Základní a praktické informace Ukrajina

Název země: Ukrajina

Rozloha: 603 700 km2

Státní zřízení: republika

Časové pásmo: ČR +1 hod

Hlavní město: Kyjev

Měna: hřivna (UAH)

Jazyky: ukrajinština (75%), ruština, rusínčina, jidiš

Náboženství: pravoslavné (80%) řeckokatolické, římskokatolické

Předvolba země: 380

Mezinárodní předvolba pro odchozí hovory: 8-10

Elektřina: 220 voltů AC, 50 Hz, typ zástrčky: 2 kolíky, kulaté

Podnebí:

Kontinentální, horká a suchá léta (do 35 ° C) a studené zimy (běžně do -20 ° C); jarní a podzimní roční období jsou krátké. 

Státní svátky: 

• 1. Ledna - Nový rok
• 7. Ledna - Pravoslavné Vánoce
• 9. Března - Mezinárodní den žen (náhradní den pro neděli 8. Března)
• 10. - 13. Dubna - Pravoslavné Velikonoce
• 1. - 4. Květen - Svátek jara a svátek práce
• 11. Května - Den vítězství (náhradní den pro sobotu 9. Květen)
• 1. Června - Pravoslavné Letnice
• 29. Června - Den ústavy (náhradní den pro neděli 28. Června)
• 24. Srpna - Den nezávislosti (1991)

Víza a doklady:

Občané EU, Lichtenštejnska a Švýcarska mohou vstoupit na území Ukrajiny bez víz a pobývat na jejím území 90 dní.

Otevírací doba:

Banky:

Pondělí až pátek: 09.00 až 16.00 nebo 08.30 až 15.00 s jednohodinovou pauzou na oběd

Pošty:

Pondělí až pátek: 09.00 až 18.00/19.00 hodin s jednohodinovou pauzou na oběd (některé pobočky mají otevřeno i v neděli).

Obchody:

Pondělí až sobota: 09.00 až 18.00 (velké státní nebo obchodní domy), 09.00 až 18.00 nebo 20.00 (malé butiky a obchody)

Úřady:

Pondělí až pátek: 09.00 až 18.00 hodin (pauza na oběd: 1 hodina a 30 minut).

Operátoři mluvící cizími jazyky:

• Angličtina - 8-192
• Francouzština - 8-191
• Němčina - 8-193
• Španělština - 8-195

Důležitá tel. čísla: 

Hasiči - 101

Policie - 102

Ambulance - 103

Plynaři - 104

Musíte vidět:

Kyjev - monumentální hlavní město Ukrajiny. Přežilo invazi Mongolů, devastující požáry, komunistické plánování a zničení během druhé světové války. Mezi největší památky patří kostel sv. Ondřeje, klášterní komplex Pečerská Lávra s podzemním labyrintem a mumiemi mnichů, katedrála sv. Sofie je nejstarší stavbou v Kyjevě, mnohé mozaiky a fresky pocházejí z 11. století. Novodobou atrakcí je muzeum elektrárny v Černobylu.

Oděsa - mix přímořského letoviska a znečištěného industriálního přístavu. Dlouholeté černomořské centrum a středisko jihu Ukrajiny. Je známo širokými bulváry a revolucí v 1905, když křižník Potěmkin podpořil vzbouřené dělníky. Vyplatí se vidět Potemkinove schody - místo jedné z nejznámějších scén světové kinematografie, pláž Arkadia s téměř viktoriánskou atmosférou, a pro fanoušky poezie Puškinovo muzeum.

Lvov - centrum západní Ukrajiny, je živým muzeem západní architektury od gotiky po současnost. Za návštěvu stojí kaple Bojimiv ze sedmnáctého století, která se považuje za Sixtinská kaple východní Evropy, Staré město a Arménie katedrála, známá sousošími světců.

Dalšími známými destinacemi, které stojí za podívání jsou Podkarpatská Rus a Jalta.

Bezpečnostní rizika:

Bezpečnostní situace na Ukrajině je stabilizovaná, i když obecná kriminalita dosahuje velké čísla. Pro nepřehlednost celních předpisů se můžete setkat s různými interpretacemi, často za účelem získání úplatku. Pozor na osobní doklady, které jsou žádaným obchodním artiklem. Ukrajina je někdy považována za destinaci pro dobrodruhy, ale je relativně bezpečnou zemí.Najdete zde i místa, kde například není běžné zamykat obydlí nebo zaparkovaný automobil, ale testovat to ve větším městě důrazně nedoporučujeme.

V současné době doporučujeme turitům, kteří se chystají do této oblasti sledovat aktuální situaci v zemi.....

Zdravotnictví:

Běžně dostupné jsou státní lékařské zařízení, kde je však kvalita péče a materiálního vybavení skromnější. Jsou i soukromá zdravotnická zařízení za přímou úhradu, (min. 100 USD na lůžko / den). Kvalita pitné vody je absolutně nevyhovující (nedoporučuje se ji konzumovat ani po převaření - znečištěné spodní vody v důsledku nevyhovujícího systému kanalizace velkých měst na Dněpru a černobylské katastrofy, také kvalita potrubí neodpovídá základním hygienickým normám ČR - často teče rezavá voda).

