Základní a praktické informace Finsko

Název země: Finská republika

Rozloha: 338 130 km ²

Státní zřízení: republika

Geografická poloha: severovýchodní Evropa, na pobřeží Baltského moře

Časové pásmo: +1 hod

Hlavní město: Helsinky

Měna: euro (EUR)

Jazyky: finština a švédština

Náboženství: 87% luteráni, 1% pravoslavných, 1% ostatních, 11% bez vyznání

Kód země: 358

Elektřina: napětí: 220 voltů AC, 50 Hz, typ zástrčky: 2 kolíky, kulaté

Podnebí:

Studené mírné, kontinentální rysy se značnými sezónními rozdíly teplot. Roční průměrné srážky jsou nízké. Na jihu je klima mírná, což je ovlivněno severním Atlantickým proudem, jinak subpolárních s dlouhými, chladnými zimami a směrem na sever s klesajícím množstvím srážek. Průměrná teplota v Helsinkách v únoru je -7 ° C, v červenci 17 ° C. Je třeba počítat s chladnějším počasím iv období letních měsíců.

Státní svátky: 

• 1. Ledna - Nový rok
• 6. Ledna - Tři králové
• 3. Dubna - Velký pátek
• 6. Dubna - Velikonoční pondělí
• 1. Května - První Máj
• 14. Května - Nanebevstoupení Páně
• 24. Května - Svatodušní svátky
• 20. Června - Letní slunovrat
• 31. Října - Svátek Všech svatých
• 6. Prosince - Den nezávislosti
• 25. - 26. Prosince - Vánoce

Důležitá tel. čísla: 

• Policie: 112
• Hasiči: 112
• Ambulance: 112

Otevírací doby: 

Banky:

Pondělí až pátek: 09:15 až 16:15 hodin

Pošty:

Pondělí až pátek: 09:00 - 17:00 hodin

V zimě zůstává mnoho poboček městské pošty otevřených až do 18.00 hodin.

Obchody:

Pondělí až pátek: 07:00 / 08:00 / 09:00 - 21:00 hodin

Sobota: 07:00 / 08:00 / 09:00 / 10:00 - 18:00 hodin

Neděle: 12:00 - 18:00 hodin

Úřady:

Pondělí až pátek: 0:.00 až 16:15 hodin

Muzea:

Otevírací doba se liší.

Musíte vidět:

Hlavní město Helsinky založil král Gustav Vasa jako obchodní centrum. Volnému přístupu po moři kdysi bránila pevnost Suomenlinna, rozkládající se na několika ostrovech na jihu metropole; dnes je, i kvůli krásnému výhledu na moře, vyhledávaným cílem turistů. Historickým centrem je neoklasicistní Náměstí senátu s katedrálou, kde se konají výstavy, přehlídky a koncerty.

Na náměstí je budova parlamentu. Vliv staroruské architektury vidět na Uspenský katedrále. Pěkný výhled na hlavní město je ze 72 metrů vysoké věže nedaleko olympijského stadionu, postaveného před olympiádou v r. 1940. Moderní architekturu reprezentuje několik pozoruhodných budov ve stylu Art Nouveau, kongresová hala Finlandia a kostel Temppeliaukio - Skalní chrám, vytesaný v tvrdé skále, kde se kromě bohoslužeb konají i koncerty.

Ve městě je mnoho muzeí: národní, vojenské, sportovní, či muzeum užitého umění. Ateneum soustřeďuje umělecké sbírky převážně z 19. století. Každoročně se v Helsinkách konají desítky výstav zejména v Design centru Finland, Umělecké výstavní hale nebo Veletržním středisku.

V hlavním městě si lze koupit tzv.. Helsinki Card, která na 1 až 3 dny poslouží jako volný lístek na MHD, bezplatná vstupenka do muzeí a jako doklad, který umožňuje slevy v divadlech, restauracích.

