Proč navštívit Bosnu a Hercegovinu

Bosna a Hercegovina, bývalá součást Jugoslávie a dnes nepříliš navštěvovaná evropská země ve skutečnosti představuje pokladnici architektonických i přírodních krás. I když budete mít k dispozici jen pár dní, stojí za to si sem odskočit z vedlejšího Chorvatska či Srbska a prohlédnout si slavný most v Mostaru a projít se osmanskými uličkami v Sarajevu. Pokud se však můžete zdržet déle, naleznete zde mnohem více atrakcí, které můžete poznávat.  

Adrenalinové skoky z mostu v Mostaru

Tohle je něco jiného než bungee jumping: v Mostaru se skuteční odvážlivci vrhají ze zábradlí slavného Starého mostu z výšky více jak 20 m přímo do ledové vody řeky Neretvy. Je to tradice sahající mnohém dál do doby před válkou v 90. letech, kdy byl most zničen bombami (následně byl původní kamenný oblouk z roku 1567 pečlivě zrekonstruován). Každý červenec se zde koná soutěž ve skákání z mostu. Mimo to zde však také převádějí své umění „profesionální skákači“, jakmile jejich „výběrčí“ od procházejících turistů nasbírají dostatek peněz za fotografování. Někteří návštěvníci zkouší sami skákat a platí 25 EUR za rady a praktickou přípravu v podobě skoku z nižší úrovně na břehu řeky. To však v žádném případě není nic bezpečné a zemřel přitom už nejeden turista.   

Válka a mír v Sarajevu

Bosenská metropole Sarajevo má krásné centrum z osmanského období s neo-maurskou a rakousko-uherskou architekturou, to vše hluboko v horském údolí, červenajícím se střechami z tašek a posetým minarety. Jedná se o fotogenické a přátelské město, přesto však ho má většina návštěvníků spojeno se dvěma událostmi, které souvisejí s válkou.     

Před stoletím výstřel na rohu ulic u sarajevského Latinského mostu zabil Františka Ferdinanda, rakouského následníka trůnu, kdy jeho smrt byla rozbuškou, která roznítila I. světovou válku. Druhý konflikt byla komplikovaná bosenská občanská válka v 90. letech, která skončila před více jak 20 lety. Téměř po 4 roky bylo Sarajevo obléháno bosensko-srbskými silami a jediný způsob, jak se mohli obránci dostat do města či z města, bylo skrz ručně vykopaný tunel pod letištní ranvejí. Dnes představuje část tunelu spolu s domem poznamenaným válkou, ve kterém se ukrývá vstup do tunelu, významné místo nazvané Muzeum Tunelu (také Tunelu naděje nebo Tunelu života).

Výpravy za vínem v Hercegovině  

Intenzivní letní slunce praží na pusté hercegovinské hory kolem kouzelných měst Trebinje a Mostar. A právě díky slunce se může zde zdejších klasických, i když málo známých, odrůd révy vyrábět víno. Pokud máte rádi suché víno s ovocnou příchutí, vyzkoušejte živalku. Oproti tomu z odrůd blatina a vranac vznikají červená vína, která bývají sametové a komplexní. Pokud budete projíždět po Hercegovině, následujte hnědé tabule s nápisem Vinska Cesta, které jsou rozmístěny kolem silnic a přivedou Vás k celé sérii vinařství. Pokud chcete chutnat jen pár skleniček, pamatujte na to, že většina restaurací má své domácí víno, které se prodává po karafách, kdy jedna obvykle stojí max. 8 EUR za litr; to je mnohem méně než u lahvového vína a získáváte jistotu, že pijete skutečně místní víno.   

„Největší pyramida světa“ v městě Visoko

Je celá tradiční vyučovaná historie špatně? To je kontroverzní poselství propagované archeology a snílky z řad vyznavačů New Age z Nadace pyramida slunce ve Visoku. Jejich hlavní tvrzení je, že kopce obklopující jinak nenápadné kůže zpracující město Visoko jsou ve skutečnosti největší pyramidy světa. Hlavní pyramida má prý dokonce mít paprsek energie vyzařující z jejího vrcholu. A pod městem se nachází labyrint tunelů, které jsou (dle jejich tvrzení) staré více jak 10 000 let. Dobrovolníci pilně odkrývají tyto tunely, nacházejí runové kameny, „energetické kameny“ a vodu, která prý má obzvlášť příznivé vlastnosti. Ať už si myslíte cokoli o jejich tvrzeních, která ostatně byla z velké části zpochybněna oficiálními archeology, určitě je zajímavé ponořit se do podzemního labyrintu nebo se jen zastavit v kanceláři nadace v Sarajevu.    

