Dovolená v Bolívii

Bolívie je jednou z mála vnitrozemských zemí Jižní Ameriky. Nachází se v její centrální části obklopena ze severní a východní strany Brazílií, v jižní části území sousedí s Paraguayí a Argentinou, západní hranici sousedí s Chile a Peru. V minulosti bylo území Bolívie o mnoho větší, ale díky mnoha konfliktům s okolními zeměmi se postupně zmenšovalo. Hlavním městem země je Sucre, ale sídlo vlády je v metropoli La Paz.

Příroda Bolívie je velmi rozmanitá. Vysoké vrcholky Centrálních And na západě a jihozápadě země zabírají téměř třetinu země. Za nejvyšší vrch této země je považován, Nevado Sajama (6 542 m n m), který se nachází nedaleko hranic s Chile. Nadmořská výška pohoří kolem 4000 m n m způsobuje výrazné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Na horách převládá suché a studené počasí, v zimním období se silnými sněhovými srážkami. Andy zde postupně přecházejí do jedné z nejvyšších vysokohorských plošin světa - Altiplano, které zabírá centrální část Bolívie.

Asi nejznámějším přírodním útvarem, který se nachází na plošině u hranice s Peru, je vysokohorské sladkovodní jezero Titicaca. Rozsáhlá vodní plocha kolem 9 000 km2 a průměrnou hloubkou 215 m již odedávna ovlivňovala okolní krajinu, a umožnila usadit se vyspělé civilizaci Ajmarové nebo později Inkům v nehostinné krajině. Časté jsou solné planiny, z nichž největší Salar de Uyuni je zároveň i největší na světě. Jihovýchod území Bolívie zabírá rozsáhlá plošina Gran Chaco, jejíž větší část leží v sousední Paraguayi.

Amazonskou nížinu, kterou zde také najdete převážnou část pokrývá tropický deštný prales a bažiny, které neumožňují usadit se velkému počtu obyvatel, zato poskytují útočiště pro více než 200 000 druhů rostlin a živočichů.

Území Bolívie patří k nejstarším obydleným územím Jižní Ameriky. Známky nejstaršího osídlení sahají již 20 000 let před n l. V pozdějším období (100 př.nl - 900 n l) se v okolí sladkovodního jezera Titicaca s centrem Tihuanaco formuje vyspělá civilizace. Po jejím oslabení se na toto území dostávají silné Ajmarské kmeny, které oblast opustili až kvůli poklesu úrody, která už nedokázala uživit rostoucí počet obyvatel. V 15. století se území této části Bolívie dostává pod nadvládu Inků rozšiřujících svou říši z Peru a Ekvádoru. Slabá a rozsáhlá Incká říše ale již v 16. století podlehla kolonizační snaze španělů podstupujících všechny okolní země. Území Bolívie je lákalo zejména objevenými bohatými nalezišti stříbra u města Potosí. V roce 1825 po válce za nezávislost se španělskými kolonisty byla vyhlášena samostatná republika Bolívie, pod protektorátem Simona Bolívara a prvním prezidentem se stal generál de Sucre. Pozdější období podobně jako v jiných jihoamerických zemích bylo plné nestability, revolucí, válek s okolními zeměmi o sporné pohraniční území. Až koncem 80. tých let 20. století je obnoven demokratický systém prezidentského typu, ale ani prezidentské volby nebyly vždy jednoznačné a jasné. 

Bolívie je na rozdíl od sousedních jihoamerických zemí obydlena převážně domorodým obyvatelstvem. Jsou potomky původních ajmarských kmenů i potomci Inků, což se odráží i v úředních jazycích. Kečuánsky (potomci Inků) mluví asi 40% obyvatel a ajmarsky (potomci ajmarských kmenů) asi 30% obyvatel. Zbylou část obyvatelstva tvoří zejména směsice mluvící španělsky. Pozůstatkem španělské nadvlády je i dominantní římskokatolické náboženství, které vyznává kolem 95% obyvatel. No, a v indiánské zemi navíc poznamenané kolonizací a dovezenými otroky z Afriky se často mísí s původními vírami. Velkým problémem Bolívie je vysoká nevzdělanost a nízký podíl dětí, zejména dívek, a indiánských dětí žijících dál od míst, které často nedokončí ani základní vzdělání.

Navzdory obrovskému přírodnímu bohatství Bolívie zůstává jednou z nejchudších zemí Jižní Ameriky. Nestabilita, časté konflikty a revoluce v minulosti i vysoká nevzdělanost snižují prosperitu země.

Již od španělské nadvlády má země jedno z největších světových nalezišť stříbrných rud a zinku. Také patří mezi největší producenty zemního plynu a ropy v Jižní Americe. Solné pánve nacházející se na Altiplane zase poskytují významné zdroje solí a lithia, ale rostoucí význam cestovního ruchu v zemi je zatím chrání před devastací. Významným zdrojem příjmů je i pěstování koky, jejíž žvýkání je v Bolívii legální, a listy se dají legálně koupit na tržištích. Pozor, droga z koky vyráběná již legální není.

rezervace ubytování zde