Doprava po Ukrajině: 

Při cestování vnitrostátní železniční dopravou je povinností cestujícího při zakoupení jízdenky předložit průkaz totožnosti. Cizí státní příslušníci používající při cestě po Ukrajině osobní motorové vozidlo, jehož nejsou majitelům (jejich jméno není uvedeno v technickém průkazu), musí mít u sebe ověřené zplnomocnění od majitele vozidla. Ukrajinské celní, resp. policejní orgány mohou takové potvrzení vyžadovat. 

Dopravní policie na Ukrajině (DAI) není podle platné právní úpravy oprávněna řešit dopravní přestupky na místě v blokovém řízení a může pachatele přestupku poslat na správní řešení (v některých případech dochází ik zadržení řidičského oprávnění). Uvedený postup v mnoha případech vede ke korupčnímu chování příslušníků dopravní policie. Cestující vstupující na území Ukrajiny jsou povinni při vstupu vyplnit tzv.. imigrační kartu, kterou potvrdí pasů orgán Ukrajiny a jednu část cestujícímu vrátí; cestující je povinni předložit ji při opuštění území Ukrajiny.

Základ městské hromadné dopravy v Kyjevě tvoří tři linie podzemního metra. Metro je v Kyjevě nejefektivnějším dopravním prostředkem. Poměrně široká je také síť tramvajových a trolejbusových spojů MHD, jakož i tzv.. maršrutiek (minibusy pro cca 11-20 pasažérů) s trvale vytyčenou trasou (v nich se jízdenka kupuje přímo u řidiče). I přes husté síti MHD není možné spoléhat na pravidelnost jednotlivých spojů. Prostředky MHD jsou v zimě nevytápěné a v létě naopak přehřáté. Doporučuje se používání vlastního motorového vozidla, které by mělo být z bezpečnostního hlediska během jízdy městem uzamčené.
Po Ukrajině se nejlépe jezdí vlakem, jezdí často, jsou levné, vyplatí se v nich cestovat i v noci. Autobusy jezdí skoro do každého města. Vyplatí se cestovat moderně vybavenými autobusy soukromých společností, státní autobusy jsou v horším stavu.
Auta se dají půjčit v hlavních hotelech v Kyjevě, v množství kanceláří ve větších městech, potřebný je mezinárodní řidičský průkaz.

Kontaktní český úřad: 

Informace zde 

Dějiny:

Předkové pocházejí ze skupiny Indoevropanů, kteří se usadili ve Východní Evropě. Staroukrajinci udržovali obchodní a kulturní kontakty se starověkými řeckými městskými státy a koloniemi na jižním pobřeží Krymu v 7. - 6. století před n. l. Koncem 10. století se Kyjev stal hlavním městem Kyjevské Rusi. V 13. století byla Kyjevská Rus vystavena devastujícím nájezdům Mongolů, přičemž ji oslabovaly vnitřní spory místních panovníků soupeřících o moc. Značná část Ukrajiny se později dostala pod nadvládu Litevského velkovévodství, ale zachovala si mnoho rysů své původní kultury.

Úředním jazykem v Litvě v 15. století byla staroukrajinčtina a město Kyjev získalo statut svobodného města, který mu zaručil Magdeburgský zákon. V polovině 17. století, po období válek za nezávislost, si Ukrajina pod vedením kozáka Bohdana Chmelnického opět vybojovala nezávislost. V roce 1654 byl kozácky lídr pod hrozbou blížící se invaze z Turecka a Polska nucen podepsat s Ruskem dohodu, jejímž prostřednictvím se Ukrajina dostala pod ochranu ruského cara.

Koncem 18. století bylo území dnešní Ukrajiny rozděleno mezi Rusko a Rakousko. Přelom 19. a 20. století se vyznačoval bouřlivou aktivitou národního hnutí. První světová válka zvedla vlnu revoluci, jejichž výsledkem byl kolaps monarchií. 22. ledna 1918 byl vyhlášen suverénní stát, Ukrajinská lidová republika, která se v roce 1922 stala součástí SSSR.

Třicátá léta byla obdobím drtivého hladomoru, který zavinil smrt minimálně 7 milionů lidí. Stovky tisíc intelektuálů a jiných odpůrců režimu byly buď zavražděni Stalinovým popravčí četami nebo posláni do vyhnanství na Sibiř. Druhá světová válka zasáhla Ukrajinu, z ostatních zemí Sovětského svazu, nejtragičtěji. Na frontě zemřeli tři miliony Ukrajinců a pět milionů zahynulo v oblastech okupovaných nacisty. Po válce se Ukrajina stala poměrně vybudovanou průmyslovou a zemědělskou krajinou. Disidenti a ukrajinští nacionalisté však byly do roku 1985 nadále vězněni, souzeni a vysílání do pracovních táborů.

Osmdesátá léta byla obdobím růstu národního povědomí a sociálních nepokojů. Po rozpadu SSSR získala Ukrajina v r. 1991 nezávislost. V 90. letech se země zmítala v korupčních aférách, problémy měla i s dodržováním občanských svobod. Koncem roku 2004 pokojné masové protesty tzv.. Oranžové revoluce v čele s Viktorem Juščenkem vedly k svobodným volbám a nastolení vlády, která je na cestě k demokracii a prosperitě.