Proč navštívit Sarajevo
Pro mnoho turistů představuje Sarajevo dvě události: počátek I. světové války a nejdelší obléhání v moderní historii v letech 1992–95. Nedávná traumatická minulost města je dobře zdokumentována, méně známé však je, o jak vřelé, vstřícné a krásné město se jedná. Sarajevo je ze tří stran obklopeno horami a na jednom místě se zde v oblasti architektury setkalo úsilí habsburského Rakouska a osmanského Turecka. Autobusy a tramvaje rachotí kolem mešit a bazarů a k nebi se tyčí minarety, kopule ortodoxních kostelů a věže katolických kostelů. Kulturní a působivé město si snadno zamilujete. Zde uvádíme 6 důvodů, proč zamířit právě do tohoto města.
Starý bazar je naprosto kouzelný
Starý sarajevský bazar Baščaršija ležící na strmých svazích údolí řeky Miljacky je hlučný, hektický a zakouřený okrsek, jaký se nemá na celém Balkáně obdoby. Vydejte se do labyrintu úzkých uliček plných starých osmanských památek, z dálky vonících restaurací ćevabdžinica a nárožních kaváren, spolu s různorodou směsí stánků nabízejících všemožné zboží, do pantoflí a sandálů až po kávové soupravy a měděné nádobí.
Najdete zde nejlepší čevapčiči na Balkáně
… a to je poměrně úspěch vzhledem k postavení, jaké tohle jídlo na Balkáně má. Krokety z kořeněného mletého masa se obvykle podávají s kajmakem (sýrovým dipem) nebo s ajvarem (pastou z pečených červených paprik) a se somunem, měkkými chlebovými plackami. V Baščaršiji si můžete vybrat z řady podniků, které toto vynikající jídlo nabízejí, když se však zeptáte někoho z místních, je pravděpodobné, že Vám doporučí restauraci Ćevabdžinica Petica.
…a také kávu
Neříkejte jí však „turecká káva“, protože místní lidé to neradi slyší. Tady se jí říká bosanska kafa, i když postup přípravy je se vším všudy stejný. Nejdůležitější je však způsob podávání: podává se na tenkém kovovém tácku a vařící káva se nalévá z malé měděné džezvy do malých hrníčků (fildžan). Je možné ke kávě přiložit kostky cukru – běžnou praxí je namočit kostku a trošku uždibnout, abyste si pak mohli přizpůsobit chuť. Stačí usednout v kterékoli pouliční kavárně a objednat si kávu - je téměř jisté, že si ji zamilujete.
Konají se zde dva proslulé letní festivaly
Co se týče festivalů, v Sarajevu se konají dvě absolutní jedničky: v průběhu července ožijí ulice starého města při Baščaršija Nights, který trvá měsíc a je to setkání hudby (klasické, rocku i lidové), komedie, divadla, opery a baletu; většina programů je přitom zdarma.
Ještě větší a prestižnější je Filmový festival v Sarajevu pořádaný v srpnu, který se rozrostl od svého vzniku v době obléhání natolik, že se stal špičkovým filmovým setkáním jihovýchodní Evropy. Je to mezinárodní filmový festival, jehož hlavním cílem je prezentovat nejlepší film (celovečerní a krátký) a dokumentární film z jihovýchodní Evropy a z oblasti Kavkazu a mezi přítomnými bývají největší jména v oboru.
Architektura patří k nejpozoruhodnějším na Balkáně
Čtyři staletí osmanské nadvlády se projevilo v řadě krásných pamětihodností po celém Sarajevu. Především je to Gazi Husrev-begova mešita, možná nejkrásnější na Balkáně, nad kterou se tyčí Sahat-kula, věž s hodinami ze 17. století, kde jsou arabskými číslicemi vyznačeny hodiny muslimských modliteb. Také se podívejte po krásné dřevěné fontáně Sebilj v tureckém stylu.
V kontrastu s tím jsou budovy na ulici Ferhadija v jednoznačně rakousko-uherské, stejně tak jako mnoho dalších na ulici Obala Kulina bana, elegantním hlavní tahu podél řeky jižně odtud – vynikajícím příkladem je Sarajevská univerzita. Ze všech uvedených budov je však nejsymboličtější Sarajevská městská knihovna. Majestátní neomaurská budova byla zničena v roce1992, znovu postavena a otevřena v roce 2014; její rekonstrukce je nejlépe patrným důkazem znovuzrození města.
Nachází se zde významná expozice o Bosenské válce
Město je nevyhnutelně plné míst spojených s obléháním města v 90. letech, a většina z nich byla pojata citlivě. Jednoznačně nejvýznamnější expozice je Galerija 11/7/95, památník hrůzných událostí, které se v uvedený den odehrály v Srebrenici (tzv. Srebrenický masakr).
Expozice je prezentována skromným, ale silným způsobem jako přehlídka černobílých fotografií, interview a audiovizuálních dokumentů. Rozhodně to není příjemná návštěva, ale zasluhuje si, abyste si na ni udělali čas.