Festival penisů v Japonsku

Pokud je některá země pověstná svojí zdrženlivostí a dobrými mravy, je to Japonsko. Japonci jsou zdvořilí, nikdy nechodí pozdě a stále se uklánějí – tak to vidí mnozí. Ale skutečnost je o něco komplikovanější, přičemž tuto komplexnost je možné dobře vidět na jednom z nejbizarnějších náboženských festivalů v zemi, Kanamara Matsuri („Festival ocelového falu“), který se každoročně koná ve městě Kawasaki jižně od Tokia.

Je první neděle v dubnu a jsem v okrsku Daishi v Kawasaki obklopena penisy všech barev a velikostí. Normálně jsou zdejší ulice ospalé a ještě před 3 dny procházelo ulicemi jen pár osamělých chodců. Zato dnes je zde tlačenice, kde lidé křičí, smějí se a zpívají, a také se různě tlačí a posunují, jak bojují o místo. Všichni se snaží zahlédnout obrovský penis mikoshi nebo přenosné svatyně, které jsou dnes neseny v průvodu městem. Každou mikoshi nesou desítky místních oblečených v tunice happi s návleky na rukou a čele, zatímco někteří muži jsou ve fundoshi, spodním prádle na způsob bederní roušky.  

Kanamara Matsuri bývá často představován cizincům jako jedna z podob „bizarního Japonska“, ale ve skutečnosti se jedná o vážně míněnou náboženskou akci spojenou s  šintoistickým japonským regionem, kde bývá uctívána příroda. Festival organizují kněží z Kanayama Jinja, „podsvatyně“ větší Wakamiya Hachimangu, kterou po zbytek roku vyhledávají téměř výhradně místní. Po celá staletí byla Kanayama místem, kde se páry modlily za plodnost a harmonii v manželství. Během éry Edo od 17. do 19. století sem přicházely sexuální pracovnice a modlily se za uzdravení z pohlavních nemocí, kterými se nakazily při své práci. Také se tu konal festival točící se kolem plodnosti a sexuálního zdraví, ale jeho tradice na konci 19. století vyhasla. V 70. letech se pak tehdejší velekněz Hirohiko Nakamura rozhodl akci znovu přivést k životu.  

Rané inkarnace novodobého Kanamara Matsuri se konaly v noci, přičemž ho viděla je jen asi desítka účastníků. Od té doby se však festival proměnil do své dnešní podoby radostné a otevřené oslavy penisu. Japonci nejsou určitě známí tím, že by svůj sexuální život vyhlašovali do světa, a až donedávna festival Kanamara Matsuri přitahoval jen hrstku zahraničních návštěvníků. Ale asi před 5 lety se vše změnilo, když se ho zúčastnil Matsuko Deluxe, osobnost japonské TV, známý svým převlékáním za ženu a otevřeným postojem k sexualitě. Festival tak rychle získal domácí stoupence a dnes přitahuje kolem 50 000 návštěvníků.  

Průvod se skládá ze tří svatyní mikoshi, z nichž každá obsahuje obrovský falus. První z nich je zcela rovný a vyrobený z lesklého černého kovu, přičemž ho nese ulicí skupina pískajících a zpívajících nosičů, kterým z cesty uskakují návštěvníci. Druhý z nich je prastarý dřevěný model, celý zkroucený. Třetí pak nese skupina joso, což jsou členové travesti klubu Elizabeth Kaikan, jehož členové mají na sobě nápadný make-up a barevné paruky, přičemž pohupují mikoshi a zároveň se převádějí před fotoaparáty.

Ačkoli někteří považují festival za vtip, Kimiko Nakamura, dřívější velekněžka svatyně (a manželka Hirohika, který festival obnovil), zdůrazňuje, že je to legitimní akce z politického i náboženského hlediska:  

„Místní úřednici zabývající se lidskými právy přišli na festival rozdávat letáky propagující festival jako akci nakloněnou komunitě LGBT a zaměřenou proti diskriminaci. Takto akce má však mnohem hlubší a širší kořeny a nechceme, aby ho kdokoli bral jinak. Domníváme se, že by nikdo za nic neměl být diskriminován, včetně lidí z LGBT. Každý by měl mít možnost navštívit festival a užít si ho.“

Modlitby za plodnost nejsou v šintoismu nic neobvyklého, tak jako falické symboly.  

V průvodu procházejí skupiny lidí cucající lízátka ve tvaru penisu v zelené, modré, fialové a růžové barvě. Fronta čekajících u stánku se sladkostmi má minimálně 30 osob. Dokonce místní restaurace mají vlastní pojetí akce a nabízejí pokrmy ve tvaru falu.  Všem se to přitom líbí. Je zde vidět také bavící se babičky. Jedna žena mi vyprávěla, že pracuje v mateřské školce vedle svatyně a je pravidelnou účastnicí festivalu už 30 let. Spousta lidí sem navíc přivádí své malé děti.

Festival Kanamara (Festival penisů) v Kanayama Shrine v Kawasaki představuje falické symboly na všem, od výzdoby až po občerstvení. Také se koná průvod s mikoshi (přenosná svatyně) a s řadou obrovských falů. Muži v převlecích nesou růžový falus Elizabeth Mikoshi, který daroval travesti klub Elizabeth. Zisky z akce putují na výzkum HIV.

S festivalem souvisí příběh. Svatyni Kanayama vyhledávaly sexuální pracovnice z místních čajoven, které se zde modlily za ochranu před sexuálně přenosnými nemocemi. Ve svatyni mají své místo také bohové hornictví a kovářů, Kanayamahiko a Kanayamahime, což na první pohled s faly nijak nesouvisí. Podle japonské legendy však ti dva vyléčili šintoistickou bohyni Izanami poté, co porodila boha ohně - proto se k nim lidé modlili ohledně pohlavních nemocí, porodů apod.. Další příběh vypráví o démonu, který se zamiloval do ženy, ukryl se do její vaginy a ukousl jejímu novomanželovi penis. Ta pak hledala pomoc u kováře, který ji vyrobil kovový falus, na kterém si démon vylámal zuby a pak navždy uprchl. Později byl tento falus vystaven ve svatyni Kanayama jako připomínka události.