Bohatá a osobitá kávová kultura   

„Kdykoli si Bosňané chtějí o něčem promluvit, zamíří do nejbližší kavárny,“ říká místní průvodce Asem. „Káva přestavuje prostředí pro konverzaci. Ale nemyslím si ani v nejmenším, že by na kávu mělo špatný vliv.“ Opravdu, ať už se v Bosně a Hercegovině vydáte kamkoli, je téměř nemožné narazit jinou než dobrou kávu. Mnozí Bosňané dnes sice sahají po espressu v italském stylu, ale správná bosenská káva je unikátní. Podává se jednotlivě v džezvě, měděné nádobě s úzkým hrdlem, a co se týče chuti, podobá se turecké kávě: je hustá a nalévá se do šálků o velikosti náprstků, často spolu s kostkou turecké sladkosti lokum. Avšak na rozdíl od turecké kávy se rozdrcená káva vaří vícekrát, aby vznikla požadovaná pěna. A díky podávání v džezvě zůstane kávová sedlina uvnitř, když si počkáte, takže Vás káva zároveň naučí trpělivosti.

Osmanské architektonické poklady  

Bosenské architektonické památky, které přežily nebo byly pečlivě zrekonstruovány, představují fascinující souhru středověkého osmanského a pozdějšího středoevropského stylu. Stará centra měst Mostaru a Sarajeva jsou toho nejlepšími příklady, avšak také město Travnik si také udržuje svůj díl, v podobě dvou starých hodinových věží, „mnohobarevné mešity“, pevnosti a řady osmanských hrobek. Travnik se také stal prostředním pro román oceněný Nobelovou cenou od bosenského autora Ivo Andriće. Oproti tomu ve Višegradu je autor připomínám v novém pseudo-starobylém jádru města postaveném jako jakýsi historický tematický park. Višegrad je také místem, kde se odehrává Andrićovo mistrovské dílo, Most přes Drinu, jehož hlavní postavou je skutečný kamenný most z roku 1571; tento Most Mehmeda Paši Sokoloviće stojí dodnes a často se zdá, jakoby se vznášel v mlžném kaňonu, který se nachází před městem.     

Peřeje a vodopády v údolí řeky Uny

Krásná řeka Una má celou řadu odstínů a nálad. V bujně zelených roklích severozápadně od města Bihaće jsou některé její úseky klidné jako zrcadlový opál. Jiné se zase řítí k širokým peřejím, jako je tomu v místě zvaném Kostelski Buk, kde se můžete těšit z této podívané a přitom si dát večeři v jedné z nejpříjemnějších nábřežních restaurací v zemi. Nejdramatičtější je pak úžasný vodopád Štrbački Buk, který je středobodem Národního parku Una. Soutěže Una Regatta probíhající na konci července se účastní stovky kajaků a raftů při třídenní plavbě od vesnice Kulen-Vakuf až k malebnému městu Bosanska Krupa s hradem, kde je možné si vyfotografovat katolický, ortodoxní a muslimský svatostánek na jediném místě.   

Snadno přístupné lyžování v pohoří Bjelašnica  

Z letadla na sjezdovku za méně než hodinu? Jen málo zimních letovisek tohle může nabídnout. Ale díky tomu, že se pohoří Bjelašnica nachází necelých 30 km od letiště v Sarajevu, je to možné. Najdete zde malé letovisko, které má do okázalosti daleko, avšak nabízí 2 nebo 3 nové hotely pamětlivé módy a svahy mezinárodní kvality. Ostatně se zde konaly sportovní události při olympijských hrách v Sarajevu v roce 1984. Dnes nabízí další atrakci v podobě nočního lyžování ve světle reflektorů (od 18 do 21 hod.). V létě zase oblast s horskými vesnicemi za pohořím Bjelašnica nabízí celou škálu možností objevování pěšky, na horském kole nebo na čtyřkolce.  

Pěší túry v nedotčených lesích Národního parku Sutjeska

Perućica je jedním z posledních pravých původních lesů v Evropě s úseky smrků, jedlí a buků, které někdy překračují výškou 50 m, v okolí vodopádu vysokého 70 m. Coby „přísně chráněnou přírodní rezervaci“ ji můžete navštívit pouze s oficiálním průvodcem, ale další četné stezky v okolním Národním parku Sutjeska jsou přístupné všem a umožňují se dostat pěšky nebo na horském kole až k nádherným náhorním jezerům. Svoji návštěvu začněte tím, že si koupíte mapu v Hotelu Mladost ve vesnici Tjentište, kde je rovněž možné si zapůjčit jízdní kolo.   

Desítky krásných hradů    

Vysoko nad údolím řeky Uny se tyčí hrad Ostrožac, který působí strašidelným dojmem, že by mohl představovat prostředí pro filmový horror. Jajce, jedno z nejhezčích opevněných měst v Bosně, je tím fotogeničtější, že nabízí řetězec městských vodopádů, které se nachází před prostorem staré pevnosti. Na skále nad hluboko se zařezávajícím údolím stojí Ključ, nedávno zrenovovaný hrad, který byl poslední z mnoha královských bosenských pevností, která v roce 1463 podlehla Osmanům. Kromě toho je zde ale také řada dalších: od mohutné sarajevské pevnosti Vratnik až po pěkné pevnostní městečko Počitelj u Mostaru, a pak desítky méně známých ruin, takže zde milovníci historie a hradů naleznou značné množství staveb, které mohou objevovat.