Potale, Lhasa, Tibet:
Úžas budící dřívější palác dalajlámy s tisíci místnostmi plnými nástěnných maleb a s tibetským státním pokladem.
Klášter Pelkhor Chöde, Gyantse, Tibet:
Je jedním z velkých center učení, kde se tři různé řády tibetského buddhismu setkaly ke společné meditaci ve velkém čhörtenu Gyantse Kumbum.
Dharamsala, McLeod Ganj, Indie:
Domov dalajlámy, duchovního vůdce tibetského buddhismu, tibetské exilové vlády a 90 tisíců tibetských uprchlíků.
Tawang Gompa, Arunachal Pradesh, Indie:
Druhá největší gompa na světě (po Potale) ukrytá na odlehlém severovýchodě Indie.
Punakha Dzong, Bhútán:
naprosto fascinující dzong (opevněný klášter) rámovaný soutokem dvou řek a zahalený závěsy fialově kvetoucích stromů žakarand mimózolistých.
Thiksey Gompa, Ladakh, Indie:
Je to spíše město než klášter tyčící se na drsném vrcholku kopce v údolí Indu; uchovává několik poschodí vysokou sochu budoucího Buddhy Maitreyi.
Tabo Gompa, Spiti, Indie:
Pokladnice obrazů a soch, které jsou zde uchovávány už od 10. století v rozpadajících se hliněných komorách.
Bodhnath, Nepál:
Největší stúpa v Nepálu se zvedá jako lesknoucí se bílý dóm stojící na geometrické základně, jenž vytváří trojrozměrnou mandalu, když se na ni díváte shora.
Swayambhunath, Nepál:
Velká stúpa v Swayambhunath se tyčí nad střechami domů a stojí na kopci, který se údajně vynořil, když bódhisattva Manjušri odvedl vodu z jezera, jež zaplňovalo údolí kolem dnešního Káthmándú.
Rumtek, Sikkim, Indie:
Areál s kaplemi a ložnicemi mnichů se táhne himálajským předhůřím a čeká na 17. karmapu, duchovního vůdce sekty „černých klobouků“, který je v exilu.