Historická místa v Tokiu

Když je řeč o Tokiu, ze všeho nejdříve se Vám nejspíše vybaví technika či móda, avšak současné špičkové charakteristiky města jsou stále zarámovány slavnou minulostí, kdy Edo (jak se jmenovalo Tokio před rokem 1868) bylo jedním nejrušnějších měst světa a zemi vládli vojenští vládci šógunové. Zatímco USA mají svůj Divoký západ, Itálie svoji renesanci a Egypt dobu faraonů a pyramid, období Eda podobným způsobem definuje to, co dnes považujeme za tradiční japonskou kulturu. Mnoho lidí míří do starověkého kulturního centra Kjóta, které nejlépe přežilo II. světovou válku, aby poznali staré Japonsko, avšak Tokio ukrývá některá překvapení, která krásně vynikají na moderním pozadí.    

Muzeum starého Tokia-Eda

Zde získáte na začátek vynikající přehled o tradičním Tokiu, od jeho skromných počátků coby malé rybářské vesničky na konci 16. století až do dneška. Lákadlem jsou zde (často starší) průvodci, jejichž zasvěcený a nadšený výklad i vzpomínky bývají někdy tak emocionální, že obě strany přivedou k slzám. Projdete kolem repliky oblasti mostu Nihonbashi a vstoupíte do výstavní haly; kromě toho si nenechte ujít neuvěřitelně detailní modely Tokia-Eda a představení na scéně ve stylu tradičního divadla kabuki.  

Kawagoe

Město v prefektuře Saitama je vzdáleno 30 minut od centra Tokia vlakem „Tobu Tojo Line Express Train“ a často bývá nazýváno „malé Edo“, přičemž nabízí nejlepší pohled na toto historické období v blízkosti samotné metropole.

Svoji prohlídku začněte na „ulici sladkostí“ Kashiya Yokosho, kde můžete v uličce dlážděné kameny nahlédnout do rozvrzaných obchodů z 19. století, ve kterých cukráři vyrábějí barevné tvrdé bonbony, vynikající a přitom cenově dostupné. Ta se dále spojuje s Kurazuki St a řadou jednoposchoďových skličujících černých skladišť (některá pocházejí až z konce 18. století), která jsou často ozdobená kontrastující jemnou purpurovou tkaninou pro umělecký dojem; mnohé z budov hostí japonské restaurace. Hned vedle hlavního tahu pak najdete či uslyšíte zvonici Toki no Kane, jejíž zvon zde vyzvání každou hodinu už od poloviny 17. století.

Po 15 minutách chůze z okrsku skladišť se dostanete do Honmaru Goten, oblasti rezidencí, kanceláří a jediné dochované stavby z hradu Kawagoe. I když hrad pocházel z roku 1457, tato budova byla přistavěna až v roce 1848 a dnes je spíše muzeem. Můžete si zde prohlédnout velké místnosti s dřevěnými podlahami a nahlédnout do života v tomto sídle, od toalet až po zasedací haly. Stejně tak krásné jsou i tradiční zahrady plné stromů.     

Zahrady Hama Rikyu

Zahrada z feudálního období je dnes obklopena výškovými budovami, kdysi však byla místem, kde rodiny šógunů provozovaly sokolnictví. Zahrada dnes představuje nápadný kontrast mezi starým a novým. Můžete se zde procházet po stezkách, které se vinou kolem přílivových jezírek, jež kdysi sloužily k lovu divokých kačen. Nejlepší doba k návštěvě je od poloviny února a v březnu, kdy kvetou žlutá řepková pole a růžovobílé slivoně. Vynikající způsob, jak se sem dostat, je po řece Sumida, na které probíhal tradiční obchod, a to na palubě veřejného „vodního autobusu“ (suijo), který se plaví mezi okrskem Asakusa a centrem Tokia až k ostrovu Odaiba.    

Východní zahrada Císařského paláce

Prohlédněte si vodní příkopy, vstupní brány a základy hradní věže v jediné veřejné části Císařského paláce, který je domovem japonského panovníka. Zahrada v japonském stylu s rybníky, stromy a můstky leží u paty kopce, kde kdysi stál sekundární kruh obrany. I když lidé v době Eda zde nejspíš chodili a jezdili na vozech tažených voly, dnes můžete zdarma využít jízdní kola vždy v neděli (v době od 10 do 15 hod. a podle pravidla „kdo dřív přijde, ten dřív mele“). V sobotu od 13 do 15 hod. se zde konají bezplatné pěší prohlídky s průvodcem v angličtině.   

Zahrada Rikugi-en

Tato zahrada určená k procházkám pocházející z klasického období počátku 18. století znázorňuje 88 scén z historie a japonskou poezii waka (básně o 31 slabikách) a byla postavena pro 5. šóguna Tokugawu; bývá považována za jednu z nejkrásnějších míst pro pěší procházky ve městě. Zahrady jsou úžasné především na konci listopadu a na začátku prosince, kdy zdejší spousty javorů změní barvu ze zlaté na červenou. Stezky vedou křížem krážem touto oblastí o rozloze 10 ha, v jejímž centru se nachází mechově zelený rybník s oranžovo-bílými kapry. Výhledy z umělého kopce na zalesněné oblasti a ostrůvky v rybníce působí jako vizuální poezie. Zastavit a odpočinout si pak můžete v některé z čajoven na severozápadním břehu rybníka.