Druhým největším městem Finska je Tampere založeno v druhé polovině 18. století. Mezi památky patří například Dóm s hodnotnými stropovými freskami ze začátku 20. století nebo Alexandrův kostel. Kostel Kaleva je zajímavý zejména tím, že se nachází na skalním pahorku a má půdorys ryby. Ortodoxní kostel Alexandra Něvského je známý díky novobyzantskému stylu a věži s devíti zvony, včetně největšího finského zvonu, který má hmotnost 4,8 tuny. V krajském muzeu najdete ukázky ručních prací a gobelínů, ve čtvrti Amure stojí původní dřevěné domy.

Město Turku bylo prvním hlavním městem Finska, a je pravděpodobně i historicky nejstarším městem země. Obdivovat zde lze jednu z mála dochovaných částí města ze dne 18. století s dřevěnými domy, katedrálu z 13. století a hrad, založený v r. 1280.

Významným cílem turistů je metropole Laponska Rovaniemi na polárním kruhu s Laponska krajským muzeem a Laponska loveckým muzeem. Na cestě, křižující polární kruh, lze dostat certifikát, že jste ho překročili; je zde i poštovní úřad s příležitostnými razítky a velký prodej suvenýrů. V Laponsku se nedoporučuje pohyb ve volné přírodě mimo turisticky vyznačených cest bez kvalifikovaného průvodce.

Finsko je rybářským rájem, zejména koncem léta se sem sjíždějí rybáři z celého světa. Milovník sauny by měl zkusit, jak vypadá pravá finská sauna v zemi, kde se zrodila.

Mnozí turisté sem přicházejí zdaleka zažít dlouhé bílé noci s půlnočním sluncem. Jsou kouzelné také v Helsinkách, nezapomenutelné jsou však na severu, v přírodě. Spatřit možná i polární záři. Juhannus, první letní den se v zemi slaví jako nejdelší den roku. Je to skutečná masová lidová oslava, která vyláká do přírody celý národ.

Nádherné zážitky má turista z pobytu v panenské přírodě, v létě iv zimě, az měnící se scenérie země tisíců jezer. Celou jižní část země zabírá Finska jezerní plošina, kde vodní plocha tvoří až 25% území.

V Baltském moři leží souostroví Ahvenanmaa (Alandy), které tvoří 6 554 ostrovů. Na ostrovech žije asi 25 tisíc lidí, většina z nich na Maarianhamina, největším ostrově. Živí se především rybolovem a službami turistům, protože souostroví je významným rekreačním střediskem pro Finů.

Spropitné:

Ve Finsku není obvyklé nechat spropitné v hotelu. Restaurace obecně přidávají k účtu servisní poplatek.

Bezpečnostní rizika:

V porovnání s jinými evropskými zeměmi je Finsko bezpečnou zemí. V rámci EU je na druhém místě s nejnižší kriminalitou. V okolí Helsinek však kriminalita postupně stoupá.

Bankomaty:

Bankomaty naleznete v každém městě, a dokonce i v malých vesnicích.

Kreditní karty: 

Mezi hlavní kreditní karty, které se ve Finsku příjmají: American Express, Diner Club, Eurocard, Mastercard a Visa. Tyto karty jsou přijímány v hotelích, restauracích, větší obchodech a obchodních domech.

Zdravotnicví:

Je na vysoké úrovni. Velmi dobře fungují soukromé i státní zdravotnická zařízení. Oba typy poskytují ošetření za poplatek. Ceny lékařských úkonů se pohybují od 35 eur (návštěva u praktického lékaře) do 65 eur (návštěva u specialisty). Léky a léčiva pro osobní potřebu si může občan ČR dovézt maximálně na dobu 3 měsíců.

Jak se dostat do Finska:

Autem: 

Nepříjemná trasa cestami různé, většinou horší kvality než v Česku přes Polsko, Rusko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a trajektem do Helsinek. Krátkému průjezdu Ruskem se lze vyhnout jinou trasou přímo z Polska do Litvy. Vzdálenost přes 1 900 km. je potřeba počítat alespoň s 44 hodinami jízdy. Možná jhe také cestovat i přes Polsko, trajektem do Švédska, švédskými autostrádach do Stockholmu, pak zase trajektem do Finska, a pokračovat pohodlnou cestou do Helsinek. Na vzdálenost nejdelší trasa vede obvykle přes Česko, Německo a Dánsko, trajektem do Švédska, a pokračovat stejně jako při předchozí trase. Kdo se chce vyhnout trajektům, může cestovat přes Polsko, Rusko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a opět přes Rusko (Sankt Peterburg) k východní finské hranici. Je to velmi dlouhá a nepohodlná trasa po špatných cestách.

