Cestování po Japonsku po tsunami a zemětřesení

Uplynuly už tři roky od katastrofy v Japonsku, kdy zemětřesení o síle 9 stupňů a následné tsunami zdevastovalo rozsáhlý úsek severovýchodního pobřeží země.

Další oblasti však přitom zůstaly prakticky nedotčené, takže jsou bez přerušení otevřeny turistům i obchodníkům.

Návštěvníci se od havárie pomalu vracejí, už v prosinci 2011 byl pokles oproti běžnému počtu návštěvníků pouhých 11% (zatímco těsně po katastrofě celých 60%).

Návštěvníci se tu v té době nesetkali pouze s tradiční japonskou zdvořilostí, ale také s neobvykle otevřenými projevy vděčnosti. Japonsko teď čeká na Vaši návštěvu. 

Otázka radioaktivity

To je bohužel nejčastější obava turistů. Kromě vyloučené zóny široké 20 km kolem jaderné elektrárny Fukušima bylo v okolních prefekturách zaznamenáno jen nepatrné množství radioaktivního spadu, takže život pokračoval dál běžným způsobem.

V Tokiu vzdáleném 270km a v oblasti Kansai (kde leží Osaka, Kyoto a Nara)  k radioaktivní kontaminaci nikdy nedošlo.  

Směrem na jih

Katastrofa v severním Japonsku jen upozornila na to, jak dlouhá (ze severu k jihu 1200 km) a rozmanitá tato země je.

Jižní dvě třetiny země můžete bez obav procestovat, aniž byste narazili na jakékoli známky katastrofy na severu.

Klasické turistické trasy po Japonsku (Tokio a oblast Kansai, Hirošima a horké prameny v prefekturách Nagano a Gifu) jsou stále dobře dostupné, jako byly před havárií.

Většina turistů se zdržuje pouze ve střední části země, kde navštíví výše uvedené oblíbené destinace. Avšak i mimo ostrov Honšú je toho dost k vidění.

Směrem k asijskému kontinentu ležící jihozápadní ostrov Kjúšú je oblíbený především u turistů z Číny a z Jižní Koreje, avšak návštěvníci ze Západu ho objevují až teď.

Najdete zde rozvíjející se město Fukuoka, několik letovisek s horkými prameny a kouřící (ne však nebezpečnou) sopku Sakurajima.

Pod Kjúšu leží subtropický ostrov Okinawa se sněhobílými plážemi, pestrými korálovými útesy a s výrazně odlišnou kulturou a kuchyní původního království Ryūkyū.

Tisíc km jižně od Tokia pak naleznete nedotčené pláže a vzácné přírodní druhy na vzdálených ostrovech Ogasawara, které jsou nově na seznamu UNESCO.

Proto svoji návštěvu neodkládejte, než tento odlehlý přírodní ráj objeví davy turistů. 

Směrem na sever

Na venkově severního Japonska mimo dosah tsunami přečkaly bez nehody horké prameny onsen i dobře zachovalá města z feudální éry.

Turisté na severu navštěvují pouze oblast Tohoku s širokým přístavištěm, k vidění tu však je mnohem více.

V těchto vzdálených oblastech s posvátnými vrcholky, horskými poustevníky a spoustou rýžových polí najdou turisté nejvíce z tradičního Japonska, co už je jinde minulostí.

Navíc si zde mohou být jistí, že jejich peníze přijdou k těm, kdo je nejvíce potřebují, tj. k místním drobným živnostníkům.

Prefektur na severozápadním pobřeží (Yamagata, Akita a Aomori) se tsunami nedotklo, a tak bez přerušení vítají návštěvníky.

Na severovýchodní straně, kam patří prefektury Fukushima, Miyagi a Iwate, může být pobřeží ještě neprůjezdné, avšak vnitrozemí je dávno dobře dostupné.

V prefektuře Iwate jsou otevřená a dobře dopravou dostupná města Hiraizumi (známé svými chrámy) a Morioka (známá svým hradem), stejně tak jako malebné údolí Tōno.

Sendai, hlavní město prefektury Miyagi, bylo centrem při rekonstrukci oblasti a už je i s celou infrastrukturou zcela obnoveno. 

Také je možné zajet železnicí Senseki  ze Sendai do Matsushima-kaigan k zálivu známému z japonské poezie; odtud železniční trasa pokračuje až do Ishinomaki.

Vlak shinkansen z Tokia do Aomori, přes Sendai a Morioku, jezdí stále bez problémů.