Dovolená v Chefchaouenu

Nejdříve si pomyslíte, že jste se ocitli na některém z řeckých ostrovů. Pouze obrysy blízkých minaretů a vůně kuskusu vás vrátí zpět do marocké reality, a do neobyčejného modrého města Chefchaouen.

Právě tato část Maroka je jakoby jiným světem, kde se mísí africké slunce, evropská architektura a arabská kultura do nezaměnitelného celku vytvářejíc jedinečnou atmosféru.

Olivovníky, cedry, ale zejména nenápadné políčka konopí, jehož pěstování se navzdory přísným zákonem v této oblasti toleruje, bílé skály a drobné domky berberského obyvatelstva - to je pohoří Rif.

Doporučení a květnaté popisy cestovatelů nelžou – jakmile se dostanete do mediny, starého města, budete moci potvrdit, že Chefchaouen je právem označováno za jedno z nejkrásnějších, a na marocké poměry nejklidnějších míst. Každým rokem ho i kvůli tomu stihnou objevit tisíce turistů, ale jejich přítomnost si nebudete uvědomovat.

V medině mapu nebudete potřebovat. Stačí kráčet do vrchu úzkými uličkami, modrým šerem domů. Jejich architektura je viditelně cítit andaluským vlivem - kromě rovných střech, které slouží jako terasy, zde najdete i klasické taškové střechy v jemné terakotové barvě. Ztratit se zde je velmi příjemné, ale skoro nemožné. Všude na vás zde budou číhat drobné obchůdky se suvenýry a tradičním marockým uměním, četné restaurace a kavárničky.

Ty nejpříjemnější naleznete v srdci mediny, a to na náměstí Uta el-Hammam, které kromě výhledu na kopce pohoří Rif nabízí i místní speciality a neodmyslitelný sladký mátový čaj po únavném chození.

O historii města se můžete například dozvědět od prodavače tradičního pudinku během krátkého posezení v jeho malém stánku v jedné z modrých uliček. V 15. století místo osídlili Mauři a Židé, kteří byli vyhnáni křesťany ze španělské Andalusie. I kvůli tomu byl pod hrozbou smrti vstup do Chefchaouenu křesťanům přísně zakázán.

Až ve třicátých letech minulého století se sem postupně z celé Evropy, zejména ze Španělska, nastěhovali tisíce Židů. Ti přemalovali nudné bílé domky modrou barvou a dali tak městu neobvyklý ráz, který obdivují cizinci z celého světa.

Název Chefchaouen se začal používat až v roce 1975 a nahradil kratší verzi Chaouen, ale místní lidé používají dodnes. A dvě vysvětlení má i původ názvu města: někteří vám budou tvrdit, že souvisí s tvarem dvou kopců v blízkosti města, které připomínají kozí rohy. Jiní říkají, že Chefchaouen znamená "viz na ty vrchy". Můžete si vybrat :-).

Místní lidé se na turisty těší. Vždyť právě díky jejich štědrým peněženkám mohou žít z cestovního ruchu, a ve městě se daří tradičním druhům umění, tkaným kobercům, šátkům a oblečení, ale i výrobkům z hlíny a šperkům. A dokud budou domy jemně měnit barvu během líného západu slunce z modravé na tmavomodrou, budou sem turisté i kvůli této hře světla s radostí chodit.