Autobusem:

Přímé linky neexistují.

Vlakem:

Existují dvě trasy s více přestupy (první: přes Polsko, Bělorusko nebo Ukrajinu, s přestupem na Sankt Peterburg a tam přestoupit na vlak do Helsinek, druhá: přes Prahu, Berlín, Kodaň, Stockholm, trajektem do Turku a odtud do Helsinek. Přestupy komplikují cestu, která trvá přibližně 46 hodin.

Letecky:

Z Vídně je denní spojení do Helsinek. Let trvá asi 2 hodiny. Letět se dá přímo z Prahy a Budapešti. Letadlo je bezkonkurenčně nejvýhodnější a nejpohodlnější dopravní prostředek, který při současných cenách letenek nemusí být dražší než vlak. 

Doprava v  Helsinkách:

Autem: 

80 tis. km asfaltových silnic, většina v perfektním stavu. Dálnice jsou zdarma. Povolená rychlost: 50 km / hv obci, 80 km / h mimo obec a 120 km / h na dálnici. Pozor, v severních oblastech jsou i cesty, které nemají pevný povrch. V zemi je na cestách mnoho losů, jelenů a sobů. Na některých úsecích před lesní zvěří varují dopravní značky.

Autobusy: 

Síť autobusových linek je hustá, vede i do najzapadnutejších regionů a vesniček. V Laponsku je to často jediný možný způsob hromadné dopravy. Dopravní předpisy jsou podobné jako v Česku. Finští řidiči je úzkostlivě dodržují a proto se tam jezdí pohodlně a bezpečně. Při dopravních přestupcích jsou pokuty na naše poměry vysoké.

Vlaky:

Velmi levná a rychlá. Nejhustší je na jihu Finska, na severu (zejména v Laponsku) je málo tratí. Stav železnice je perfektní a strojový park také. V expresních vlacích je dobré mít místenku.

Letadlem:

Nejrychlejší a nejpohodlnější způsob dopravy. Pravidelná doprava směřuje na 23 vnitrozemských letišť.

Kontaktní český úřad: 

Informace zde

Dějiny:

Původní obyvatelé Laponci byli od 2. stol. stále více vytlačováním na sever ugrofinské kmeny, od 9. stol. čelili nájezdům vikingů, v 12. století se země dostala pod švédskou nadvládu. V r. 1397 - 1523 bylo Finsko jako součást Švédska členem kalmarské unie, po napoleonských válkách bylo r. 1809 prakticky celé území Finska připojeno k Rusku, s postavením autonomního velkovévodství s ruským carem jako oficiální hlavou státu. V 19. století vývoj země poznamenala vlna národního obrození, ale samostatnost mohlo Finsko získat až pádem carského Ruska po bolševické revoluci.

Krátce poté - 6. prosince 1917 - vyhlásili Finové nezávislost. (Tento den je státním svátkem jako Den nezávislosti). Sovětský svaz si však začal roku 1939 nárokovat část finského území (Karélii). Finové se nevzdali, proto jim vyhlásil SSSR válku (divná válka). Finsko bylo r. 1940 poražena a Karélie připadla SSSR. Když nacistiské Německo r. 1941 napadlo Sovětský svaz, Finové získali Karélii zpátky. Podle mírové smlouvy po r. 1945 byla Karélie přidělena SSSR, který získal i vojenskou základnu Porkkala.

V následujících letech se vztahy mezi oběma státy normalizovaly. V r. 1955 Sověti Porkkalu opustili. Finsko si dlouho udržovalo neutralitu a mělo těsné ekonomické vazby na Sovětský svaz. Jako člen EU bylo Finsko jediným severským státem, který zavedl euro při jeho iniciaci v r. 1999.